O dopravě i ovzduší ve městech s Jarmilou Johnovou

Jarmila Johnová

Jak to vypadá s ovzduším v Praze, co jej nejvíce „špiní“, co znečištění charakterizuje (prach z dopravy) a jaký to má vliv na zdraví? Jak se kdo v ochraně ovzduší činí a nečiní?

Sdružení Pražské matky mezi prvními požadovalo a demonstrovalo za právo na informace o životním prostředí, odtajnění údajů o kvalitě životního prostředí zejména v Praze ještě za minulého režimu (před rokem 1989) - spolupracovalo s Ivanem Dejmalem a dalšími ekology, stály jsme u zrodu monitoringu ovzduší, legislativy ochrany ovzduší a vzniku smogové varovného a regulačního systému vyhlašovaného při smogu v Praze. Díky aktivitám sdružení a tehdejšímu poslanci Vladimíru Mlynářovi vešla do zákona o provozu na pozemních komunikacích přednost pro chodce. V současné době se sdružení věnuje podpoře udržitelné dopravy ve městě, uskutečňuje se školami za podpory města projekty ke zklidnění dopravy v okolí škol (projekt „Bezpečné cesty do školy“), propaguje chůzi a cyklistiku, vyjadřuje se k problematice koncepce dopravy v Praze, k ochraně ovzduší. Aktuálně Pražské matky spolu s připojenými neziskovými organizacemi zaslaly primátoru Bémovi a dalším představitelům veřejné správy otevřený dopis jako reakci na nedávný rozsáhlý požár v Praze – Libuši, při kterém vyšly najevo nedostatky ve funkčnosti integrovaného záchranného systému v Praze. Zanedlouho oslaví sdružení 20. výročí existence.

(Související článek - Řekni mi, co dýchám.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:07JančaDobrý den, zajímalo by mě proč politici a zastupitelé za Prahu jsou ignoranti k ovzduší a k ochraně přírody? Procestovala jsem hodně evropských metropolí i zaoceánských a musím říci, že jsem nikde na takový nepořádek a špínu nenarazila. A když byl nějaký problém, lidi vyšli do ulic a občanská sdružení se AKTIVNĚ angažovala. Problém je celopražský a celorepublikový, ale přijďte se podívat například do okolí metra Vltavská nebo I.P.Pavlova. To jsou místa extrémně zničená, téměř na každém metru exkrementy od psů, pozvracené chodníky, vysypané sklo, vajgly od cigaret, posprejované domy a použité injekční stříkačky od narkomanů. To samé v parcích, už se štítíme tam i chodit. Policajty neuvidíte, ti se starají jen o to kdo kde špatně zaparkoval, aby měli peníze za pokuty. Ale to, že na zastávkách MHD kouří spousta lidí dokonce i v uzavřených zastávkách je jim naprosto lhostejné. Podobné je to se vzduchem. Čím dál tím více lidí a dětí má v Praze alergie, astma a exemy. NIKDO odpovědný to neřeší. Pokaždé když přiletím ze zhraničí, praští mě do nosu ten rozdíl - v okolních zemích dýcháte čerstvý vzduch, tady zápach. V televizi je vidět jen kdo kde co ukradl nebo kdo je namočen v korupci. Ani média nemají zájem cokoli řešit, vystačí si s extremistickými demonstracemi. Na Stranu zelených se také nedá obrátit, nic pro ochranu přírody neudělali a prosazují spíše modrou politiku. Co byste tedy poradila lidem, kteří MUSÍ žít v zemi, která totálně ničí ochranu přírody?09:55Jarmila JohnováÚpadek veřejného prostoru v Praze mě také trápí. Na otázku, proč jsou politici nevšímaví k ochraně prostředí a co bych radila lidem, kteří MUSÍ žít v zemi, kde je zničené prostředí a nedbá se o jeho ochranu, odpovím možná otřepaným, ale pravdivým klišé: společnost má takové politiky, jaké si zvolí a jaké si zaslouží. Máme oproti zemím, o nichž mluvíte, tu nevýhodu, že tradice zájmu o veřejné věci byla přerušena na 40 dlouhých let, t.h. Několik generací. Každý se tehdy staral o svou chalupu a co bylo za její hranicí, ho naprosto nezajímalo, ani mu nebylo beztrestně nic jiného dovoleno. Chybí tu stále pocit sounáležitosti a odpovědnosti za obec a za veřejný prostor obecně a politici necítí občanský tlak. Své zastupitele i úřady - zejména na lokální úrovni, v prostředí, které dobře známe - je podle mě třeba nutit, aby dělali, co potřebujeme. Je to strašně vyčerpávající, ale jít k volbám bohužel nestačí. Je třeba ale dodat, že se setkáváme a dozvídáme o spoustě občanských sdružení i jednotlivcích, kteří se při kultivování veřejného prostoru neúnavně činí: píší petice, žádají po úřadech, aby pracovali v jejich prospěch a pro ochranu přírody, studují zákony, soudí se, připomínkují zákony, navrhují novely, vznikl významný sektor sociálních služeb. atp. Jsou i tací, kteří chodí do parků a lesů pravidelně uklízet – minulý týden jsme s kolegy uklízeli Botič. Mimochodem, jsou tam zahrádky jako z cukru a metr za plotem jáma plná nejhnusnějšího odpadu. Nejsem však úplně skeptická, občanská vítězství jsou možná malé kapičky v moři, ale pořád je to voda. A prostředí se přece jen v některých ohledech a oblastech pročistilo a vrátili se do něj kytky i živočichové, na něž jsme už málem zapomněli, už zase létají motýli, pochválila bych i některé úředníky. Ovzduší bohužel mezi velké úspěchy nepatří, znečišťuje jej hlavně ve městech automobilová doprava. Každý by si měl ve městě rozmyslet, jestli do něj opravdu musí nasednout. Nicméně před dvaceti lety si politici klepali na čelo, proč nějaké ženské potřebují znát, kolik je v ovzduší prachu a síry a nechápali, proč se „montujeme do dopravy“. Dnes to považují za normální. Politiky je třeba uondat.:01Ivan TurečekKonkrétně z Prahy mám zážitek (nedávný), kdy se v inverzi nedalo téměř dýchat - myslím že doba zlepšení ozvduší je opět pryč - chystáte nějakou masivnější protestní akci k zhoršujícímu se prostředí (nejen v hlavním městě)?10:00Jarmila JohnováZnečištění ovzduší zejména jemnými prachovými částicemi a dalšími karcinogenními látkami – v Praze je jejich zdrojem hlavně automobilová doprava - je opravdu znepokojující. Více se bádá o dopadech znečištění ovzduší na zdraví. Například zdravotníci dokážou modelově propočítat, kolik lidí zemře v důsledku dlouhodobého vdechování koncentrací prachu, které je v Praze zcela běžné po celý rok. Je to mnohonásobně větší číslo (o dva až tři řády) než počet obětí dopravních nehod (vloni jich bylo 33). Doba demonstrací na podporu ochrany prostředí je pryč, nebo ještě nenastala. Lidé jsou ochotni demonstrovat tak za zvýšení mezd. Nejdříve se vynasnažíme dořešit naši stížnost primátorovi, tj. přimět jej, aby se město s odbornými institucemi dohodlo, jaké škodliviny budou sledovat při haváriích a za zhoršených rozptylových podmínek, kdy se bude obyvatelstvo varovat a kdy by se měly regulovat zdroje znečištění, v Praze především autodoprava. V těchto situacích se nebere ohled na mikročástice prachu. Jejich koncentrace se sice měří, ale na vyhlášení regulace nemají vliv. Chceme veřejnost informovat o tom, jak odborníci a především primátor budou reagovat a postupovat, pořádat tiskové besedy, psát tiskové zprávy, jednat se zástupci města i odborníky. Záležitost budeme konzultovat s právníky. Máte li nápad, jakou akci zorganizovat, poraďte. Protest nám připadá málo, chceme přimět město a odborná místa ke konkrétnímu postupu, ke sdílené odpovědnosti a nastavení jasných pravidel ochrany ovzduší a obyvatel města.:54VáclavDobrý den,
myslíte si že žaloby na magistrát jak byly podány např v Praze 4 a P-6 mají šanci něco zlepšit?10:04Jarmila JohnováNevím sice, jaké žoloby máte na mysli, jestli kvůli výstavbě komunikací - obchvatu, garáží, či hluku, ale myslím si že jakýkoli tlak veřejnosti na to, aby veřejná správa chránila prostředí a občany je k něčemu dobrý, je to jedna z cest. Pokud nepomohou jednání s politky, petice, účast ve správním řízení, tak asi jiná možnost není. Pokud patříte mezi oprávněné žalobce ve prospěch ochrany prostředí či lidských práv, tak vám držím palce a přeju hodně trpělivosti.:47Karel ŠimonVyjádřil se vám již magistrát k vaší stížnosti na špatně fungující integrovaný záchranný systém?10:06Jarmila JohnováZatím neodpověděl. Necháváme mu 30 dní na odezvu. Té se nám dostalo okamžitě pouze od šéfa Hygienické stanice hlavního města