Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Rozhovory

Těžko chápu, že ruská ambasáda u nás stále funguje

S předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou o cestě do Moldavska a důsledném vymezování se vůči Putinovu režimu

Markéta Pekarová Adamová • Autor: HN - Lukas Biba
Markéta Pekarová Adamová • Autor: HN - Lukas Biba

Na začátku minulého týdne jste navštívila na tři dny Moldavsko. Nejchudší evropskou zemi v současné době řídí proevropská prezidentka a stejně smýšlející vláda. Územní nároky si na ni dělalo Rusko, nyní ji Moskva vydírá drahými energiemi. Při jednání s předsedou tamního parlamentu jste na tiskové konferenci řekla, že by Moldavsku s nákupy energií mohla pomoci Evropa. Je to reálné?

Rusko ceny šponuje a pro Moldavsko je to velmi obtížné. Ta myšlenka vznikla spontánně, ale hned jsem o ní diskutovala s politiky i odborníky - je jasné, že bez naší finanční podpory by to nešlo, i evropské ceny jsou pro Moldavsko nákladné, dokonce ještě víc. Ale Kišiněv se chce co nejdříve z energetické závislosti na Rusku vymanit, většina plynu je právě odtamtud. Nechtějí dál financovat ruský režim, který válčí na Ukrajině a je samotné ohrožuje.

Aby evropské nákupy byly reálné, muselo by to být tedy za dotované ceny.

Ano, tak to přesně je. To, o čem se bavíme, není realizovatelné hned, ale už nyní jim musíme nějakou pomoc poskytnout. Mají velmi dobře nakročeno do Evropské unie - a jsem přesvědčená, že když jim v téhle pro ně kritické chvíli podáme pomocnou ruku, tak se to i nám z dlouhodobého hlediska nesmírně vyplatí. Stávající moldavská politická reprezentace má velkou vůli zemi zmodernizovat a provést řadu reforem, stát se nejen členem Evropské unie, ale především být jejím platným členem. Pokud tam nebudeme aktivní my, bude tam aktivní Rusko.

Jak by ta pomoc měla vypadat?

Společné nákupy, které by mohly být pro Moldavsko levnější, připadají v úvahu na další roky, kdy by situace na trhu s energiemi mohla být už příznivější. Pro letošek je důležité jim poskytnout finance, energie z Ruska jsou pro ně i při navyšování cen levnější. Tyto prostředky by šly i na investice do solárních panelů, mají totiž v plánu masivně rozvíjet obnovitelné zdroje.

Moldavsko letos získalo kandidátský status na přijetí do Evropské unie. Politici v Kišiněvu si ale stěžují, že zatímco evropští premiéři je většinou v téhle jejich aspiraci podporují, někteří členové Evropské komise jejich snahy brzdí. V čem je problém?

Úhel pohledu Kišiněva, je, že šlapou na plyn, ale Evropská komise jim ve stejné chvíli dupe na brzdu. Čas pak hraje proti nim. Nedokážu říct jmenovitě, kdo je v postupu směrem k Moldavsku v Komisi liknavý. Určitě to chci řešit s českou eurokomisařkou a zjistit, jaká je situace. Přistupující Česko si před bezmála dvaceti lety taky prožilo podobnou skepsi od tehdejších „starých“ členských zemí - tuhle zkušenost máme a můžeme tedy v Evropské unii sehrát roli jakýchsi advokátů ve prospěch Moldavska.

Kdy byste ráda viděla Moldavsko v Unii?

Jakmile provedou klíčové reformy. V justici se jim podařilo získat do čela erudovanou, nezkorumpovanou státního zástupkyni, která studovala a žila ve Spojených státech. Tihle lidé domů přinášejí know-how ze západních demokratických zemí a snaží se na tom stavět. Uvědomuji si samozřejmě, že systém je vůči pozitivním změnám dost rezistentní, Moldavsko bylo nepochybně prolezlé korupcí. Ostatně současní moldavští politici o tom otevřeně mluví.

Moldavská prezidentka Maia Sandu říká, že kdyby justiční reformu měla udělat skutečně z gruntu, musela by se zbavit tolika problematických soudců a státních zástupců, že by v úřadech zbylo tak pět až deset procent lidí ze současného stavu.

Ano, ráda by do toho řízla ještě víc, ale uvědomuje si realitu.

Nemají pak pravdu ti, kteří upřednostňují pomalejší přijetí Moldavska do Evropské unie?

Jestliže ale bude příliš pomalé, může se stát, že vzhledem k okolnostem války v sousední Ukrajině, energetické krizi, obrovské inflaci a ruskému vlivu se nepodaří v Kišiněvě udržet prozápadní vládu. Už teď v Moldavsku Rusko organizuje politické protesty s cílem nelegitimně svrhnout zvolené politiky. Musíme si uvědomit, že Moldavsko čelí nepředstavitelným tlakům.

Maia Sandu • Autor: DUMITRU DORU
Maia Sandu • Autor: DUMITRU DORU

Po Litvě také Estonsko odhlasovalo v parlamentu, že Rusko je teroristický stát. Za čtrnáct dní chce usnesení s tímto zněním schválit i zahraniční výbor české Poslanecké sněmovny, kterou vedete. Měla by to následně říct i celá sněmovna?

Určitě. Už když před naší sněmovnou vystupoval na dálku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tak jsme tuhle diskusi vedli. Rusko jsem tehdy nazvala teroristickým státem a nazývám ho tak doposud. Formální stvrzení poslanci je namístě, už k tomu mohlo dojít dříve. Předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek z naší strany o to již delší dobu usiluje. Řeší to s ministrem zahraničí Janem Lipavským. Ten je v tom poněkud obezřetnější - říká, že je důležité uvědomit si další souvislosti.

To, že vedeme Evropskou unii, kde to ne každý vidí stejně?

Myslím, že jde i o to. A také co to bude znamenat pro to, že s tímhle státem stále ještě máme nějakou obchodní bilanci. Za mě je ale ještě silnějším tématem, abychom se jako Česko podíleli i na zřízení Mezinárodního trestního tribunálu pro Ruskem páchané zločiny na Ukrajině. Ty je nutné vyšetřit a potrestat.

Aby Rusko bylo celou Polaneckou sněmovnou prohlášeno za teroristický stát, musí to nejdříve někdo navrhnout. Nezůstane jen u nápadu?

Ještě jsme se o tom nebavili v detailu. Ale předpokládám, že to navrhneme napříč celou koalicí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že jejich diplomaté jsou na Západě zbyteční, nemají tam co dělat a je jim tam ubližováno. Ruská ambasáda v Praze byla zásadně zmenšena poté, co vyšlo najevo, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích stojí právě Rusové, ale stále jsou tam diplomaté. Mělo by dojít k uzavření celé ambasády včetně odchodu ruského velvyslance - nebo je to krok, který už považujete za příliš radikální?

Těžko chápu, že ruská ambasáda u nás stále funguje.

Je jedna předsedkyní jedné ze stran koaliční vlády. Jedna věc je těžko chápat, druhá je prosadit změnu.

Ministr zahraničí Lipavský je i v této věci jiného názoru, obává se, že kdybychom k tomu přistoupili, neměli bychom diplomatické zastoupení v Moskvě. Rusové by nepochybně zareagovali recipročně. Rozumím tomu, nechci ho kritizovat. Já to vidím jinak: myslím, že naši ambasádu a její služby by šlo pro potřeby našich občanů v Rusku nahradit např. konzuly. Máme být proaktivnější.

Hodně se zabýváte zahraniční politikou, máte před sebou cestu na Tchaj-wan. Bavilo by vás odejít do Evropské komise, až skončí mandát současné české eurokomisařce Věře Jourové?

K práci předsedkyně Poslanecké sněmovny jednoznačně patří i parlamentní diplomacie, kterou se snažím uplatňovat. Moldavsko jsem chtěla záměrně navštívit v době našeho předsednictví, vnímám to jako silný signál a povzbuzení. Chci také, abychom se více starali o to, co se děje na Balkáně, proto mě brzy čeká cesta do Severní Makedonie a Chorvatska. Zahraniční politika ale není to jediné, co řeším, intenzivně se zabývám také domácí politikou, hlavně energetikou a sociální oblastí. Co bude po tomto volebním období, nyní nebudu řešit.

Eurokomisařku bude řešit ještě vaše vláda…

Když se pustím do nějaké práce, jako je předsedkyně Poslanecké sněmovny, určitě ji nebudu opouštět předčasně. Aspirovat na post v Evropské komisi nehodlám.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].