Na sever Itálie byla kvůli koronaviru uvalena karanténa. Pocit kontroly se vytrácí
 
Koronavirus
Ilustrační foto • Autor: Shutterstock

Česko má za sebou první týden od chvíle, kdy se na zdejším území poprvé vyskytl nový koronavirus způsobující chorobu Covid-19. Za tu dobu se počet nakažených rozrostl z původních tří osob na šestadvacet a je pravděpodobné, že už během víkendu další případy přibudou. Oproti sousedním zemím - především Německu, které má v tuto chvíli přes pět set potvrzených případů – je počet nakažených v Česku zatím velmi nízký, a není tedy důvod k panice. Jak ale nakažených přibývá, zvolna se vytrácí pocit kontroly, který jsme mohli mít.

Mezi prvními třemi nakaženými, o nichž ministr zdravotnictví informoval minulou neděli, byla i americká studentka, která do Česka přijela přes Vídeň a Budapešť z italského Milána, tedy jakéhosi evropského epicentra koronaviru. O pohybu této mladé dívky jsme se díky pečlivé práci hygieniků dozvěděli takřka vše: kdy a jak sem přicestovala, kolik spolucestujících sedělo spolu s ní v dálkovém autobuse, kde všude se ubytovala, ve které restauraci si dala oběd, kteří číšníci měli v tu dobu zrovna směnu nebo ke kterému řidiči poté nasedla do taxíku.

Reklama
Reklama

Respekt 11/2020: Koronavirus mění svět

Takřka všechny lidi, se kterými dívka přišla do kontaktu, se totiž podařilo dohledat. Vděčíme za to takzvanému trasování, což je odborná rutina, kterou hygienici používají v případě šíření jakékoli nákazy, ať jde o koronavirus nebo spalničky. Tenhle mravenčí a takřka detektivní způsob práce, který zahrnuje telefonování do hotelů, restaurací, přepravních společností a zjišťování kontaktních údajů různých lidí a jejich shánění, je však logicky časově velmi náročný.

Jak uvedla pražská hygienička Martina Marešová, která trasu nakažené americké studentky mapovala, s tímto prvním případem si mohla pohrát a věnovat mu osm hodin času. Fakt, že takhle pečlivě hygienici běžně postupují, byl jednou z mnoha věcí, kterou se řada z nás z médií dozvěděla vůbec poprvé. A tohle zjištění člověku dodalo  pocit, že sice čelíme viru, ale vše je relativně pod kontrolou.

Jen adresa

Pokud ale případů začne rychleji přibývat, tak důkladná péče už logicky nebude možná, dodala jedním dechem hygienička – a připustila, že vždy existují bílá místa, která se nikdy nepodaří pokrýt. Nikdo například nedohledá náhodné kolemjdoucí, se kterými přišel nakažený člověk do styku v metru, v tramvaji nebo na ulici. Cestující v autobusech, kterými dívka přijela z Budapešti do Brna a z Brna do Prahy, se sice najít podařilo, ale hygienici na ně prostřednictvím dopravce často získali jen e-mailovou adresu. Poslali jim sice zprávu o možné nákaze, ovšem adresátům nemusela dojít.

Jak v pátek uvedla šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová, někteří oslovení navíc s hygieniky nespolupracují. Například člověk, který se prokazatelně setkal s nakaženým, podle Jágrové odmítá s hygieniky komunikovat jiným způsobem než přes datovou schránku. Jindy šíření viru napomáhají i státní instituce – například v případě ženy z Prahy 6, které byl test na koronavirus odepřen ve státní nemocnici s tím, že v Itálii nebyla v rizikové oblasti, a nemá tedy na test nárok. Ženě poté objevila nákazu soukromá laboratoř.

Některé zjištěné případy nákazy jsou navíc ještě složitější než případ americké studentky. V pátek ráno se například objevil nový případ, kterým je praktický lékař. Po návratu z Itálie, kde se nakazil virem, ještě dva dny přijímal pacienty v ordinaci, aniž věděl, že šíří nákazu. Během té doby prý ošetřil asi stovku lidí. Až po dvou dnech se nechal otestovat, načež skončil v karanténě. Hygienička Jágrová uvedla, že v Praze na dohledávání kontaktů pracuje asi 35 lidí, což znamená, že jejich kapacita je poměrně omezená. Jak nakažených přibývá, začíná tak být stále těžší udržet přehled o všech, se kterými mohli přijít do styku.

