Když potřese rukou na pozdrav, je to jako stisk Hulka. Dlaň má velkou, síla v prstech je znát. Adam Ondra je už pár let nejlepším světovým lezcem po skalách, z haly má tři tituly mistra světa. Ve dvaceti šesti letech je národní ikonou, sportovní značkou i adeptem na státní vyznamenání. Za rok bude jeho disciplína poprvé na olympiádě a vypadá to na napínavou podívanou. Přiveze brněnský Spider-Man z Tokia zlato?
Poslední roky se o vás v Česku mluví jako o nejlepším lezci světa. Je to přehnané, nebo ne?
Já to raději nekomentuju. Řekněme spíš jeden z nejlepších.
U lezců a horolezců nejsou výsledky tak přehledné jako v hokeji nebo v atletice. Existuje víc disciplín, leze se v hale i ve skalách. Dá se v kostce shrnout, v čem a proč jste – jak říkáte – jeden z nejlepších?
Tak zaprvé bych řekl, že nejsem horolezec, ale lezec. Horolezec leze po horách. Já někdy také, ale jen proto, že tam lezu po skalách. Vylézt na vrchol jednoduchou cestou mě až tak nezajímá. Lézt po ledu také ne.
Co vás tedy zajímá?
Náročné cesty, s holýma rukama a s lezačkami na nohou. V takto vymezeném lezení mě zajímá v podstatě všechno.
Co nejvíc?
Sportovní lezení venku na skalách. U toho jsem začal a věnoval jsem tomu nejvíc úsilí. Dnes už možná víc lidí leze v halách, ale donedávna bylo lezení venku základ. Pro mě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
