Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Polská vláda uhlí neopustí, má zastaralý pohled na svět

S polskou právničkou Joannou Flisowskou o tom, proč její země odmítá rozvíjet ekologické zdroje energie

coal mine Belchatow, Poland
Důl v polském městě Belchatow • Autor: Alamy, Profimedia

Dvoutýdenní klimatická konference v Katovicích spěje do finále a na velký úspěch to nevypadá. Mimo jiné i kvůli nejednoznačné roli předsedající a pořadatelské země – Polska, které chce dál těžit a spalovat uhlí místo toho, aby budovalo levnější větrné elektrárny, které v zemi mají obrovský potenciál. O nekončící polské uhelné romanci jsme přímo v Katovicích mluvili s Joannou Flisowskou, právničkou z nevládní ekologické organizace CAN Europe.

Polsko vyrábí z uhlí 80 procent elektřiny. Tady v Katovicích přitom opakovaně zaznívá, že spalování uhlí musí skončit. Jaká je polská strategie do budoucna?

Země dál staví nové uhelné elektrárny a jiné plánuje. Přitom se to již nevyplácí - zvlášť v poslední době, kdy roste cena uhlíku a kdy klesají ceny obnovitelných zdrojů. Elektrárny proto potřebují další a další dotace, které platí daňoví poplatníci.

Kolik uhelných elektráren se staví?

Budují se bloky o celkovém výkonu čtyř gigawatů (dva Temelíny, pozn. aut), další gigawat se plánuje. Vláda slibuje, že ten už bude poslední. Současně se ale zabývá nápady vybudovat závod na zplyňování uhlí. Nezdá se tedy, že to s koncem uhlí myslí vážně.

Joanna Flisowska
Joanna Flisowska • Autor: Martin Uhlíř

Má vláda strategii, jak se z této závislosti vymanit?

Studie existují, bohužel jim vláda nevěnuje pozornost. Před několika týdny publikovalo ministerstvo energetiky návrh strategie do roku 2040 - a je velmi špatná. Do roku 2030 se udržuje status quo, pak strategie ukazuje jistý slabý pokles podílu uhelné elektřiny, ale to je hlavně tím, že má vzrůst spotřeba, zatímco množství uhelných elektráren už neporoste. Stejná strategie přitom požaduje úplný konec již fungujících větrných elektráren vybudovaných na pevnině.

Proč?

Jak řekl ministr energetiky – z politických důvodů. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost to slíbila ve volební kampani. Jakmile doběhnou současné tendry, žádné další větrné elektrárny na pevnině se už stavět nemají. Jejich cena přitom v poslední době rekordně klesla a jsou mnohem levnější než elektrárny tepelné. Mají se stavět větrné elektrárny na moři, ale tyto plány existují už roky a zatím se nic neděje.

Nechce vláda snižovat závislost na uhlí i proto, že se bojí protestů horníků?

Spíš to vychází z jejího zastaralého pohledu na svět. Ano, jisté sociální napětí hrozí, ale na novou energetiku lze přejít bez otřesů. Začátkem devadesátých let pracovalo v polském uhelném sektoru více než 300 tisíc horníků. Dnes je jich méně než 80 tisíc. S chytrým dlouhodobým plánem se transformace dá zvládnout.

Našli si propuštění horníci novou práci, nebo šli do důchodu?

Řada z nich je ze Slezska – i dnes je přitom Slezsko stále oblastí s druhou nejnižší nezaměstnaností v Polsku. Region se z této změny zotavil, ač stále existují určité obce nebo čtvrti, kde je nezaměstnanost vysoká. Je to ale tím, že změny se odehrávaly velmi rychle a horníkům nikdo nepomáhal. Dostali velké finanční odškodnění, jenže nikdo jim neporadil, jak peníze využít, jak je investovat, založit si malou firmu, jak snížit riziko, že o ně přijdou. Polská těžební firma PGE teď prochází restrukturalizací a stát poskytuje finanční pomoc na uzavření sedmi jejích nejztrátovějších dolů. O místo přišlo několik tisíc horníků. Někteří odešli sami a dostali za to kompenzace, jiní šli do důchodu. Zatím to probíhá bez otřesů.

Reklama
Reklama

Graf
Graf zachycuje plánovanou výrobu elektřiny v Polsku podle zdrojů v letech 2030 a 2040

Klesá kvůli uzavírání dolů v Polsku alespoň těžba uhlí?

Ano, trochu poklesla. Část uhlí pro tepelné elektrárny teď dovážíme, většinou z Ruska. Je to levnější, v Rusku mají nižší náklady na těžbu a nižší mzdy. Polské uhlí také někdy nemá dobré parametry a jeho spalování je drahé.

Proč Polsko vůbec pořádá klimatický summit, když chce dál sázet na uhlí?

Zemi to přináší publicitu a reklamu Zároveň může lépe zajistit, aby se v budoucnu nemusela moc snažit snižovat emise. Může se sice chlubit, jak dramaticky emise omezuje, což je ovšem přibarvování reality. K hlavnímu propadu emisí došlo těsně po zhroucení komunismu kvůli kolapsu ekonomiky, ne kvůli klimatické politice. Od loňska už polské emise neklesají, ale rostou.

Reportáž z klimatického summitu v Polsku najdete v novém dvojčísle Respektu, které vyjde v pondělí 17. prosince

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 783
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte