S Michaelou Severovou o památkách ze seznamu UNESCO

Michaela Severová

(*1975) vystudovala Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, obor veřejná správa a regionální ekonomika (vedlejší specializaci veřejné finance). Čtyři roky měla na starosti organizační odbor města Litomyšl, k tomu povinnosti tiskové mluvčí. Od ledna 2008 je vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu. Je také výkonnou ředitelkou sdružení

České dědictví UNESCO

a aktivně se podílí na práci sdružení osmi měst Česká inspirace.

Mosty by měly spojovat. Ovšem v saských Drážďanech plánovaný most přes Labe zatím jen rozděloval – městské politiky, občany, řidiče i architekty. A nakonec rozdělil i svazek světové organizace UNESCO a Drážďan. Slavné barokní město bylo za tvrdohlavé trvání na stavbě sporného mostu jako teprve druhé místo v dějinách vyškrtnuto ze seznamu světového kulturního a přírodního dědictví. Předtím se to stalo jen v přírodní rezervaci v Ománu (z článku Michala Komárka a Tomáše Lindnera v Respektu 29/09).

(On-linerozhovorhodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)

:37Jan V.Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je reálné aby se do seznamu památek UNESCO dostal liberecký vysílač Ještěd? Občas v médiích proběhne taková zpráva. Je to reálné?13:49Michaela SeverováAno, teoreticky je tato možnost reálná. Aby se památka mohla ucházet o zápis na seznam UNESCO musí být národní kulturní památkou. Tou je stavba architekta Hubáčka již od roku 2005. Vlastnictví nerozhoduje - na seznamu UNESCO je řada státních staveb, ale i městských či soukromých objektů. Cesta k zápisu je však složitá. Žádost o zápis do UNESCO podává stát. Ten také (konkrétně Ministerstvo kultury ČR, jde-li o památky) dává dohromady indikativní seznam „čekatelů“ – také na tomto seznamu je již horský hotel a vysílač na Ještědu uveden. Česká republika se však zavázala, že nebude navrhovat ročně více než jednu památku na zápis. Dodám pouze, že poslední zapsanou památkou je Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – zapsáno již v roce 2003. Od té doby se nepodařilo zapsat žádnou další památku. Ještědu budu spolu s vámi držet palce.:12JDJe možné revidovat zápis do seznamu UNESCO - např. vzít na vědomí, že v krumlovském zámeckém parku zkrátka je otáčivé hlediště a je tam již padesát let? Jednoduše tuto svého druhu technickou památku a divadelní fenomén do popisu krumlovské památkové rezervace připsat a tím skončit věčné a trapné spory ohledně existence otáčivého hlediště? Jinou variantou, která se nabízí - je posunutí hranice zapsaného města na konec „francouzské“ části zahrady… Možnosti by jistě byly, jen kdybychom my - Češi - chtěli. Cosi podobného se přeci muselo stát, když si Francouzi postavili na nádvoří Louvru pověstnou pyramidu, nebo se mýlím..?13:52Michaela SeverováNe, takto jednoduché to není. Každá kandidující památka je složitě prověřována - hledá se to nejlepší na světě. To, co je historicky cenné a vzácné, co si zaslouží mezinárodní ochranu. Problém nezní „otáčko ano či ne“. Celá věc je mnohem složitější a více či méně ji řeší všechna města, která mají na svém území památku UNESCO. Jde o to, do jaké míry lze do památkových objektů vnášet život, kulturu, prvky moderní architektury…Jde o střet památkářů a „ostatního světa“. Podle Mgr. Michala Beneše, který stál u zápisu všech dvanácti památek z České republiky na seznam UNESCO, platí ve světě odpor k oběma extrémům - k přílišné muzealizaci památek, ale i k tzv. salzburgizaci měst. Jde o to najít kompromis a chovat se tak, abychom si naše památky postupně „nevybydleli“, ale zároveň tak, aby památky žily a nestaly se pouhým muzeem pod skleněnou pokličkou…:33Petr KratochvílV poslední době poklesl příliv zahraničních turistů. Pociťují to také místa UNESCO ?
