Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Teď by euro přišlo vhod

ECB spouští stimulační opatření, hypotéky budou levnější. Ale ne v Česku

Mario Draghi
Šéf ECB Mario Draghi na tiskové konferenci • Autor: Avalon Editorial, Profimedia

Dlouholetý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi ukončil svoje působení podle očekávání. Vedení ECB se ve čtvrtek na posledním zasedání pod jeho vedením rozhodlo zareagovat na nejisté ekonomické vyhlídky v eurozóně a přišlo s balíčkem stimulačních opatření, jejichž rozsah mnohé překvapil.

Svou hlavní depozitní úrokovou sazbu banka posunula ještě níž pod nulu, z dosavadních mínus 0,4 procenta na mínus 0,5 procenta. V praxi to znamená, že jiným bankám za jejich vklady nebude platit, jako to donedávna bylo všude ve světě běžné a jak se to dál děje třeba v Česku. Banky naopak za svoje úložky v ECB budou dál platit, a to ještě víc než doposud.

Reklama
Reklama

Cílem je, aby v době slábnoucí ekonomické aktivity banky do ECB s penězi pokud možnost nechodily a šly s kůží na trh. Tedy aby víc – a levněji – půjčovaly domácnostem a podnikům namísto toho, aby svoje rezervy parkovaly v ECB. Stlačit cenu peněz co nejníž je standardní učebnicový recept, jak ekonomiku rozhýbat, v tomto případě jen dovedený do extrémů. Mínus půl procenta je vůbec nejnižší sazba, jakou ECB od vzniku eura měla.

Snímek obrazovky 2019-09-12 v 22.36.33
KDO UKLÁDÁ, AŤ PLATÍ: Centrální banky se zápornými úroky. Vysvětlivky: SNB = Švýcarsko, BOJ = Japonsko; Dánsko sazby ve čtvrtek snížilo spolu s ECB • Autor: Bloomberg

Druhým opatřením je návrat k takzvanému kvantitativnímu uvolňování, při němž ECB od bank bude od listopadu odkupovat cenné papíry a pumpovat touto cestou do finančního systému další zdroje. Zjednodušeně lze říct, že jde o návrat k tištění peněz, jak jej ECB praktikovala v letech 2015 až 2018, kdy takto do bank napustila 2,6 bilionu eur. Od listopadu se chystá uvolnit dalších 20 miliard eur měsíčně, a to až do doby, než se rozhodne hýbat s úroky znovu nahoru, tedy zatím po neomezenou dobu. „ECB vystřelila z bazuky,“ komentovala čtvrteční dění Jana Knechtlová z investiční společnosti Patria Finance.

Tištění peněz je z hlediska dějin měnové politiky ne právě konvenční opatření. Po globální finanční krizi před deseti lety k němu ale sáhly všechny velké centrální banky světa (časem se přidala i Česká národní banka formou garance kurzového stropu a tištění korun výměnou za eura – s touto politikou skončila na jaře 2017). Nyní se nestandardní opatření vrací v reakci na hrozbu nové recese, jež se dává nejčastěji do souvislosti s divokým brexitem a hlavně s rozpadem stávajících pravidel pro volný světový obchod následkem americko-čínských obchodních válek.

Pro odpůrce přijetí eura, kteří mají v Česku - jak známo - navrch, mohou špatné zprávy z eurozóny přijít vhod jako další argument, proč se vstupem do evropského měnového bloku nechvátat. Pokud ovšem někdo tuto kartu vytáhne, nepůjde úplně o čistou hru. Česko je s eurozónou ekonomicky propojeno tak jako tak, míří do ní dvě třetiny českého exportu, takže mít, nebo nemít korunu není z pohledu dopadů případné evropské recese rozdíl. Nikde není psáno, že ti, kdo mají euro, jsou k nachlazení náchylnější než my.

Euro by naopak nyní přišlo leckomu vhod – třeba těm, kdo se poohlížejí po hypotéce a se zármutkem vzpomínají na nedávné sazby kolem dvou procent. Ty už jsou v Česku dávno pryč, ale třeba na Slovensku rozhodně ne. V létě obletěly svět zprávy z Dánska, kde jedna z bank překlopila politiku záporných sazeb ECB a dánské centrální banky na svoje klienty - a za úvěr klientům platí.

Tištění peněz má pochopitelně svoje negativa: hodně peněz v oběhu znamená, že banky neplatí nic za vklady, případně za ně jako třeba nyní v Německu také chtějí od klientů platit. Přetlak peněz má za následek enormní růst cen nemovitostí a hlavně dnes nikdo přesně neví, kam nebývalé vypuštění džina z lahve v budoucnu povede. Proto také – jak píše agentura Bloomberg – Draghi neměl pro svůj plán ve čtvrtek úplně jednomyslnou podporu.

Když se ale debata zúží do ryze praktické roviny, zájemci o hypotéky patří k vítězům dnešních dnů. Bohužel jen ti mimo Česko. Do české debaty tak vstupuje jeden zřetelný argument proti tradičnímu strašení, že euro se nevyplatí. Kdo si chce půjčit na bydlení, bude to nejspíš vidět jinak.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte