Penze porostou od ledna rychleji, ale nabalovací efekt vyjde hodně draho

Poslanci ve středu odsouhlasili nenápadnou změnu důchodů, která ale časem zamíchá se státním rozpočtem víc, než by možná většina zastánců novely tipovala. Za patnáct let může jít až o 80 miliard.

Novinka je v tom, jak se počítá každoroční valorizace, tedy zákonem dané lednové zvýšení důchodů. Dosud se penze zvedaly tak, že k inflaci se připočetla třetina růstu reálné mzdy z předchozího roku. Od příštího roku se změní obě části vzorce.

U inflace se vybere buď běžný index spotřebitelských cen, který se používal dosud, anebo index životních nákladů důchodců. Záleží na tom, který index bude vyšší. Smyslem je víc zohlednit zdražování těch položek, které hrají ve spotřebním koši penzistů větší roli, jako tedy třeba potraviny nebo zdravotní péče. A za druhé: růst mezd se bude zohledňovat z poloviny, ne jen ze třetiny, aby senioři měli víc z toho, jak společnost bohatne.

V praxi to znamená, že příští rok důchody porostou zhruba o procento rychleji, přesněji o 4,6 procenta místo 3,4 procenta, jak se dosud slibovalo. V přepočtu na průměrný důchod to bude nárůst zhruba o 500 místo 400 korun. Stokoruna navíc vypadá jako zasloužený bonus, který starším občanům každý rád dopřeje, zvlášť v době dobře fungující ekonomiky. Není pochyb, že finanční situace mnoha seniorů v Česku je velmi složitá – průměrný důchod v Česku byl loni 11441 korun a víc než polovina důchodců nedosáhne ani na něj.

Poslanci ale při hlasování zapomněli, že nový vzorec má v sobě záludný nabalovací efekt. Procenta navíc se každý rok umocňují jako složený úrok v bance - takže příští rok přibude jen 1,2 procenta, ale za 15 let to bude 1,2 na patnáctou, což už se v rozpočtu jen tak nerozpustí.

Jak nový vzorec zvedne náklady na důchody (mld. Kč):

„Změna, která byla v pohledu příštího roku vyčíslena na relativně málo významných 2,2 miliardy, se během patnácti let každoroční multiplikací může nafouknout na téměř čtyřicetinásobek,“ upozorňuje hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek. „A částka 80 miliard korun v dnešních cenách tvoří  zhruba polovinu celkových ročních investic všech vrstev vlády a vládních institucí. Schválené opatření je tedy dosud největším krokem k budoucímu vytěsnění  investic do infrastruktury sociálními transfery.“

Na penze se ročně vydá 413 miliard korun, představují tedy už dnes suverénně největší položku v rozpočtu. Ta dál poroste kvůli stárnutí populace - a čím dál většímu vlivu starších lidí na rozhodování politiků, což pozorujeme už dnes. Opatřit dost peněz na penze tedy bude čím dál obtížnější. Problém penzijní reformy ale politici v posledních letech zcela vytěsnili, naopak nyní – možná v dobrých úmyslech – vypouštějí džina z lahve, kterého už nepůjde jen tak zahnat zpět. „Na rozdíl od jednorázových dárečků nepůjde vzít zpět bez změny zákona ani v případě ekonomické krize. Pokud ale budoucí politická reprezentace toto opatření zruší zákonem v době krize, tuto krizi nepochybně prohloubí,“ dodává Sobíšek.

Nyní už je ale rozhodnuto. Ve středu poslanci odhlasovali štědřejší důchodový vzorec v třetím, finálním čtení, takže nyní už jde zákon do Senátu a k prezidentovi, kde se ani v jednom případě nečekají změny. Pro byli zástupci všech stran s výjimkou ODS a TOP 09 (finální hlasování je zde, stenozáznam z dvouhodinové debaty poslaců zde).