Věřím, že Česko udělá víc než to, že na uprchlíky někde nebude pršet
 
027
Kongresové centrum Praha • Autor: Matěj Stránský

Česko požádalo prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50 000 uprchlíků z Ukrajiny. Kapacity státu jsou vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší, uvedla v sobotu mluvčí generálního ředitelství hasičů s tím, že ČR nemůže být dál cílovou zemí. „Stát, který tvrdě odmítal kvóty a solidaritu s ostatními státy EU v minulé uprchlické krizi, nemůže snadno přehodit komunikační výhybku, nicméně já to čtu jako žádost o solidaritu a vstřícnost ostatních států k ukrajinským uprchlíkům a rozložení zátěže,“ komentuje to v rozhovoru o přijímání uprchlíků v Česku Jan Černý z organizace Člověk v tísni.

Co tedy poslední dny ukázaly v tom, jak zvládáme příliv uprchlíků?

Jednak se ukázalo, že původní predikce o maximálních počtech, které je Česko bez větších investic schopné absorbovat, se velmi rychle naplnily. Teď se systém soustředí na to, aby rodiny prošly krajskými asistenčními centry a měly zdravotní pojištění, byly nasměrované na dávky pomoci v hmotné nouzi, měly peníze na jídlo. To se stabilizovalo, ale zároveň se ukazuje, že systém pracuje na maximum možného. Všichni jsou unavení. Ano, systém, který končí onou registrací rodin, se aktivizoval velmi rychle. Ale žádnou takovou krizi jsme tu neměli a úřady práce nebudou schopné administrovat takovou zátěž.

Na co tedy systém stačí?

Na to, aby legalizoval pobyt uprchlíků, zařadil je do systému a v podstatě si udělal čárku, že jsou odbavení. Jde o administrativně-technickou podporu, která uprchlíky nasměruje na první bydlení. Ale tím současné kapacity končí. Na další věci, které jsou od tohoto momentu dál, se teprve sbírají. Každé ministerstvo aktivizuje, co může - ale obávám se, že současné zdroje, na kterých Česko pro své občany fungovalo, nejsou bez výraznějších investic dostatečné na situaci, kdy přijde dalších 50 až 100 tisíc lidí.

Investic do čeho?

Částečně určitě do modulárního bydlení. Vystaví se pro ukrajinské uprchlíky, ale když se část uprchlíků - hlavně těch, kteří jsou z oblastí méně postižených válkou - vrátí zpět na Ukrajinu, mohou pak sloužit obcím i pro české občany. Už byl také schválen „lex Ukrajina“ - což je další pokrok v administraci pomoci.

001
Autor: Matěj Stránský
002
Kongresové centrum Praha • Autor: Matěj Stránský
003
Autor: Matěj Stránský
004
Autor: Matěj Stránský
005
Autor: Matěj Stránský
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022 • Autor: Matěj Stránský
007
Autor: Matěj Stránský
008
Autor: Matěj Stránský
009
Autor: Matěj Stránský
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022
Kongresové centrum Praha, 4.3.2022 • Autor: Matěj Stránský
012
Autor: Matěj Stránský
013
Autor: Matěj Stránský
014
Autor: Matěj Stránský
015
Autor: Matěj Stránský
016
Autor: Matěj Stránský
017
Autor: Matěj Stránský
018
Autor: Matěj Stránský
019
Autor: Matěj Stránský
020
Autor: Matěj Stránský
021
Autor: Matěj Stránský
022
Autor: Matěj Stránský
023
Autor: Matěj Stránský
024
Autor: Matěj Stránský
025
Autor: Matěj Stránský
026
Autor: Matěj Stránský
027
Kongresové centrum Praha • Autor: Matěj Stránský
Celá fotogalerie Zavřít fotogalerii

V čem spočívá jeho hlavní posun?

Je tady evropská směrnice, která říká, jak postupovat vůči žadatelům o mezinárodní ochranu. Na české straně pro to nemáme žádné prostředí. „Lex Ukrajina“ řeší technicky požadavek, aby žadatelé o ochranu měli stejné hmotné zabezpečení jako občané ČR. Toho do této doby nebylo možné z pohledu práva dosáhnout. A jak jsem říkal: úřad práce neumí administrovat tolik dávek, nemají kapacity, aby jednali s tolika uchazeči. Zavádí se proto jakási humanitární dávka, která je ekvivalentem české „hmotné nouze“ a potrvá půl roku. Nicméně očekávám, že se tato délka bude ještě odvíjet od toho, v jakém stavu bude válečný konflikt na Ukrajině.  

