Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Klimatické změny: Mosambik se stává terčem cyklonů

Jedna z nejchudší zemí světa strádá přírodními katastrofami i nefunkční správou

Mosambik zasáhl další cyklon Kenneth
Mosambik zasáhl další cyklon Kenneth • Autor: AP, Tsvangirayi Mukwazhi

Obyvatelé mosambického města Beira se pomalu vzpamatovávají z řádění cyklonu Idai. Mezitím ovšem severní provincii Cabo Delgado zasáhl další cyklon Kenneth, zřejmě ještě ničivější než Idai. Scénáře klimatologů, kteří před podobným scénářem dlouho varovali, se tak možná pomalu naplňují.

Eugenio Quembo pracoval jako učitel v mosambickém městě Beira, dokud jeho školu stejně jako celé město nezničil 14. března tropický cyklon. Přitom ještě pár dní před příchodem ničivé bouře život ve čtvrtém největším městě Mosambiku plynul svým přirozeným tempem. Varovným předpovědím zpočátku nikdo nevěřil.  „Ještě ve středu 13. března většina z nás pokračovala v normálním životě. Přitom jsme občas pohlédli na nebe a ujišťovali sami sebe, že nám nic nehrozí,“ vzpomíná.

Reklama
Reklama

„Zprvu jsme si mysleli, že to bude vítr jako každý jiný. Bouřky tu nejsou neobvyklé. Jistě, mohl jsem věřit předpovědím, vzít rodinu a z města utéct, ale jak bych to vysvětloval v zaměstnání? Jen bych riskoval, že mě vyhodí,“ potvrzuje 37letý Viktor Dine, další obyvatel města, kterému cyklon Idai zničil dům.

Cyklon Idai se zformoval již 8. března. Zpočátku mělo jít o slabou tropickou bouři, která se pohybovala v oblasti Mosambického zálivu u jihovýchodního pobřeží Afriky. Tam ale cyklon postupně nabíral na intenzitě a ve čtvrtek 14. března se začal blížit k pevnině. V noci pak zasáhl Mosambik vítr o rychlosti 177 km/h a přívalový déšť způsobil silné záplavy.

„Ve čtvrtek ráno bylo ještě moře i nebe klidné. Teprve později začalo pršet a slunce zmizelo z oblohy. Také se změnila teplota. Kdo tu žije dlouho, si musel všimnout, že je něco špatně. Byl to divný pocit,“ popisuje Eugenio.   „Vítr se neustále zhoršoval. Bylo asi 10 hodin večer, když jsem se snažil psát e-mail svým blízkým, když v tom vypadla elektřina. O hodinu později začalo nepopsatelné peklo, které trvalo asi 14 hodin.“

Dny v  chaosu  

Tropický cyklón si v Mosambiku vyžádal přes 600 obětí, tisíce lidí bylo zraněno. O střechu nad hlavou přišlo okolo 1,5 milionů lidí. Mosambická vláda vyhlásila stav nouze a obrátila se s prosbou o pomoc na mezinárodní společenství. Do postižených regionů začala proudit humanitární pomoc – ale v některých případech se nemohla dostat namísto určení. Bouře poničila už tak špatnou infrastrukturu a strhla mosty. Navíc došlo ke kontaminaci zdrojů pitné vody. Zkázu pak dokonaly tropické nemoci. Podle nejnovějších informací se objevilo kolem 4600 případů cholery a 7500 případů malárie - i přes snahy o vakcinaci v zasažených oblastech.

https://www.youtube.com/watch?v=LigXAeWzDPk

„Když to přešlo, nikdo nevěděl, co bude. Nastala panika. A když pak přijela humanitární pomoc, místní šéfové si ji začali rozkrádat pro sebe. K lidem, kteří ji nejvíc potřebovali, se ani nedostala a oni umírali hlady,“ rekapituluje Quembo několik dní po katastrofě.

Podobně mluví i další svědectví z místa. Podle portugalského zpravodajského webu Jornal de Notícias měly být některé ženy dokonce nucené k sexu výměnou za humanitární pomoc.  „Mezinárodní organizace raději přerozdělují pomoc lidem sami, aniž by se spoléhaly na místní nebo vládu. Objevili se lidé, kteří se chtěli na humanitární pomoci přiživit,“ potvrzuje Viktor Dine.

