Jaroslav Hašek ji předčasně pohřbil, Olga Fastrová ale psaním o módě a emancipaci oživila českou novinařinu
Kdo byla žena, kterou svého času znali v Praze úplně všichni
Čtěte článek ze speciálu Respektu
Pravidelně pro vás připravujeme zvláštní vydání, zaměřená na historii, vědu, rozhovory s inspirativními osobnostmi nebo věnující se klíčovým událostem současnosti. Aktuální speciál se jmenuje Nezapomenutelné ženy, a najdete ho (spolu s ostatními speciály) v našem eshopu.
V květnu 1922 vyšel v komunistickém deníku Rudé právo „feuilleton“ z pera spisovatele Jaroslava Haška. Soudě podle titulku i vyznění článku, který zabral bezmála polovinu strany tři, šlo o nekrolog. Hašek jej nazval „Za Olgou Fastrovou“ a zakončil slovy: Čest její památce! Popisuje v něm okolnosti nečekaného skonu „slavné české žurnalistky“, jejíž zdraví podlomil vlastní provokativní komentář vydaný její domovskou Národní politikou několik dní předtím.
Právě slavný literát pomohl vybudovat kolem Olgy Fastrové legendu – ovšem zcela falešnou. Fastrová totiž nezemřela na jaře 1922, ale až o 43 let později a zmíněný text nebyl výstižným ohlédnutím za jejím životem a kariérou. Pocházel z Haškova oblíbeného žánru mystifikačního psaní, v rámci něhož si vymýšlel neexistující zvířata a pohřbíval živé lidi.
Zatímco Hašek je dodnes všeobecně známým a ceněným autorem zásadního díla tuzemské literatury, z Olgy Fastrové, která byla v té době obdobně populární, napomohl vytvořit směšnou figurku, jež posléze přešla v naprosté zapomnění.
Stala se první ženou zaměstnanou na plný úvazek ve zpravodajském deníku.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
