Nesnesitelná nerovnost bytí
Novinářka Saša Uhlová pracovala pod skrytou identitou na nekvalifikovaných a málo placených pozicích v Česku a posléze mapovala postavení cizinců na západních pracovních trzích. Své zážitky popsala v reportážních knihách.
V první knize Hrdinové kapitalistické práce jste v roce 2017 popsala, jak se lidem v Česku žije, pokud dělají nejhůř placenou, ale přesto nezbytnou práci. Ve své době ty reportáže vzbudily velkou pozornost. Jak jste si to tehdy vysvětlovala?
Stejně jako dnes. Sešlo se několik věcí dohromady. Jednak uplynula nějaká doba od revoluce, kdy začala slábnout mantra, že se nesmí moc kritizovat to, co se děje teď, protože by to znamenalo, že kritikou současných poměrů se vlastně vracíme zpátky ke komunismu. A myslím, že podstatná část novinářů, kteří se vnímali celá léta jako pravicoví, začala o této tezi trochu pochybovat. Do toho se myslím povedla kampaň Konec levné práce odborům, takže to téma se dostalo do obecného povědomí. A potom se také zvedla minimální mzda z osmi na jedenáct tisíc korun měsíčně. A já mám takovou teorii, že když to bylo osm tisíc, tak to bylo tak nesmyslně málo, že některé lidi ani nenapadlo, že by to někdo bral. Když to bylo jedenáct, začalo to být reálnější. A přitom to bylo pořád velmi málo peněz.
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