Zatímco město Beira se vzpamatovává, spisovatel José Eduardo Agualusa, který žije dlouhá léta v Mosambiku, se pustil do mezinárodního společenství a na adresu vyspělým zemí prohlásil, že jejich pomoc je jen pouhé „odškodnění“. Snažil se tak poukázat na jejich zodpovědnost za postupující klimatickou změnu - právě ta měla být podle vědců příčinou nečekané ničivosti cyklonu.

„Klimatická změna zvyšuje intenzitu a důsledky bouří. Cyklony také postupují pomaleji než v minulosti, takže na dané území spadne více srážek. Navíc teplejší atmosféra znamená vyšší pravděpodobnost silného nárazového větru. Bouře také mohou putovat jinými trasami než v minulosti,“ tvrdí vědec Alexander Ač z CzechGlobe, jenž se změnou klimatu zabývá.

Mosambik zasáhl další cyklon Kenneth
Mosambik zasáhl další cyklon Kenneth • Autor: AP, Tsvangirayi Mukwazhi

Chudé státy navíc podle něj nemají prostředky na omezování škod při podobných katastrofách. Lidé v zasažených oblastech často nemusejí mít dopředu dostatečné informace a nemusí vědět, jak na ně reagovat. „Jasné informace přišly teprve den před příchodem cyklonu, jenže to bylo pozdě. Neexistoval žádný plán evakuace a lidé nevěděli, co mají dělat. Všichni se proto raději opevnili doma a čekali,“ potvrzuje Quembo.

Klimatologové varují, že se podobně silné bouře mohou opakovat stále častěji, pokud se globální oteplování nepodaří dostat pod kontrolu. Hrozbou pro vyspělé země pak může být zvýšená migrace z chudých zemí, které se s následky ničivého sucha, záplav a podobných katastrof nedokážou vypořádat.

Zájmy korporací

Takovým místem se může stát i Mosambik - podle údajů Světové banky je třetí v žebříčku zemí, které jsou nejohroženější klimatickou změnou. Rozsah katastrofy navíc odhalil limity vládnoucí strany FRELIMO. Ta v Mosambiku vznikla ještě v koloniálních dobách jako hnutí odporu vůči portugalským kolonizátorům a dokázala přežít i dlouhou občanskou válku. Nicméně od míru z roku 1992, kdy FRELIMO převzalo kontrolu nad celou zemí, nedokázalo pozdvihnout životní úroveň většiny obyvatel, vybudovat infrastrukturu nebo efektivně bojovat právě s přírodními katastrofami.

„Mosambik je dnes rájem investorů a hlavní město Maputo se hodně rozvíjí. Problém je, že z toho mají užitek jen lidé napojení na nadnárodní korporace. Většina obyvatel žije dál v chudobě. Z FRELIMO se navíc stala rozsáhlá státostrana, která pevně drží moc se vším korupčním potenciálem,“ vysvětluje historik Jan Klíma, který v Mosambiku strávil dva roky ještě v dobách občanské války, jež trvala od roku 1975.

Mosambik zasáhl další cyklon Kenneth
Mosambik zasáhl další cyklon Kenneth • Autor: AP, Tsvangirayi Mukwazhi

Právě dlouholetá válka a časté přírodní katastrofy zavinily, že Mosambik dnes patří mezi nejchudší země na světě. Podle dostupných informací žije pod hranicí chudoby 46 procent obyvatel. HDP na obyvatele je v této zemi 45× nižší než v České republice a 14× nižší než v sousední Jihoafrické republice.

„Opakují se tu silné povodně a hrozivá sucha a nikdo nepřišel s  efektivními opatřeními, která by je měla zastavit,“ potvrzuje Francelino Wilson, který v Mosambiku dlouho pracoval jako novinář a momentálně žije asi sto kilometrů od zničeného města Beira. „Lidé žijí v bídných sociálních podmínkách, úroveň ekonomického rozvoje je malá a určitě zaostává za potenciálem země. Ale na žádnou změnu to ale v blízké budoucnosti nevypadá.“

Historik Klíma přesto tvrdí, že nelze házet všechnu vinu na mosambickou vládu. Podle něj je Mosambik stejně jako jiné africké země podřízen zájmům nadnárodních korporací, jako jsou MOZAL nebo GL Africa Energy.

A každopádně se nezdá, že by to počasí chtělo Mosambičanům ulehčit. Kenneth, který severní provincii Cabo Delgado zasáhl o víkendu, byl podle meteorologů dokonce o nejsilnějším cyklonem, který kdy tuto část Afriky postihnul - měl dosahovat rychlosti až 225kilometrů za hodinu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte