Zlatý věk uhlí
Evropská energetická politika přinesla nejhorší možný výsledek
Zatímco v USA těžba i spotřeba uhlí prudce klesají, v Evropě „zažíváme jakýsi zlatý věk uhlí“, jak uvádí Anne-Sophie Corbeauová z Mezinárodní energetické agentury. Množství elektřiny vyrobené z uhlí stoupá v některých evropských zemích ročním tempem až 50 procent. Vzhledem k tomu, že uhlí způsobuje ze všech zdrojů elektrické energie největší znečištění (na kilowatthodinu vyprodukuje více skleníkových plynů než jakékoli jiné fosilní palivo), jedná se o výsměch evropským ekologickým ambicím. Jak k tomu došlo?
I tentokrát to začalo u amerického břidlicového plynu. Když se americké energetické společnosti přeorientovaly na plyn, tamní těžaři uhlí se museli poohlédnout po nových trzích. Činili tak v době, kdy zpomalující se čínská poptávka stlačovala dolů světové ceny uhlí. Ty mezi srpnem 2011 a srpnem 2012 poklesly o třetinu a nyní dosahují méně než 100 dolarů za tunu. Díky těmto cenám se z evropských energetických společností stávají ochotní kupci. V prvních šesti měsících roku 2012 evropské nákupy amerického uhlí vzrostly o třetinu.
↓ INZERCE



Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc