Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Dopis z…

Dopis z Tokia

2020 – Vesnička robotů, vodík a zvýšená míra tolerance

Robotics scientist Hiroshi Ishiguro with 'Geminoid' android
Autor: Profimedia, TEMP EPA

„Nejdůležitější, ale nejkřehčí je hlava, jak vidíte. Tělo můžete nacpat klidně do kufru a poslat letadlem, hlavu ne. A protože mám před sebou důležitý projekt, nemohu se nechat zavřít do vězení, to je jasné. Takže hlavu vždy převáží některý z mých studentů v batohu,“ zahajuje profesor Hiroši Išiguro, známý propagátor robotiky, svou přednášku o budoucnosti robotů. Řeč o Geminoidovi HI-1, profesorově přesné robotické kopii. „Tohle je přísně tajné. Ale kdybyste vypnuli na moment ty kamery, ukážu vám i jeho vnitřek. Já vím, je to trochu dvojsmyslný koncept…“ raduje se z rozpaků zúčastněných profesor Ósacké univerzity a zakladatel Laboratoře inteligentní robotiky. Podle něj přichází doba, kdy se roboti stanou běžnou součástí života. Kde jinde by tento trend měl začít než v Japonsku, které je v jejich výzkumu na světové špičce. „Já jsem velkou výjimkou mezi robotiky. Oni nemají rádi lidi, ani s nimi nevyjdou, já ano. Brzy představíme krásného androida, nádhernou ženu. Vždy se na vás usmívá, nikdy není unavená a nikdy nejde na záchod.“

Podle odhadů Nomura Research Institutu nahradí do roku 2035 roboti víc než polovinu japonských pracujících. Najdou uplatnění třeba v péči o pacienty se sníženou pohyblivostí nebo s demencí. Profesor Išiguro vysvětluje, že pokud lidský mozek nemá dostatek informací, využívá svou představivost. A proto se pro lidi s demencí nejlépe hodí roboti bez rysů v obličeji, protože pacienti si k němu domýšlejí konkrétní osobu. A všichni preferují ženský hlas, nikdo údajně nechce robota s mužským nebo dětským hlasem.

Reklama
Reklama

„V našich laboratořích v současné době pracujeme na tom, abychom robotům implementovali záměr a touhu.“ A i když sám vidí budoucnost robotiky nejspíš v malém interaktivním domácím robotovi, slibuje: „Za tři roky vám ukážu mnohem sofistikovanějšího androida. Těšte se.“

Zrod mnoha technologických novinek míří právě k časovému horizontu tří let. Tokio se chystá na olympiádu velkolepě a s typickou japonskou precizností. Stejně jako minulá olympiáda v roce 1964 přinesla modernizaci a větší otevření Japonska světu, i ta nadcházející má být podobným mezníkem. Její odpůrci zatím sledují nárůst nákladů (prozatím na tři biliony jenů, což je 26,5 miliardy dolarů) s nevolí.

Tokio se pokusí svět v roce 2020 ohromit, a to řadou racionálních i megalomanských projektů a dnes ještě není úplně zřejmé, jaký projekt patří do které kategorie. Bude jistě zajímavé pozorovat, co se podaří realizovat. V plánu je třeba větší využití energie z bezemisního vodíku, a dokonce zaznělo, že Japonsko se stane do roku 2020 vodíkovou společností. Olympijskou vesničku a tisková centra by měla zásobovat čistá energie z vodíku a Tokiem jezdit autobusy a řada aut na vodíkový pohon.

Astronomický startup získal kontrakt za zhruba osm milionů dolarů na vytvoření umělého roje meteoritů. Do vesmíru vyšlou mikrosatelit, který bude ve finále úvodního večera vystřelovat chemikálii „utajeného složení“, jež bude nad hlavami diváků hořet a svítit jako skutečně letící meteority.

Mnoho firem se ale drží při zemi a vyvíjí aplikace, které by překlenuly jazykové bariéry. Národní institut informatiky pracuje na simultánním překladači mluveného slova, tlumočení budou mít v popisu práce i roboti, tedy celá „armáda robotů“, která by měla vyrazit do tokijských ulic. Podle japonského olympijského výboru budou „ochotní, osobní a velmi zdvořilí“, vedle japonštiny pomohou třeba se zavazadly, vyhledají správnou cestu metrem, pěšky nebo zavolají taxíka. A možná přijede rovnou Robot Taxi, jedno ze samořídících aut, která mají být v provozu. Premiér Abe navrhoval, aby vedle olympijských a paralympijských her proběhlo i zápolení robotů, k čemuž nejspíš nedojde, ale jeden robot s trojdimenzionálními senzory by měl být rozhodčím v gymnastice. Vedle olympijského zázemí pro sportovce na tokijském umělém ostrově Odaiba vznikne i olympijské zázemí pro roboty, Vesnička robotů.

Japonci si na technologické vymoženosti zvykají s lehkostí, zato změny v jejich městě berou velmi vážně. „Oblast Tokijského zálivu se mění před očima. Pro mě je důležitější, jak velké urbanistické změny a rozvoj pro olympiádu ovlivní život v Tokiu po jejím skončení. Zůstanou tu nové budovy nebo nové nádraží,“ vysvětluje Kurumi Kido.

Těžší než sžít se s poslušnými roboty bude pro mnohé místní nejspíš uvyknout přílivu cizinců a zvyšovat vůči nim míru tolerance. Turisté bývají na zdejší poměry často příliš hluční, překážejí, zastavují se na ulicích a nedokážou se přizpůsobit tempu ani četným nepsaným pravidlům dvanáctimilionové metropole. Po celém Japonsku přibývají tištěné i ručně psané cedulky, malé vzkazy pro návštěvníky z jiných zemí: zákaz fotit na ulici, opírat se o zeď, jíst či pít na chodníku, překvapí třeba i zákaz dotýkání se gejš. Zakázáno je i ježdění na skateboardu po městě a paradoxně právě v Tokiu bude skateboarding poprvé olympijskou disciplínou.

Na to, co s přísným řádem japonských ulic a pravidly nenápadného chování udělá příliv odhadovaných 920 tisíc cizinců denně (a armáda robotů v záběhu), se lze už nyní potají těšit. X

Autorka je novinářka, v současné
době žije v Tokiu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte