S Martinem Ouředníčkem o podobách a proměnách měst
Na téma funkce, významu a směřování současných měst jste mohli diskutovat s Martinem Ouředníčkem z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Jde o proces, během něhož se ze zchátralé části města najednou stane nejlepší adresa široko daleko - přičemž původní, chudé obyvatelstvo je novými, bohatšími lidmi ze čtvrti vytlačováno. Tento vývoj lze pozorovat ve všech prudce se rozvíjejících metropolích na světě, v New Yorku stejně jako v Barceloně či São Paulu. A je pravděpodobné, že se po zrušení regulovaných nájmů gentrifikace stane tématem také v Praze, Brně nebo Ostravě. Výsledkem gentrifikace jsou hezké, obnovené fasády a vkusné designové obchody na straně jedné, soustředění chudých a nevzdělaných lidí - často příslušníků menšin - v chudinských čtvrtích na straně druhé. V českých městech jsme zatím zaznamenali problémy, které vyvolal přesun chudých Romů z center mnoha měst na periferii. Obrazy hořících aut na pařížských předměstích, které v roce 2005 vyděsily celou Evropu, byly v neposlední řadě důsledkem gentrifikace městského centra, kterou pařížská vláda systematicky prováděla již od druhé poloviny 19. století. (Z článku v Respektu 4/10.)
(On-line rozhovor jehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)
V poslední době mne svoji živostí a aktivitou velice zaujal Bristol, který je pulsujícím městem přitažlivým pro zajímavé a kreativní lidi. V našich podmínkách podobně funguje Český Krumlov.
Přenositelnost konceptů uvnitř západní kultury je obecně poměrně vysoká a řada teoretických pohledů na výzkum a fungování měst například ze Spojených států se dá uplatnit i pro evropské země včetně těch postsocialistických.
Z hlediska morfologie (formy) růstu měst se velmi liší města v různých částech světa, mimo jiné v závisloti na možnostech vlastního růstu a zdrojů migračních přírůstků. Rychle rostoucí města se dnes rozšiřují především do šířky a vytvářejí rozsáhlá urbanizovaná území - ať už ve formě suburbií bohatších jako v západním světě nebo shanty towns chudých v megaměstech třetího světa.
Kde je třeba začít? Jsou si těchto narůstajících „těžkostí“ vědomi i developeři?
Pořádáte třeba nějaká odborná školení i pro ně?
Úlohou naší školy (Univerzita Karlova) je mimo jiné vychovávat především budoucí zaměstnance státní správy a tak je naše snaha jak ve výuce, tak například v aplikovaném výzkumu směřována především na zvalitnění druhého pólu v rozvoji než jsou developeři, totiž správy v různých geografických stupních od obcí až po ministerstva. Diskuse a školení, ale také vzájemná spolupráce je nasměřována právě na tyto odborníky a praktiky.
Článek se mi velice líbil, ale při jeho čtení se začal vynořovat nepříjemný pocit, že něco podobného se již naplno rozehrává i u nás - jste na to vy odborníci připravení?
Problematika článku byla poprvé popsána výzkumníky a obecně si myslím, že názory a myšlenky prezentované v médiích se o několik let za výzkumem opožďují. Práce o gentrifikaci se například na našem pracovišti publikovali již v devadesátých letech, koncept sám je starý několik desetiletí.
Navíc vůbec nevěřím současné statistice mezinárodní migrace, která vykazuje nereálné přírůstky zahraničních migrantů. V tomto ohledu bude zajímavé a mimořádně důležité počkat si na výsledkys sčítání lidu v příštím roce.