Milost mimo pořadí
Ve středu 18.7.1990, jsem se v Lidových novinách dočetl, že formou abolice zastavil prezident republiky Václav Havel trestní stíhání proti bývalému premiérovi, nyní předsedovi KSČS Ladislavu Adamcovi ve věci §158 (zneužití pravomoci veřejného činitele). Byl trestně stíhán za to, že s jeho souhlasem nebyla požadována na Josefu Korčákovi v souvislosti s jeho odchodem z funkce částka 26.340 Kčs, která měla být proplacena za zůstatkovou hodnotu nábytku Úřadu předsednictva vlády. Tuto částku Ladislav Adamec kompenzoval z dispozičního konta předsedy vlády. Jak opatrnicky píše Rudé právo ze čtvrtka 19.7.: „tento převod nebyl však pravděpodobně účetnicky vykázán“.
Položíte mi otázku, co mne na tom tak pobuřuje. Prezident republiky využil svého práva, bývalý premiér, nyní předseda KSČS má konečně klid ke své práci, který potřebuje. Podle sdělení ředitele odboru právní pomoci ministerstva spravedlnosti ČR, došlo tomuto odboru od ledna do konce května t.r. asi 5000 žádostí o milost. To tedy znamená, že žádost pana Adamce o zastavení trestního stíhání byla vyřízena mimo pořadí. Kdy však dojde řada na ty, kteří se ani zdaleka nedopustili trestné činnosti, která byla ohodnocena takovou škodou. V současné době vykonávají mnohaleté tresty odnětí svobody, např. v NVÚ Valdice. Uvedu jeden příklad za všechny, kterých by se našlo v našem NVÚ daleko více.Jaroslav Turna byl odsouzen za to, co nikdy nespáchal. Přes dva roky je znám pravý pachatel trestného…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.