Svobodná jsem se cítila jen na maškarních plesech

Obec Ryžovna leží na náhorní plošině Krušných hor na hranicích s Německem – a dnes je téměř opuštěná. V obyvatelných domech, které se dají napočítat na prstech jedné ruky, tráví lidé čas už jen rekreačně – oficiálně v osadě žije pouze jeden člověk. Ve vlnité krušnohorské krajině se potkávají tajuplné, pusté lesy s loukami, jež naprosto ovládla tráva a luční květiny. Úzké silnice jsou kromě zimních měsíců, kdy lidé jezdí lyžovat na sjezdovky v Božím Daru, skoro nevyužívané. Města, obce a osady mají dnes česká jména, která znějí jako z děl českých obrozenců: Bludná, Hřebečná, Potůčky. Jako ostatně všude v českém pohraničí, historie Ryžovny a okolních osad je neodmyslitelně spjatá se sudetskými Němci – české názvy těchto obcí jsou proto relativně nové. V době, kdy byla tato místa plná života, nesla jména německá. Na konci 19. století v Ryžovně (tehdy se jmenovala Seifen) vypadal život úplně jinak než dnes. Stálo tam osmdesát domů, v nichž žilo asi šest set lidí. Byla tam škola, hostinec, kostel – zkrátka vše, co k podobným vesnicím patřilo.

A právě do takové společnosti se v roce 1892 v Ryžovně narodila Dora Richter – do prosté, křesťanské rodiny hudebníka a krajkářky. Stejně jako Ryžovna i Dora měla v té době jiné jméno – rodiče ji totiž po narození pokládali za chlapce, jednoduše proto, že se narodila s mužskými pohlavními orgány. A pojmenovali ji Rudolf. Dora Richter se ale nikdy necítila jako muž. A velkou část života prožila v traumatickém napětí, protože ji okolí jako ženu nevnímalo. Souhrou okolností se ale ve dvacátých letech dostala do péče průkopníků sexuologie v Berlíně. V malé horské osadě na česko-německém pomezí začíná příběh, který změnil dějiny evropské medicíny i globální pohled na lidskou identitu.

Nulové povědomí