MUDr. Bajgara. Elektronickou poštou pohotově zareagoval, že vnější prostředí nespadá do jeho kompetence a že dopis postupuje dále Magistrátu. Další reakce přišla právě od vedoucího oddělení ochrany ovzduší z pražského Magistrátu, pan Janota. Do jeho odpovědnosti zase nespadá havarijní situace, ta je prý na hasičích. Sdělil nám, že krizový štáb pracuje na vyhodnocení situace a že nám dá vědět, dosud nedal. Nikdo neví, ani pan Janota, jaké látky a v jakých koncentracích hasiči na místě naměřili. Není to známo ani České inspekci životního prostředí, nikomu. Se všemi jsme otevřený dopis primátorovi předem konzultovali, všichni s jeho obsahem souhlasili, odpovědnost však nechávají na primátorovi. „Praha je město s největší koncentrací lidí ve střední Evropě včetně malých, starších,těhotných a nemocných a zaslouží si specifické ošetření i při haváriích a také po nich“, potvrdila Česká inspekce životního prostředí, nikdo však za jejich zdraví nechce převzít odpovědnost.:27MirekBydlíme v centru Prahy a vždy v tomto období se nám velmi špatně dýchá. Jsme všichni alergici. Synovi se vždy zhorší exem(má ho na podzim úplně do krve) a má náběh na astma. Jsme přesvědčeni, že je to tím špatným ovzduším. Je možné podat někam žalobu třeba k Evropskému soudu? Nebo alespoň chtít po někom(Magistrát, primátor…?) peníze za poplatky, za léky a mastičky? Sami se snažíme žít zdravě a nemoci jsme si nezpůsobili. Kdybychom měli peníze, okamžitě se stěhujeme pryč. Ale jsme v bytě s majitelem a tak jsme nuceni jen platit stále vyšší nájem. Hypotéku nedostaneme, nemáme nadprůměrné příjmy.10:10Jarmila JohnováChápu vaše zoufalství. Vysledovaná souvislost mezi velmi častými respiračními onemocněními mých potomků a smogovými situacemi, když byly ještě malé, mě přivedl k ekologickým aktivitám. Nejsem sice právník ani zdravotník, ale zkusila bych to. Žaloby jsou jsou sice složité, drahé a vlečou se, je tu však již precedens z podobné žaloby z Ostravy. Pokud chcete, kontaktujte naše sdružení ([email protected]) a pokusíme se vám zprostředkovat spojení s Ekologickým právním servisem. Bude nutné prokázat souvislost mezi onemocněním a kvalitou ovzduší ve vašem  konkrétním případě. Problém je i v tom, že znečišťovatel v Praze není jedna továrna, jeden majitel, ale tisíce aut, zejména pokud jde o prach, charakteristický pro Prahu. Nicméně podle Evy Tylové, ředitelky České inspekce životního prostředí, s nímž jsem právě mluvila, zákonem předepsané limity pro imise v Praze překračovány jsou. Doporučuje proto také spojit se s Ekologickým právním servisem, který by vás, pokud kauzu přijme, zastupoval zadarmo. Za pokus to stojí.:35ŠimonJaký je postoj vašeho sdružení k jaderné energii a jaderným elektrárnám?11:33Jarmila JohnováNaše sdružení se zabývá především udržitelnou dopravou a  vlivem automobilové dopravy na životní prostředí, ale na základě informací, které jako laik mám, bych v situaci České republiky nejdříve dala přednost snižování energetické náročnosti průmyslové výroby, zemědělství, domácností a většímu využití alternativní energie. Proč v létě, kdy se mnohdy nesnesitelně paříme, nevyužíváme alespoň kolektorů naohřev vody? Podle mého názoru jsou tu obrovské rezervy. Efektivita spotřebičů například v domácnostech je dosti nízká a spotřeba energie tedy vysoká. Pokud vím, patříme mezi energeticky nejnáročnější Evropany. To je třeba ošetřit i legislativně. Měla by vzniknout při výstavbě nové elektrárny povinnost prokázat, že není možné snížit energetickou náročnost ekonomiky i domácností. Slyšela jsem, že v některých zemích výrobci enegie zadarmo poskytují svým klientům např. spořivé žárovky. Pro mě je důležité i to, že zatím není dořešené bezpečné úložiště použitého jaderného paliva. Nechce se mi zatěžovat budoucí generace. Nemám velkou důvěru ani v Temelín s jeho neustálými odstávkami. Třeba bude v budoucnosti jaderná energie bezpečnější. Každopádně, dokud budeme užívat problematických zdrojů, ať už je to uhlí, jádro nebo i alternativní energie jako je biomasa, šetřila bych jí. Dalším důvodem pro úspory je pro mě i prostor. Všechny takové výroby zaberou spoustu prostoru a hyzdí krajinu.:47Jaromír R.Vítá vaše sdružení i rozvedené otce s dětmi?10:15Jarmila JohnováRozhodně, těšíme se na vás, připojte se k nám! V našich počátcích jsme měly také mezi sebou muže, jako je například architekt Zdeněk Lukeš a Antonin Hradilek, který se jednou v debatě o jaderné energetice v televizi představil k velkému pobavení všech jako Pražská matka. Naši partneři nám často v práci hodně pomáhají, tak je osobně také považuji za alespoň čestné členy. Ozvěte se nám, na webu najdete kontakty.:52Milan RádlJakých nejvýraznějších úspěchů Pražské matky za dobu své existence dosáhly? Vedete i soudní spory?10:56Jarmila JohnováNejvíce úspěchů bylo možná na počátku, kdy se začínalo od nuly. Myslím, že jsme přispěly k právu na informaci a  ke zveřejňování zejména údajů o kvalitě ovzduší v Praze. Jiná věc je, že informace nikoho moc nezajímají. Myslely jsme si, že to bude počátek lepší ochrany ovzduší. Přispěly jsme k zavedení systému varování a regulace zdrojů znečištění ovzduší, ten potřebuje dnes upravit.
Další etapou jsou potom projekty s dětmi, které mapují cesty do školy - Bezpečné cesty do školy. Podívejte se na náš web, kde jsou konkrétní výsledky zklidnění dopravy v okolí škol. Projekt jsme pomáhaly zavést do celé republiky s Nadací Partnerství. Uspěly jsme také s paragrafem o přednosti pro chodce do zákona o provozu na pozemních komunikacích, které jsme Poslanecké sněmovně „vnutily“ na posledním čtení, adoptoval jej tehdy poslanec Vladimír čtenář. A nakonec je myslím úspěchem, že Bezpečné cesty do školy podpořili ministři Bursík a Liška. V Praze jej zaštítil náměstek primátora Rudolf Blažek. Soudní pře zatím nevedeme, ubažujeme však o nich pokud jde o kvalitu ovzduší a ochranu občanů před znečištěním.:21Helena ČernáMonitorujete i stav (počet, technické vybavení, personální obsazení) mateřských školek? Angažujete se současně i v problematice financiování a podpory MŠ?10:27Jarmila JohnováTouto problematikou se nezabýváme, ale rozhodně se obraťe prosím na síť Mateřských center, které budou vědět více. Jsou mezi nimi i zastupitelky, myslím, že by vám mohly pomoci. Najděte si ve vyhledávači kontakt na paní Rut Kolínskou, která je ve vedení sítě Mateřských center.:19Břetislav HodekOtázka možná trochu na tělo, avšak nemyšlena zle. Jak se podaří (díky čemu?) udržet sdružení tak dlouho „při životě“ (je to díky podpoře veřejnosti? politiků? politických uskupení? angažovaných podnikatelů?)?11:14Jarmila JohnováPokud myslíte personální obsazení, tak odpověď zní : těžko. Většina původních kolegyň se vrátila ke svým profesím v neziskových organizacích. Nicméně se scházíme a držíme spolu. Já jsem mohla pro Matky dělat alespoň na částečný úvazek celých těch dlouhých 20 let, protože mi to jednak umožnil manžel, a jednak jsem vykonávala taková zaměstnání, respektive měla jsem takové vzácné zaměstnavatele, že mě v občanských aktivitách, pokud jsem měla v pořádku pracovní záležitosti, nebránili, dokonce mě podporovali i proto, že to s jejich profesí souviselo. Pokud myslíte finanční zabezpečení projektů, tak se držíme z toho důvodu tak dlouho nad vodou , že nejdříve jsme pracovaly zadarmo, investovaly kromě času i své peníze, pak jsme se naučily psát žádosti o grant. Je to stále náročnější, ale v poslední době se k nám připojilo několik mladých maminek. Mají elán a schopnosti, díky nim nabraly naše aktivity na síle a díky nim jsme získaly evropské granty, které nám umožnily dělat aktivistky z povolání. Je to ale hodně zavazující a dost vyčerpávající.
Poslední dobou cítíme i větší podporu z některých míst na Magistrátě, především na odboru dopravy, získaly jsme letos od města dokonce i finanční podporu pro projekty Bezpečných cest, bez problémů to však není, jako ostatně všechno.