Je značka UNESCO pro všechny místa opravdu přínosem ?14:03Michaela SeverováNa obě otázky je odpověď ANO. Označení památky emblémem Světového dědictví je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje: „Ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je našim společným dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech – národů světa.“ A to z hlediska cestovního ruchu jistě přínosem je. Jde o prověření kvality – někdo za vás ohodnotil, že se vyplatí tu kterou památku z nějakého důvodu navštívit. Význam zápisu památky na Seznam UNESCO roste s rostoucí vzdáleností. Např. některé japonské cestovní kanceláře vozí své klienty výhradně po památkách UNESCO. Evropa jim tak trošku splývá – proto je výhodné, že na území České republiky je již dvanáct míst na Seznamu UNESCO.
Mít punc UNESCO však není podle mého názoru z hlediska návštěvnosti samospasitelné. Zahraniční i domácí klientela již nechce pouze prosté prohlídky našich skvostů. Touží po zážitcích, proto je třeba prohlídky zatraktivnit, pořádat v památkových objektech různé akce, přizpůsobit dlouhé, nudné, historické výklady rodinám s dětmi – možností a způsobů je celá řada.
A odpověď na první otázku? Ano, klesá návštěvnost většiny památkových objektů. Jezdí míň zahraničních turistů, ale rezervy vidíme i v domácím cestovním ruchu. Například návštěvnost památek v Kutné Hoře je nejhorší za posledních 17 let. Průvodcovská služba se však pomocí projektu Jeden den nestačí, který organizuje ve spolupráci s podnikatelskými subjekty, snaží tento trend zvrátit. Držme palce, ať se to podaří.:17Vlaďka ZábranskáJaké jsou pravomoce vašeho sdružení? Tvoříte nějaké podklady pro případné legislativní změny?14:17Michaela SeverováNaše sdružení funguje jako dobrovolný svazek obcí a měst, která mají na svém území památku UNESCO. Členy valné hromady jsou přímo starostové či místostarostové měst. Od roku 2001 jsme se stali v odborných kruzích respektovaným sdružením. Připomínkovali jsme například připravovaný památkový zákon, máme své zástupce v Celostátním kolegiu cestovního ruchu i v komisi pro rozdělování prostředků z ministerského grantového řízení Podpora pro památky UNESCO. V současné době se snažíme prosadit změnu v definování okruhu oprávněných žadatelů v rámci Integrovaného operačního programu, úzce spolupracujeme s vládní agenturou CzechTourism, snažíme se dostat památky UNESCO do učebnic.…prostě tzv. „umírněný lobbing“ máme v popisu práce…:38Helena HamrlováJaký chystá Litomyšl na léto kulturní program? jakou měrou se na něm podílí i UNESCO?14:24Michaela SeverováLetos si připomínáme 10 let od zápisu Litomyšlského zámeckého areálu na Seznam UNESCO. Litomyšl slaví 750 let od povýšení na město. Z toho vyplývá, že tento rok je v Litomyšli opravdu veselo. Bohatý letní kulturní program je na www.litomysl.cz. Čtenáře bych však ráda pozvala druhý víkend v září na velké oslavy, které se budou konat přímo na zámku - v rámci dne otevřených dveří památek. Chybět nebudou koncerty, divadelní představení ani výstavy. Velkým lákadlem bude dvouhodinový jezdecký drezurní koktejl, který bude k vidění ve francouzské zahradě na zámku – představí se zde i slavní „kladrubáci“.:44Š. ValdaJak přijímá vaši existenci Česká komise pro Unesco?14:33Michaela SeverováTo je spíš otázka na členy komise, ale v mnohém nám jde o stejnou věc, tak věřím, že dobře. Nedávno jsme od komise získali záštitu na vyhlášený projekt s názvem Památky UNESCO výtvarně. Jde o soutěž pro studenty středních a vysokých uměleckých škol na výtvarný plakát ztvárňující jednotlivé památky UNESCO. Uzávěrka je až koncem srpna – podrobnosti na www.unesco-czech.cz.:21Michal VávraPovažujete přístup státních institucí s kompetencí v cestovním ruchu (hlavně MMR a CzechTourism) za optimální, nebo vidíte rezervy? A jaké to jsou?14:37Michaela SeverováMusím říct, že vidím posun k lepšímu. Radost mám např. z nově vznikajícího Celostátního kolegia cestovního ruchu, jehož vznik iniciuje kromě jiného i CzechTourism a ve kterém jsou zastoupeny i profesní organizace.
Na druhou stranu vidím, že se změny prosazují velmi těžce a pomalu. Nikdy jsem nechápala a dodnes nechápu, proč je oblast cestovního ruchu tak roztříštěná. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR má svoji agenturu CezchTourism, která kromě jiného spravuje svá zastoupení ve světě. Vedle toho je síť Českých center, která spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Úplně mimo stojí Ministerstvo kultury ČR se svým Národním památkovým ústavem, které v podstatě cestovní ruch neřeší…Ale je to právě NPÚ, který spravuje většinu památkových objektů – tedy důležité předměty zájmu pro značnou část domácích i zahraničních návštěvníků. Do toho vstupují nové „krajské vlády“ a nově vznikající destinační společnosti malých turistických oblastí. Vynakládají se miliony, ale nikdo svůj postup s nikým nekoordinuje…nikdo nepátrá po tom, které oblasti či místa mají potenciál pro rozvoj turismu a kde nepomohou ani evropské peníze. Přístup „všem stejně“ je pochopitelný z hlediska politického, ale odsouzeníhodný z hlediska odborného.
V řadě věcí je však posun kupředu. Jsem optimistka a věřím, že se ve státních institucích bude zvyšovat počet odborníků a tato agenda se podaří odpolitizovat. Vždyť ne každý, kdo byl na dovolené, může se nazývat odborníkem na cestovní ruch.:09VíchExistují nějaké kategorie, jako památka 1. třídy, 2. třídy … ? nebo to je buď a nebo?14:46Michaela SeverováNe. Památka na seznamu buď je nebo není. Žádná další klasifikace neexistuje. Na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví jsou zapisovány vždy příklady slohů či dalších výjimečností. Pokud by se někde na světě například ucházela o zápis úplně stejná vesnická rezervace jaká je v Holašovicích, nemá již šanci na zápis do UNESCO. Nejde o taxativní výčet, ale o příklady vzácných staveb.:18JIRKAZajimalo by me, proc se pamatky UNESCO vubec propaguji pohromade, neni to nakonec slozitejsi? Nechapu kde je ten hlavni prinos. dekuji14:49Michaela SeverováNo, složitější to možná je, ale v každém případě je to výhodnější. Společná propagace je nejen levnější, ale také mnohem účinnější. Propagace po boku skvostů a návštěvnických velmocí jako je např. Český Krumlov je navíc výhodná pro „mladší“ a méně známé památky UNESCO. Věříme také, že budeme-li Českou republiku představovat jako UNESCO velmoc, může to přilákat více zahraničních návštěvníků. Nezanedbatelná není ani vzájemná propagace mezi členskými městy. Snadnější je například i získávání dotačních peněz či komunikace s cestovními kancelářemi a dalšími organizacemi. V neposlední řadě je zde cíl osvětový a vzdělávací. Snažíme se zvyšovat povědomí o tom, co je UNESCO, jaké památky jsou na tomto seznamu a tím motivujeme k návštěvě klienty se zájmem o památky.:03Olga RichterováChybí podle vás nějaká česká památka (ať už výtvor přírody či člověka) na seznamu UNESCO?14:50Michaela SeverováTo je velmi těžká otázka. Ke zodpovězení je třeba mít přesné znalosti o všech již zapsaných památkách. Při definování důvodů zápisu musí navíc zástupci Ministerstva kultury postupovat velmi diplomaticky (množí se například transnacionální nominace – to je příklad Velké Moravy, lázní, ale i Národního hřebčínu v Kladrubech). Na indikativním seznamu „čekatelů“ na nominaci, který vytváří Ministerstvo kultury ČR je asi čtrnáct námětů na zápis. Památky podobného druhu již o zápis usilovat nemohou – nejde o taxativní výčet všech vzácných památek světa. Domnívám se však, že by si Česká republika zasloužila aby byla zapsána nějaká přírodní památka. Palce držím i kandidátům na zápis do seznamu nehmotného kulturního dědictví, kterými jsou vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a Jízdy králů na Moravě.:00Jiří KreplJe počet památek jednotlivých zemí zařazovaných do seznamu UNESCO omezen?14:52Michaela SeverováNe, myslím, že není. Jednotlivé země si však mohou stanovit své limity – například Česká republika se zavázala, že každý rok nominuje maximálně jednu památku. Navíc pokud se památka dostane na Seznam UNESCO je povinností státu poskytnout této památce nadstandardní péči.:30Zdeněk GrulichMá tedy i vaše sdružení významný poradní hlas při každoročních návrzích? Pomáháte novým žadatelům s přípravou podkladů?14:53Michaela SeverováPoradní hlas nemáme – navrhování památek na zápis do UNESCO je vysoce odbornou záležitostí. Pokud se noví žadatelé na nás obrátí, rádi jim poradíme a sdělíme své zkušenosti z období přípravy na zápis. Většinou se to ale neděje. Role Českého dědictví UNESCO je důležitější až okamžikem zápisu. Je pro nás velmi podstatné prezentovat všechny památky UNESCO pohromadě – cítíme v tom i důležitý moment osvětový a vzdělávací. Také z tohoto důvodu propagujeme ve svých materiálech i Prahu a to přesto, že není členem sdružení.:50Štěpánka FrenákováPodléhají památky ze seznamu UNESCO přísnějšímu režimu ochrany? Třeba Vámi zmíněná podpora návštěvnosti formou různých kulturních akcí apod. musí být nějak zvlášť konzultována? A je třeba zípisem do seznamu omezen počet návštěvníků či odbu zpístupnění?14:54Michaela SeverováAno, památky UNESCO vyžadují přísnější režim ochrany než běžné památky, ale pořádání kulturních akcí nemusí být konzultováno v Paříži. Jde o to, aby byla zachována památková podstata objektu a konání kulturních či jiných akcí památku extrémně nezatěžovalo. Zápisem do UNESCO se vlastníci památkových objektů zavazují k tomu, že v případě nadměrného počtu návštěvníků, který by památku ohrožoval, přijmou opatření vedoucí k regulaci návštěvnosti. Toto v praxi již funguje například v zámeckém divadélku v Českém Krumlově.:32Fr. PeřinaKterá z památek je vaším favoritem na zařazení do seznamu UNESCO:
 -lázně: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně
 - hřebčín v Kladrubech
 - památky dokumentující výrobu piva v Žatci
 - industriální budovy v Ostravě
 - pevnost Terezín
nebo máte svůj vlastní typ :-)14:54Michaela SeverováTo je těžké – všechny jmenované památky se nám „hodí“ a dají se nádherně marketingově využít a propojit s památkami již zapsanými. Od Mgr. Michala Beneše z Ministerstva kultury vím, že pokud jde o Kladruby, projednává se kooperace s Francií a Maďarskem. V případě lázní půjde s největší pravděpodobností také o transnacilnální dokumentaci. V Terezíně se jedná o rozšíření zápisu pevností ve Francii, které spojuje jméno stavitele Vóbana. Spojení piva s prohlídkou památek je ideálním nástrojem pro mírné „zlehčení“ (v dobrém slova smyslu) památkových objektů. Osobně se mi líbí i Třeboňské rybníkářské dědictví, protože jde o typicky českou a stále živou věc. Mám ráda moderní architekturu a proto držím palce, jak jsem psala o pár řádek výše, i horskému hotelu a vysílači na Ještědu.:41R. IndraÚčastníte se také zasedání výboru UNESCO (naposledy v Seville)?14:55Michaela SeverováNe, jsme dobrovolný svazek obcí a na zasedání výboru UNESCO patří zástupci státu. Mgr. Michal Beneš, který na tato zasedání jezdí, bývá zván na naše valné hromady. Zde tlumočí starostům novinky, požadavky i výhrady, které na těchto mezistátních jednáních zaznívají.:24Milena KárováNěkde jsem četla, ža každá památka může být na seznam navržena pouze jednou a podruhé již kandidovat nemůže, je to tak? Lze se proti případnému zamítnutí návrhu odvolat? Jaké je pak šance?
Děkuji za odpovědi.15:04Michaela SeverováAno, to je pravda. Z tohoto důvodu je nutné vždy velmi dobře a “diplomaticky“ připravit nominaci. V úvahu je nutné brát například i konkurenty, kteří kandidují z jiných zemí, případně nominaci zúžit (příklad Litomyšle – původní návrh byl zapsat celé historické jádro města, poté proběhlo zúžení na zámecké návrší a nominace byla ještě zúžena na zámecký areál) nebo naopak připravit transnacionální dokumentaci s jinými zeměmi. Také proto se čas od času objeví zpráva, že Česká republika nominaci na poslední chvíli stáhla k přepracování. Je to jediná cesta, jak umožnit nominované památce v budoucnu ještě kandidovat. Posledním takovým případem byla česko-slovenská nominace památky Velké Moravy, před tím podobný osud potkal Třeboňské rybníkářské dědictví.Všem čtenářům Respektu přeji klidné léto a těším se na viděnou na českých a moravských památkách UNESCO!