Armády jsou tu proto, aby hájily mír. A pokud není vyhnutí i bojem. Operační a bojové schopnosti armády jsou v tomto ohledu naprostou prioritou. O této poučce z vojenské taktické učebnice se donedávna nedalo příliš debatovat, nicméně svět válečného uvažování přinesl v posledních letech novinku, která po staletí platnou definici trochu zamotává. Dva roky stará strategická studie Pentagonu upozornila na paradox. Mezi hlavní bezpečnostní rizika blízké budoucnosti patří klimatické změny, které mohou spustit nebývalé imigrační vlny, lokální války a ekonomický rozvrat – a k růstu tohoto rizika přispívají velkou měrou armády. Třeba ta americká patří podle tamních vědeckých výzkumů mezi patnáct největších jednotlivých znečišťovatelů zeměkoule (největší je ropná společnost ExxonMobil). Pentagon začal podle dostupných údajů řešit, jak spojit operační schopnosti armády se schopností co nejméně poškozovat životní prostředí. Jak k tomuto dilematu „války sama se sebou“ přistupuje česká armáda?
V boji jde ekologie stranou
Podle dostupných údajů z amerických studií – řada armádních čísel i záměrů patří pod přísně tajná data – zanechává za sebou U. S. Army při výkonu svých úkolů a povinností emisní stopu o dvacet procent větší než celé Švédsko. Řešení, o nichž se ve studiích mluví, jsou zatím zaměřeny do budoucna a zní poměrně obecně. Americké domácí i zahraniční základny přecházejí při běžném provozu na alternativní energetické zdroje, v posledních deseti letech se podařilo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