Studie: K přenosu většinou dochází v rodinách

Osmdesátimilionové Německo v popsané praktice „trasování“ pokračovalo do první stovky případů, po jejím překročení od ní upustilo a tamní ministr zdravotnictví připustil, že už není možné všechny lidi dohledat. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v pátek na tiskové konferenci na Úřadu vlády uvedl, že by byl rád, kdyby se nám podařilo udržet trasování do podobně vysokého čísla jako Němci - ale vzhledem k velikosti Německa a počtu dostupných pracovníků pravděpodobně česká hranice leží níž.

Prymula na tiskové konferenci také oznámil, že v Itálii se momentálně nachází asi 16,5 tisíce Čechů, kteří se budou postupně od víkendu vracet domů z jarních prázdnin. Vzhledem k prudkému nárůstu případů koronaviru v Itálii, kde už je 3800 nakažených, se dá počítat i s prudším nárůstem případů nákazy v Česku. Údaje o počtu Čechů nacházejících se momentálně v Itálii ministerstvo zjistilo od mobilních operátorů, kteří mají přehled o pohybu lidí (což je mimochodem další nová informace, kterou jsme se díky koronaviru dozvěděli).

Uzavřený sever

Každý z těchto lidí prý dostane na mobil esemesku, ze které se dozví, že po příjezdu do Česka má zůstat doma a ihned telefonicky spojit se svým praktickým lékařem. Pokud mu lékař nařídí karanténu, bude v ní dotyčný muset zůstat dva týdny doma na nemocenské. Za nedodržení karantény hrozí pokuta až tři miliony korun.

Čtěte také: Koronavirus dopadne i na rozpočet

„Toto preventivní opatření je nezbytné, abychom se vyhnuli nekontrolovanému šíření koronaviru v České republice,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš. Pocit, že má stát šířením viru zcela pod kontrolu, už se nicméně v tu chvíli jevil minimálně jako sporný. Můžeme se samozřejmě přít, zda pro to vládní aparát dělá maximum. Ale zdá se, že i v případě kladné odpovědi bude platit, že síla přírody v globalizovaném světě je obrovská a navzdory technickému pokroku neřiditelná.

To ostatně dokládá i to, že situace se přes víkend zdramatizovala v Itálii. Na její severní část byla uvalena karanténa, rozhodl o tom italský premiér Giuseppe Conte. Cílem je zabránit dalšímu šíření nemoci. Konkrétně došlo k omezení pohybu ve velkých městech, uzavřena mají být kulturní zařízení, sportoviště i lyžařská střediska. Jak tu již zaznělo, v oblasti stále pobývají tisíce českých turistů, kteří sem vyrazili za zimními radovánkami - podle posledních informací se ale mohou vrátit zpátky domů, jak napsal na svém twitterovém účtu ministr zdravotnictvím Adam Vojtěch. Ministerstvo zahraničí nedoporučuje cestovat do celé Itálie, premiér Andrej Babiš přišel s tím, že by chtěl, aby Itálie zakázala cestovat svým občanům po Evropě.

Přijatá opatření se v Itálii týkají velkých metropolí jako je Milán, Modena, Parma, Piacenza nebo Rimini a očekává se, že budou mít velký dopad na italskou ekonomiku. Sever země tvoří její průmyslové srdce. Karanténa je platná do 3. dubna a dopadne na zhruba 16 milionů lidí, což je asi čtvrtina populace. „Nebude možné žádné přemísťování do nebo z těchto oblastí nebo uvnitř nich, s výjimkou prokázaných důvodů souvisejících s prací, naléhavých případů nebo zdravotních důvodů,“ řekl Conte. Vyhláška nařizuje faktickou izolaci Lombardie, kde bylo zjištěno nejvíce případů nákazy, a také 14 provincií v regionech Emilia-Romagna, Piemont a Veneto (Benátsko).

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 559

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte