0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Spisovatelé o knihách9. 9. 20094 minuty

Kam zmizel Sedmiramenný svícen?

Edgar de Bruin
  • Autor: Archiv
• Autor: Archiv

Traduje se, že když se v literatuře mluví o veledíle, pak to musí být doslova velké dílo, tlustý svazek o několika stovkách stran, někdy klidně přes tisíc. Svědčí o tom různé ankety o knize století, které proběhly při příchodu nového milénia v různých zemích, v nichž se například Proustovo Hledání ztraceného času, Musilův Muž bez vlastností, nebo Ulysses od J. Joyceho umístily na prvních místech. Nechme stranou otázku, zda dotazovaní čtenáři skutečně tyhle “tlusťochy” četli. I na mém nočním stolku už deset let leží sotva dočtený Musilův román (ale určitě ho dočtu!)

Reklama

To ovšem neznamená, že každá bichle je veledílo, spíš naopak, leckdy je to strašná nuda. Musí tedy nutně být kniha tlustá, aby si zasloužila ocenění jako veledílo? Tento způsob uvažování je poněkud neštastný. Jistě, dobrý autor může v objemném díle uplatnit celou paletu svých literarních schopností a myšlenek. Jenže, není rovněž důkazem autorova talentu, když se umí zkrotit a psát stručně, oprostit svoje dílo od zbytečností? A nemůže se právě kratší kniha stát také veledílem? Vezměte si třeba Chladnou zemí od Jáchyma Topola. Časem se teprve ukáže, jestli se jedná o veledílo, ale kritici se zatím kupodivu pozastavují nad tím jak je kniha krátká a tudíž ne tak závažná.

Dobrým důkazem, že i kratší kniha může být veledílem, je bezesporu Sedmiramenný svícen od Josefa Škvoreckého. Podle mě v české literatuře hluboce podceněná knížka, jenom proto, že je kraťoučká, má sotva 140 stran. Ale jaká je to kniha! Úžasná! Josef Škvorecký citlivě vykreslil řadu portrétů obětí hrůz druhé světová války v pověstném městečku K. Ale krása a síla té knihy spočívá v tom, že Škvorecký nepopisuje žadné skutečné děsy, protože my čtenáři přece víme, že když se v jednom příběhu židovský lékař musí dostavit do transportu co ho čeká a že se nikdy nevrátí. Zvláštní, a možná nejlepší část knihy tvoří příběh Rebekky, který v několika částech prostupuje celou knihu, tedy v původním vydání z roku 1964. Rebekka, židovská dívka, ktera přežila koncentrák (kdežto její rodiče zahynuli) jen aby při návratu zjistila, ze její rodný dům je zabavený a rodinné šperky zmizely. Veškerá hrůza, děs a krása Škvoreckého románu tkví ve všedních, zdánlivě nicotných událostech.

Tahle útlá kniha by měla být povinnou četbou, ale bohužel! Malá chybička… nedá se nikde koupit. A vůbec, úděl Škvoreckého knih v českých knihkupectvích je tristní. Jak je možné, že už nejdou sehnat jeho klasická díla jako Zbabělci a Inženýr lidských duší? To mě podržte, ale to je velká hanba! Takhle se nemá zacházet s jedním z největších českých, i vlastně světových spisovatelů! Umí si někdo například představit, že není možné koupit díla Hemingwaye, Twaina, Joyce apod. v Anglii nebo v Americe? To snad patří k národnímu literárnímu povědomí a takové knihy jsou a musí být vždy všude k mání, to přeci svědčí o kulturnosti národa.

Ano, já vím, že český nakladatel Škovoreckého před čtyřmi lety zkrachoval, a tudíž jeho knihy postupně zmizely z regálů a nebyly dodány další výtisky, ano, já vím, že existuje obdivuhodná edice Sešity, jejichz díly se snaží obsáhnout celé Škvoreckého dílo. Ale za prvé: Sešity jsou spíše pro “fajnšmekry”, sběratele a za druhé co dělat, když jsou v obchodech k mání jen čísla 22 a 23 (kde zůstalo prvních 20 čísel?). Já bych tedy rád vyzval české nakladatele, aby jeden z nich znovu vydal všechny velké romány Josefa Škvoreckého, jako třeba Albatros, který nedávno vydal v krásném provedení Mirakl. A jestli se někdo skutečně odhodlá zaplnit tu ostudnou mezeru mám pro něj tip. Začněte se Sedmiramenným svícnem a hlavně s původním vydáním z roku 1964, tedy s příběhem Rebekky rozesetým po celé knize, protože tady i forma dodává sílu obsahu, a třeba i s původními ilustracemi Františka Hudečka. Bude to zaručený úspěch. Tedy já si to pak určitě koupím!

Edgar de Bruin (1958) vystudoval bohemistiku, český jazyk a českou literaturu na Amsterdamské univerzitě a od roku 1988 přeložil z češtiny přes 25 knih. V roce 2003 s manželkou založil literární agenturu Pluh, která zastupuje tucet českých autorů, mezi nimiž jsou Petra Hůlová, Emil Hakl, Patrik Ouředník, Miloš Urban, Tomáš Zmeškal a další. 


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].