Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Rozhovor

S Jaroslavem Michálkem o vývoji protinádorových vakcín

Na téma hledání možností jak se bránit zhoubným formám rakoviny, vývoje očkovacích látek i jejich testování jste mohli diskutovat s profesorem Jaroslavem Michálkem, vedoucím Univerzitního centra buněčné imunoterapie v Brně.

michalek_foto_karel_cudlin_banner.jpg
Jaroslav Michálek • Autor: Karel Cudlín

michalek_foto_karel_cudlin_300.jpg
Jaroslav Michálek • Autor: Karel Cudlín
Vývoj vakcín je zatím ve stadiu klinických zkoušek. Od loňského listopadu probíhá v Babákově výzkumném institutu klinická studie, jíž se účastní 40 pacientů s glioblastomem, náhodně rozdělených do dvou skupin po dvaceti lidech. Jedna skupina je léčena standardně, druhá skupina ještě navíc dostává očkovací látku. „Pro každého pacienta připravujeme šest až deset dávek vakcíny, které zmrazíme v kapalném dusíku,“ vysvětluje profesor Jaroslav Michálek, autor studie, který v Babákově výzkumném institutu vede Univerzitní centrum buněčné imunoterapie. Když přijde čas k očkování, vakcína ochlazená na minus 150 ºC se rozmrazí a do těla pacienta se vpraví obyčejnou injekční stříkačkou.
Studie má zjistit, jestli očkovací látka skutečně účinkuje a kdy je nejlepší ji podávat. Teoreticky by to mělo být několik dní po skončení chemoterapie a ozařování, kdy se imunitní systém vzpamatovává a obnovuje se krvetvorba. Zda tomu tak skutečně je, se ukáže až za tři roky, kdy má být studie hotova. (Z článku v Respektu 11/2010.)

(On-line rozhovor jehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s časovým zpožděním, po aktualizaci seznamu dotazů administrátorem.) 

:00Jiří Bajger
Oněch šest až deset připravených dávek vakcíny by mělo postačit k zabránění návratu rakoviny? V jakém časovém rozmezí je třeba dávky aplikovat?
08:09Jaroslav Michálek
První 4 dávky jsou podány v týdenním intervalu, dále pak se pokračuje ve 4-týdenním intervalu. Vakcína funguje tak, že upozorní imunitní systém na nebezpečné nádorové antigeny proti kterým by se měl bránit a buňky, které tyto antigeny nesou, zabíjet. Realita však může být jiná, nádorové buňky jsou rovněž chytré a mohou přestat některé nádorové antigeny produkovat – tím se mohu opět stát neviditelnými pro imunitní systém. Je to opravdu boj kdo z koho a dopředu nelze říct, zda u konkrétního jedince vyhraje imunitní systém nebo nádorové buňky. Každopádně vakcína zvýší podstatně šanci na rozpoznání a likvidaci nádoru vlastními silami imunitního systému.

:00Marie Mařáková
Dosti laická otázka, ale proč pane profesore ty vakcíny přestanou po 11–12 měsících účinkovat? Jak jsem (doufám správně) pochopila z článku, naučíte imunitní systém rozpoznat rakovinné buňky a zničit je, proč tedy nakonec organismus podlehne? Děkuji Vám za odpověď a přeji mnoho úspěchů v tom co děláte.
08:11Jaroslav Michálek
Viz odpověď na otázku č.1 

:00Magdaléna
Lze tedy chápat zamýšlenou vakcínu fungující podobně jako ta na chřipku? člověk který by rakovinu prodělal by pak jednou ročně chodil na očkování, které by ho po zbytek roku ochránilo?
08:15Jaroslav Michálek
To by byla ideální situace, bohužel to zatím takto ideálně nefunguje, viz také odpověď na otázku č.1 

:00Josef Heyduk
Jak je v textu pana Uhlíře napsáno, obvyklé u nás není, že podobný výzkum provádí akademické pracoviště, tohle by přeci ale obvyklé být mělo? Nebo ne? Vždyť komerčním laboratořím půjde primárně o maximální zisk. Nemýlím se?
08:20Jaroslav Michálek
Ano, přesně tak. Realita je taková, že na převedení poznatků z laboratoře do klinické praxe tak, aby mohli být nově léčeni pacienti, si mnoho vědeckých pracovišť netroufá.

:00Jambůrek
Lze vakcínu vytvořenou pro ženu která onemocněla zmíněným druhem rakoviny aplikovat přímému potomkovi se stejným onemocněním (po určitém čase) Uvažuji jen teoreticky. Jak dlouho je možné vytvořenou vakcínu uchovávat (při -150°C)?
08:23Jaroslav Michálek
Ne, toto nelze. Nádor i imunitní systém je zcela jedinečný u každého člověka.

:00Vrábel R.
Jak velkou roli hraje při rozhodování o použití vakcíny momentální počet bílých krvinek, lymfocytů?
08:25Jaroslav Michálek
Hraje poměrně důležitou roli a je nastavena prahová hodnota, od které lze odebírat bílé krvinky. Pacient má však za sebou v době odběru bílých krvinek pouze operaci, která významně neovlivňuje počty bílých krvinek.

