Ve Lhotě to lidé bohužel nezvládli. Úplně přirozeně
 
009
Liknavou reakci nelze nikomu vyčítat. Kdo se v podobné situaci neocitl a neuspěl, nemá právo soudit. • Autor: Matěj Stránský

Když se na pláži u vody ztratí dítě, je tu v prvních minutách jenom jedno Nebezpečí s velkým N. Pokud o věci uvažujete s odstupem a racionálně, je jasné, že se sice ledacos může stát na vedlejší pláži, nedaleké silnici či v lese, skutečné drama se ale odehrává tady a teď.  Existuje totiž možnost, že dítě již ve chvíli, kdy někdo zaznamenal jeho nepřítomnost, leží na dně vodní nádrže. V takovém případě jeho život či smrt závisí na okamžité reakci a je otázkou tří čtyř minut.

Speciálně v odlehlejší lokalitě, kam dorazí profesionální záchranáři i v nejlepším možném případě za čtvrt hodiny, není o čem uvažovat. Nutné je vlézt do vody, udělat rojnici a pročesat, co se pročesat dá. I kdyby to bylo úplně zbytečné a malý sabotér se mezitím někde v klidu cpal malinami. Minulý týden to na přírodním koupališti Lhota zjevně nikoho nenapadlo.

Reklama
Reklama

Nebojte se, prosím, nehodláme se tady z pražské kanceláře popásat na tragédii rodičů a příbuzných nebo špatném svědomí lidí, kteří v tu chvíli na koupališti byli a mohli jednat lépe, než jednali. Ani v nejmenším. Stejně tak nechceme bez definitivních důkazů tvrdit, že se ve Lhotě konal sjezd několika stovek rasistů, kteří by pro dítě jiné než bílé a české nikdy nehnuli prstem. Autorovi textu se vlastně při čtení zpráv vybavil jiný příběh, na který se pamatuje z vlastního dětství a který se tomu tomu ze Lhoty podobá jako vejce vejci.

Odehrál se také na přirodním koupališti s neprůhlednou vodou, i tady se dlouhé desítky minut rozpačitě nekonalo, z rozhlasu se pouze nenápadně a pak s rostoucí naléhavostí ozývala výzva, ať se zatoulaný chlapec dostaví k šatnám, že ho tam očekávají rodiče. Výzva se změnila v žádost o pomoc, zda chlapce přeci jenom někdo někde nespatřil. Teprve po snad tři čtvrtě hodině se konečně pár chlapů odhodlalo vlézt do vody a rovnou se vydat na místo, které skrývalo nebezepčí - pod vodou tam byl schod a za ním hlubina. Chlapi chvíli šmátrali a pak našli. Po tak dlouhé době bylo už samozřejmě pozdě. Proč všechno tak strašně dlouho trvalo, je s odstupem let těžké říct, snad kromě toho, že žádného otevřeného či skrytého rasismu tehdy nebylo třeba. Bílí Češi tehdy nezachránili jiného bílého Čecha.

Reportáž: Pieta za mrtvé chlapce a proti lhostejnosti

Lidé v krizových situacích často reagují jinak, než by si sami představovali. Než přijde na věc, jsme většinou ve vlastních představách lidé, kteří rádi a někdy i s jistým nasazením pomohou. Nikomu nepřejeme nic zlého, zvlášť, když  nám dotyčný nikdy neublížil nebo se dokonce jedná o dítě. Pak uvidíme havarované auto v příkopě či bezvládného lyžaře u sjezdovky a něco v nás vyzkratuje. Dupneme na plyn, míříme bez reakce po svahu dolů, jako bychom nic neviděli. O pár minut později si nějak zdůvodníme, proč jsme to vlastně udělali.

Přirozenou reakcí na stresovou situaci je útěk nebo agrese. Tak se instinktivně chová živočich v nás. Nenechte se, prosím, mýlit: i člověk, který v podobné chvíli, jaké se odehrála ve Lhotě, ochotně odchází prohledat nedaleký lesík, vlastně svým vlastním, sofistikovaným způsobem prchá z místa činu. Nemyslí to zle, dokonce je možná přesvědčen, že dělá, co je v jeho silách. Teprve při zpětném pohledu, když opadne stres, mu dojde, že hlavní nebezpečí leželo přímo před nosem. A je úplně jedno, jestli vyděšeným ženám bez potomků bylo nebo nebylo rozumět. Těch pár minut strávených preventivně prohledáváním dna by se dnes ve zpětném pohledu jevilo jako nejlepší rozhodnutí v životě.

V podobných situacích rozhodují jednotlivci. Když se najde někdo zkušený či rozhodný, někdo, kdo je schopen překonat tíživou atmosféru váhání a pasivity, zvednout se a začít organizovat akci, vše se obvykle velmi rychle změní a lidí ochotných pomoci je najednou víc než dost. Když se nenajde, neděje se nic. Není to snadné, člověk musí najít sílu vzít všechno na sebe, nebát se působit trapně a třeba trochu přehnaně hystericky, zapomenout na strach, že si s nastálou situací nebude vědět rady, nepředstavovat si, co přesně bude dělat, pokud se mu v rukou náhle ocitne promodralé tělo. A musí překonat vlastní pudy, které ho táhnou pryč a nebo do hádky s někým, kdo je přeci na rozdíl od něj ten odpovědný.

Liknavou reakci nelze nikomu vyčítat. Kdo se v podobné situaci neocitl a neuspěl, nemá právo soudit. Selhání není vůbec nutné připisovat lidské zkaženosti, cynismu nebo lhostejnosti.

Je ale dobré vědět, že když jde do tuhého, je to obvykle o dost jiné než v akčním filmu. Největší výkon je často přesvědčit sám sebe k akci a prokopnout tíživou neurčitost situace. Jeden člověk může během pár vteřin změnit úplně všechno.

001
Autor: Matěj Stránský
002
Autor: Matěj Stránský
003
Autor: Matěj Stránský
004
Autor: Matěj Stránský
005
Autor: Matěj Stránský
006
Autor: Matěj Stránský
007
Autor: Matěj Stránský
008
Autor: Matěj Stránský
009
Liknavou reakci nelze nikomu vyčítat. Kdo se v podobné situaci neocitl a neuspěl, nemá právo soudit. • Autor: Matěj Stránský
010
Liknavou reakci nelze nikomu vyčítat. Kdo se v podobné situaci neocitl a neuspěl, nemá právo soudit. • Autor: Matěj Stránský
011
Autor: Matěj Stránský
012
Autor: Matěj Stránský
013
Autor: Matěj Stránský
014
Autor: Matěj Stránský
015
Autor: Matěj Stránský
016
Autor: Matěj Stránský
017
Autor: Matěj Stránský
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1582

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte