Období spojené s koronou, zavřené školy, mnohdy doprovázené nervozitou v rodinách na home office, nebo dokonce zhoršením existenčních podmínek, se dotklo velké skupiny rodin a dětí. I v těch rodinách, kde panuje klid a přetrvává radost, může změna režimu, úbytek obvyklých kontaktů se světem a lidských vazeb rozpoutat či posílit psychický nelad dětí a dospívajících lidí. Poslední rok ukázal i to, co dávno víme – že v Česku je péče o duševní zdraví dětí dlouhodobě podceněna, chybí psychologové, psychiatři i vzdělávání, které by dětem pomohlo pochopit pocity a chování vlastní i druhých lidí. S dětským psychiatrem Michalem Goetzem jsme si v jeho pracovně povídali o duševním zdraví dětí i o tom, co by se mohlo zlepšit, aby na tom byly lépe.
Leží tu na klinice v době korony jiný typ pacientů než dřív? Změnily či posunuly se nějak psychické potíže dětí?
Narostly a změnily. Není služby, kdy bychom večer na dětské pohotovosti nebo urgentním příjmu nevyšetřovali několik dětí či dospívajících s akutními duševními problémy zejména s depresí, chaotickým emočním prožíváním a těžkým sebepoškozováním. Bohužel máme kvůli rezervaci části lůžek pro karanténu omezenou možnost pacienty přijímat. Nemalou část času pak sloužící lékař věnuje shánění lůžka po celé republice, pokud není místo u nás v Motole. Je to velmi stresující. Doufám, že tohle čtou ti sociální experimentátoři, kteří chtějí omezovat pedopsychiatrická lůžka, nebo je dokonce například…
Tento článek je v plném znění dostupný členům předplatitelům Respektu.
Odemkněte si všech 18 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se. Pokud byste chtěl/a dostávat Respekt Speciály i v tištěné podobě, pořiďte si předplatné s členstvím v Klubu Respektu (pro rozšíření nám napište na [email protected]).
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