:00dan m.
dobry den. muze byt pane michalku uspech vaseho projektu predzvesti moznosti lecby (vakciny) i dalsich smrtelnych nemoci jako napr viru hiv?
08:26Jaroslav Michálek
Na infekci HIV se náš výzkum nezaměřuje. Ve světě je několik týmů, které zkoumají různé možnosti jak vakcínu proti HIV vymyslet.

:58Anežka Hůlková
Postěžoval jste si v tištěném Respektu, že už není ani tolik problém vybavení, jako nedostatek zkušených odborníků, protože nejsou prostředky na jejich adekvátní ohodnocení… Daří se je získat lépe, třeba v případě takhle zajímavého projektu?
08:27Jaroslav Michálek
Zatím to bohužel příliš nefunguje.

:47J. Kánský
Znamená to, že buňky vámi vycvičené k odhalení a zlikvidování těch rakovinných, předávají tyto informace i dalším buňkám imunitního systému v těle pacienta?
08:35Jaroslav Michálek
Přesně tak. Správné předání správným buňkám v imunitním systému je základem dobré léčebné odpovědi.

:37Karel Tvrdík
Váš výzkum je zaměřen jen na nejnebezpečnější z rakovinných nádorů? V případě těch méně progresivních by se tedy dalo předpokládat, že budou vakcíny účinější?
08:44Jaroslav Michálek
Každý nádor se chová poněkud jinak, na ty méně progresivní často existuje jiná standartní a relativně účinné léčba.

:41Novotná Iva
Manžel má rakovinu prostaty s metastázami v kostech.V lednu tohoto roku byla zahájena hormonální léčba.Vyvíjíte vakcíny i pro pacienty s tímto typem onemocnění?Pokud ano, koho máme kontaktovat?Děkuji za odpověď.
08:51Jaroslav Michálek
Je nutno vyčkat na výsledek hormonální léčby - jistě jste informování od vašeho ošetřujícího lékaře. Přínos vakcíny při rozsevu nádoru a kostních metastázách již bohužel nelze očekávat. Obecně příprava vakcíny je možná pro různá nádorová onemocnění, ale pouze tehdy, když je nádor operovatelný.

:40Zdeněk Bušek
Nedávno jsem četl, že nádorové buňky často mění svou dědičnou informaci, je tomu tak? A pokud ano, jak velký vliv to má právě na vývoj vakcíny?
08:57Jaroslav Michálek
Ano, vzhledem k časté změně genetické informace v nádorové buňce může dojít k tomu, že ty antigeny, proti kterým byl vakcinací imunitní systém naučen reagovat a ničit, se mohou ztratit a imunitní systém již dále není schopen rozpoznávat nádorové buňky.

:09R. Šenkeřík
Pane Michálku, co je na vašem projektu vyjimečného oproti jiným „podobným“? Čím je brněnský specifický? Stane se třeba, že v jiné zemi pracují na stejném nebo velice podobném výzkumu podobným postupem?
09:04Jaroslav Michálek
Ano, zejména v Evropě i v USA pracují na podobných postupech jiné týmy a každý má svůj historický vývoj. Jinými slovy náš výzkum v loňském roce dospěl k originálnímu postupu přípravy vakcíny, o kterém si myslíme, že je v dané chvíli ten nejlepší. Na základě toho jsme připravili klinickou studii, která poběží ještě dva roky. Teprve tedy za 3 roky od vytvoření nového postupu může dojít k podrobnému bilancování a hodnocení léčebného výsledku. V naší práci jsme vyšli z výsledků belgických kolegů, kteří zaznamenali povzbudivé výsledky a až zdvojnásobení délky přežití pacientů s glioblastomem, což lze považovat za veliký úspěch. Naše vakcína by měla být minimálně stejně tak účinná jako ta belgická. Za dobu 3 let ale jiné týmy ve světě možná najdou zase ještě lepší a novější postup. To je přirozený vývoj nových léčebných metod.

:25H. K.
Nedávný případ s vakcínami proti tzv. prasečí chřipce vyvolal docela velký vzestup nedůvěry k vakcínám obecně, nemáte obavy, že se tento vývoj dotkne i vašeho projektu?
09:19Jaroslav Michálek
Prasečí chřipka je především mediálně zajímavé téma a podle mého názoru je jí v médiích věnována až příliš velká pozornost. Pro pacienta s nádorem je způsob námi navržené vakcinace zcela odlišný, je to vakcína šitá na míru z vlastních buněk pacienta. Dosavadní zkušenosti ukazují, že je zcela bezpečná a pro daného pacienta může být velmi užitečná. Každý pacient, u kterého zvažujeme přínos vakcinace je podrobně seznámem se způsobem léčby, včetně fungování vakcíny a svobodně se rozhoduje, zda takové očkování chce podstoupit.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte