Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost, Zkumavka

Roboti ohrožují Česko. Zatím však pomáhají zvyšovat produktivitu

S odbornicí na zaměstnanost a vzdělávání o robotizaci a ohrožení pracovních míst

Pracovník laboratoře s brýlemi pro rozšířenou realitu a robot s jemnou mechanikou určený například k montáži čipů • Autor: Oliver Dietze, DAAD
Pracovník laboratoře s brýlemi pro rozšířenou realitu a robot s jemnou mechanikou určený například k montáži čipů • Autor: Oliver Dietze, DAAD

Často citovaná, ale zároveň i kritizovaná studie oxfordských vědců Carla Freye a Michaela Osborneho z roku 2013 uvádí, že téměř polovinu veškeré práce vykonávané ve Spojených státech ohrožuje automatizace. A podle loňského výzkumu firmy McKinsey Global Institute (MGI) by současné stroje už dokázaly převzít polovinu aktivit, které lidé vykonávají za peníze. Nahradí tedy člověka roboti? Rozsáhlou reportáž o z Německa, která zkoumá proměny práce,  najdete v novém Respektu 46/2018 v pod titulkem Nelíčeně krutá revoluce. Dodatkem a pozváním ke koupi je následující rozhovor. "Zatím automaty pomáhají zvýšit produktivitu a lidi nevytěsňují. Je otázka, co nastane, až budou technologie sofistikovanější, až nastoupí více samoučících systémů. Některá pracovní místa pak asi zaniknou, na druhou stranu vznikají nová,“ říká v něm Věra Czesaná, vedoucí Národní observatoře zaměstnanosti a vzdělávání, výzkumného pracoviště Národního vzdělávacího fondu .

Souhlasíte, že až polovinu práce mohou převzít stroje?

Starší studie viděly všechno černobíle a negativně. Později odborných prací přibylo, máme teď výzkumy od OECD nebo firem jako PwC a MGI. Čísla od různých autorů jsou nyní porovnatelnější a konsensus větší: z celkově odpracovaného počtu hodin je automatizací vyloženě ohroženo asi 10 procent. Velká restrukturalizace, velké změny se dotknou od 10 do 35 procent.

Znamená to snižování míst?

Chodíme do různých společností a vidíme, že zatím firmy spíše nabízejí lidem jinou práci. Je ekonomický boom, mají nedostatek pracovních sil, a jsou proto ochotnější více zapojovat automatizační systémy. Zároveň jejich manažeři zároveň přemýšlejí a chápou automatizaci jako možnost uvolnit lidi na jiné práce, ne je propustit.

Věra Czesaná
Věra Czesaná

A co bude, až boom skončí?

Změny budou i pak postupné. Automatizaci nelze zavádět překotně. Podniky jsou v nějaké situaci, nějakou techniku si už nakoupily. Každý robotický systém vyžaduje určitou infrastrukturu, která není úplně kompatibilní s tou starší. Zároveň se podnik snaží co nejvíc využít lidi, které už má. Často jim stačí dát školení, aby je nemusel propustit. Naše firmy jsou mnohdy subdodavateli německých společností, takže školení od nich někdy dostávají s dodávkou technologie.

Týká se tento optimistický pohled i jiných zemí?

Řekla bych, že spíše ano. Z šetření mezi manažery největších firem na světě vyplývá, že redukci pracovních míst předpokládají, ale zrovna tak předpokládají i navýšení. Celkově věří, že v jejich podnicích dojde k růstu zaměstnanosti. A spolehlivé zaměstnance se snaží udržet. Není snadné najít člověka, který by byl sžitý s firmou a ochotný věnovat se svému rozvoji. Pokud někoho takového najdou, určitě ho nepropustí.

Loňská studie firmy MGI přitom označuje českou ekonomiku za automatizací v Evropě vůbec nejohroženější.

Já jsem viděla studie, kde jsme spíš tak na čtvrtém místě. Ale ano, země střední a východní Evropy, kde je hodně průmyslu, jsou skutečně nejohroženější. Česká republika má nejvyšší podíl průmyslu na zaměstnanosti a v rámci toho ještě velký podíl automobilového průmyslu včetně jeho subdodavatelů. Automobilový sektor je přitom leader v automatizaci. Probíhá velmi rychle, ale jak vidno, ani tam se nepropouští. Otázka je, co by se stalo, kdyby přišla větší krize odbytu. Třeba přechod na elektromobilitu. Ale doposud to vypadá, že i na to se automobilky připravují.

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Projevuje se tedy automatizace vůbec nějak?

Zatím automaty pomáhají zvýšit produktivitu a lidi nevytěsňují. Je otázka, co nastane, až budou technologie sofistikovanější, až nastoupí více samoučících systémů. Některá pracovní místa pak asi zaniknou, na druhou stranu vznikají nová. Někdo musí stroje vymýšlet, navrhovat, udržovat, monitorovat a podobně. Další faktor je demografický vývoj. Populace stárne a zmenšuje se. V Česku se podle propočtů do roku 2030 sníží asi o 400 tisíc lidí. Zároveň je tu asi 400 až 420 tisíc míst bezprostředně ohroženo automatizací. Je tedy možné, že stroje jen nahradí lidi, kteří budou beztak chybět. To se ostatně děje už teď.

Má se stát na budoucnost připravovat?

Připravovat by se určitě měl, dojde k velkým změnám. Prakticky všichni pracovníci se toho budou muset hodně naučit, protože značná část jejich profese se promění, minimálně u třetiny povolání naprosto zásadně. Důležité je proto hlavně vzdělávání. Lidé budou muset své profesi velmi dobře rozumět, aby věděli, jaký výsledek získali, co s ním dál, jak se to váže na ostatní obory, jak řešit neočekávané situace. Budou se muset naučit nebát se riskovat, jít do nového prostředí a do nových věcí, nebát se třeba i selhat, mít ochotu se neustále se vzdělávat. Pak budou flexibilní a schopní obstát.

A pokud dojde k propouštění v průmyslu?

Stát by pak měl usilovat o to, aby uvolnění lidé přešli do jiných sektorů, kde budou vznikat nová pracovní místa, nebo do oblasti veřejných služeb. Jsou to například sociální služby, zdravotnictví, péče o děti, péče o životní prostředí a další obory, kde teď pracovníci výrazně chybějí a kde kromě klasických profesí budou vznikat i nové, neboť i sem proniká stále více technologický pokrok a informační technologie. Není ale jisté, jestli na to stát bude mít peníze. Je to věc lepšího daňového nastavení, rozdělování zisku v rámci celé společnosti.

Co konkrétně může stát udělat ve školství?

Měl by vychovávat dobré pedagogy, kteří dokážou děti vést, dokážou je zaujmout, vysvětlit jim souvislosti. Bez nich žádná změna nenastane. Ministerstvo by také mělo školám pomoci opatřit si moderní výukové programy – už teď je třeba na YouTube řada zajímavých videí, která by šla ve výuce používat. Další příležitost nabízejí internetové výukové kurzy, lidé v zahraničí dnes často studují na dálku on-line. Není to ovšem zdarma, a lze tedy přemýšlet, jak kurzy pro studenty učinit dostupnější. Fakt je, že většina kurzů je v angličtině, což může být další důvod, proč je Češi tolik nevyužívají.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].