Investice jsou běh na dlouhou trať. Co lze dělat v mezičase?

V mezičase bude chaos, na to je třeba se připravit. Bude to doba plná iniciativ učitelů, starostů nebo neziskových organizací, ale je potřeba pracovat na plánu, který by integraci standardizoval, je nutné řešit problém systémově. Mimochodem je potřeba zeptat se rodičů, co chtějí. Mluví se tady o tom, že vzniknou ukrajinské školy a ukrajinské třídy, aniž se ale ví, co rodiče preferují. A mají třeba vyšší ročníky dokončit studium v ukrajinštině? Mají se učit česky?  A jsou tu další věci ohledně vzdělání. Část dětí má nastoupit na střední školy. Jakým způsobem se bude dělat přijímací řízení? I to bude potřeba řešit systémově. Takže je tu hodně dílčích problémů, ale teď je nutné vyřešit základ: co ti lidé budou jíst a kde bydlet. A to je zatím tak trochu napůl. Řekněme, že si státní orgány právě teď malují hřiště: kdo bude co dělat a kdo bude co platit.

V mezičase tedy bude chaos. Nicméně jaký je podle vašeho kvalifikovaného odhadu časový rámec, aby situace nepřerostla až do bodu, kdy to už nebude zvladatelné?

Tím se vracíme k vládě a k ministrovi financí. K tomu, jak ambiciózní investice budou a hlavně jak budou využitelné v budoucnosti. Jsme určitě proti tomu, aby v Česku vznikala na dlouhou dobu stanová města. Je to možná levnější než jiný druh bydlení, ale pak z toho nic není. Chaos je vzhledem k situaci „nutný“. Všichni se musí snažit, ale řada služeb a kapacit musí teprve vzniknout. Systém sociálních služeb není stavěný ani placený na takové množství poradenství. A nemůže vše ležet na segmentu ministerstva práce a sociálních věcí ani na humanitární pomoci ze strany neziskovek. Je potřeba mít jasný plán - a taky to bude dost stát.

Proč jste proti stanovým městům?

Stát by se do řešení tohoto typu vůbec neměl pouštět, neměl by se vzdát ambice udělat to lépe a důstojně. Uprchlické tábory nejsou nic pěkného, vzniká tam řada patologií, není to dobré místo pro děti prchající před válkou. Věřím, že Česko udělá víc než to, že na uprchlíky někde nebude pršet. A je třeba systémové řešení zavádět co nejdříve, ještě než se to stane tématem před  komunálními volbami.

Reklama
Reklama

Kongresové centrum Praha, 4.3.2022
Kongresové centrum Praha • Autor: Matěj Stránský

Hovoříme tedy řádově o týdnech, maximálně o měsících?

Spíše o týdnech. Ne že by pak všechny změny byly implementované - ale že už budou aktéři toho procesu vědět, kam směřujeme. Největší potíž jsou ony kapacity úřadu práce, který je dimenzovaný na běžnou obsluhu potřebných v ČR, ale 250 nebo 300 tisíc lidí navíc je nad jeho personální kapacity. Stát se musí domluvit s bankami a řešit to přes bankovní instrumenty. Pak je to zvládnutelné a uprchlíci budou mít peníze na jídlo a bydlení včas. Ponechat to na kapacitách a na úřadu, který drží pod krkem softwarová firma, znamená velké riziko, že děti nebudou mít co jíst a budou odkázané na to, jak kde bude dostupná potravinová pomoc měst nebo neziskovek.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se zvedla velká vlna solidarity - lidé nabízejí své byty, podnikatelé zase hotely. Máte představu, jak dlouho to může vydržet? A co se bude dít poté?

Pořád se pohybujeme v režimu krize. To znamená, že momentální kapacity jak v bydlení, tak v objemu podpůrných služeb v asistenčních centrech jsou jisté v horizontu dnů, maximálně týdnů. Ale kapacity budou potřeba spíše roky. A jsou tu sice čísla aktuálních kapacit, jenže nemáme ani odhad, dokdy jsou udržitelné. Začne totiž zároveň letní sezona. V režimu nouzového stavu může vláda nebo hejtmanství říct, že na daném místě bude někdo žít a hoteliér pak pošle státu fakturu. Ale teď probíhají debaty, jak bude ta faktura velká - a jestli kraje nebo stát zaplatí provozovatelům plné ceny za kapacity, které z letní sezony vypadnou a vydělávají jim na další sezonu. Teď je zkrátka víc otázek než odpovědí.

Jsme tedy v situaci, kdy je na jedné straně aparát přetížený a na druhé funguje pomoc na dobrovolné bázi - a musíme se dostat do fáze, kdy se systémově vyřeší dostupnost bydlení nebo školek?

Spíše než se v systému nastaví finanční toky, které tu teď nejsou. Jinak právě bydlení mohou vyřešit tři pilíře - a to je možná nejdůležitější věc. Máme možnost příspěvku pro solidární domácnost, tedy takovou, která má volnou bytovou kapacitu. Není to půjčení pokoje na tři týdny, jde o ty, kteří mají například investiční byty. Pokud budou takové byty k dispozici a pokud tady budou ze stany státu kompenzační příspěvky pro majitele, mohlo by to podle výpočtů PAQ Research vygenerovat 50 tisíc bytových jednotek.

Majitelé ale své byty nenabídnou ve chvíli, kdy nebudou mít jistou podporu státu.

Ano, ve chvíli, kdy nebude dlouhodobá jistota, tedy že budou pronájmy kompenzované například do příštího března, nebudou investiční byty ani jiné volné byty ve hře. A byty čistých altruistů to nezachrání. Musí se jistotou platby balancovat riziko pronajímatelů spojené s fluktuací. Jde o válku a ta se může vyvíjet: uprchlíci mohou odejít nebo se posunout, jít za pracovní příležitostí. To je první pilíř.

A druhý a třetí pilíř?

Část lidí, kteří nebudou zajištění solidárními domácnostmi, si může najít bydlení na volném trhu. Mají u nás vazby, příbuzné, kteří jim pomohou se zorientovat. Tady musí fungovat běžné hmotné zabezpečení u rodin, když si nenajdou práci nebo ztratí práci - stejně jako český občan. A pak je tady skupina bez vazeb, nezorientovaná, traumatizovaná, nemá peníze, kontakty ani práci. Tam musí přijít na řadu nějaké dočasné kolektivní bydlení hrazené vládou a nasmlouvané a organizované kraji nebo obcemi. Tady pak mohou pracovat podpůrné služby. To jsou tři věci, které musí fungovat zároveň. Pokud lidé mají kde bydlet a seženou práci, bude příspěvek státu menší. Ale pokud budou bydlet v tělocvičnách nebo stanových městech, do práce nepůjdou a peníze třeba na bydlení si nevydělají.

Jak by měl vypadat systémem „vzorově“ ošetřený uprchlík?

V první úrovni má co jíst a má bydlení, o kterém ví, že ho bude mít i za 14 dní či měsíc. To předpokládá, že funguje systém hmotného zabezpečení. V další úrovni systém ví o zranitelných osobách a má pro ně dostupné podpůrné služby; rodiny ví, jak to bude se vzděláváním dětí. To předpokládá posílení personálních kapacit ve školských zařízeních, vznik dětských skupin, systém výplaty hmotné pomoci navázaný na banky. Řešení bydlení má kromě fungujících finančních nástrojů i pilíř modulárních bytových jednotek.

Vláda v sobotu ústy hasičů řekla, že jsou kapacity vyčerpány. Budeme tedy už uprchlíky posílat jinam?

Stát, který tvrdě odmítal kvóty a solidaritu s ostatními státy EU v minulé uprchlické krizi, nemůže snadno přehodit komunikační výhybku, nicméně já to čtu jako žádost o solidaritu a vstřícnost ostatních států k ukrajinským uprchlíkům a rozložení zátěže. Rodiny mají možnost se pohybovat v celém schengenském prostoru a všude by měli získat srovnatelnou pomoc, ale kvóty ČR asi nemůže vytahovat. Podle propočtů kapacity v bydlení dostupné jsou.

Velkou a nezanedbatelnou proměnnou bude také nálada české společnosti…

Věřím že to můžeme vzít jako příležitost: jak ve změně způsobu administrace hmotného zabezpečení, tak v navýšení kapacit v bydlení, o které byla nouze i před válkou. A vláda má možnosti s náladou pracovat. Doufám, že tuhle uprchlickou bitvu hybridní války Putin v Česku nevyhraje.

Jan Černý pracuje v Člověku v tísni od roku 1999. V současné době vede tým, který se v česku věnuje sociální práci, dluhovému poradenství a přímé vzdělávací podpoře dětí. Nyní se tým se doplňuje o spolupracovníky ovládající ukrajinštinu, v pondělí také zahájí ostrý provoz ukrajinská help linka Člověka v tísni.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte