Pomáhejme ve světě. Ale především se polepšeme u sebe doma
 
Předseda Senátu Miloš Vystrčil
Předseda Senátu Miloš Vystrčil vystoupil 9. června na tiskové konferenci k cestě na Tchaj-wan • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

Příští týden přijede do Česka na pozvání Senátu a jeho předsedy Miloše Vystrčila běloruská exilová prezidentka Svjatlana Cichanouská. “Chceme podpořit svobodné Bělorusko a jeho občany, kteří žijí v podmínkách, jaké si řada mladých lidí u nás nedokáže ani představit. Kritici Lukašenka jsou ohroženi na životě, jsou perzekuováni, mají tam detenční centra s podmínkami, které zadržení popisují jako koncentrační tábory. My to přece nemůžeme sledovat a nic nedělat. Svjatlana Cichanouská stojí v čele hnutí za svobodné a demokratické Bělorusko – a tím, že ji zveme do Česka, říkáme, že se o nás může opřít,” říká k důvodům návštěvy Vystrčil.

O čem chcete se Svajtlanou Cichanouskou jednat?

Budeme se bavit o situaci v Bělorusku - o tom, jak bychom jim mohli z pozice Senátu, ale rovněž České republiky pomoci. Také jí chceme dodat energii: ukázat jí, že v tom není sama  a že v tom Bělorusové nejsou sami.

Už víte, jestli se setká i s premiérem a prezidentem? Mluvil jste s nimi o tom?

Mám zprávu, že by se měla setkat s ministrem zahraničních věcí i s premiérem. Zda se uvidí i s prezidentem, to tedy nevím (podle nejnovějších informací by k tomu mělo pravděpodobně dojít – pozn. red.). Cestu jsme plánovali s předsedou zahraničního výboru Senátu Pavlem Fischerem déle, bavili jsme se o tom, že bychom pro Bělorusko měli udělat více než jen přijímat usnesení. Mimochodem první usnesení jsme k Bělorusku jako Senát přijali už v roce 2000, zdůvodnění psali Michael Žantovský s Janem Rumlem a první bod říká, že k porušování lidských práv dochází v těchto oblastech: politická činnost je kriminalizována, opoziční představitelé jsou souzeni za údajné kriminální delikty a tak dále. Lukašenka tam byl tehdy a je tam i nyní - a Senát je konzistentní v kritice jeho režimu. Ale asi je málo jen říkat, že je tam něco špatně. To pozvání je tedy krok dál.

Lukašenkův režim výrazně přitvrzuje v represích proti představitelům opozice, zatčených je již osm set. To je výrazně více, než kolik kdy bylo v dobách Charty 77 v Československu. Co je podle vás Lukašenkovým cílem?

Nepochybně se chce udržet u moci a přitvrzuje, protože kdyby to nedělal, přišel by o ni. Každý diktátor postupně přitvrzuje a pak je z toho buď válka, nebo masakr, protože logicky roste odpor druhé strany. V lepším případě je z toho sametová revoluce, v horším krveprolití. Kdyby Lukašenka začal uvolňovat poměry, dříve či později by to znamenalo jeho pád. Je evidentní, že v demokratických, svobodných a férových volbách by neuspěl.

Minulý týden na sebe Lukašenka znovu upozornil, když donutil v Minsku přistát letadlo irské společnosti Ryanair, aby mohl zatknout novináře Romana Prataseviče. Zajímal jste se o jeho osud?

Vím, že byl jedním z vůdčích osobností nezávislého informačního portálu Nexta. Je to mladý člověk, který se snažil o to, aby lidé v Bělorusku pochopili, v jaké žijí nesvobodě a mohli poznat skutečnou realitu. V tomhle směru byl velmi zdatný, proto byl pro Lukašenku velmi nebezpečný. Další informace o tom, v jakém je stavu poté, co byl uvězněn, ale nemám.

Čtěte také: Zůstaň silný

Nakolik je reálné, že podobně jako Lukašenka se začnou chovat další autoritativní politici a budou nutit přistávat letadla se svými kritiky? Mluvíme o Číně, Rusku, Saudské Arábii… Co je potřeba dělat, aby se z toho nestal precedent?

Demokratický svět by měl tvrdě reagovat. Lukašenka by měl velmi zřetelně pocítit, že to není přijatelné. Evropská unie například zavedla nové sankce, ale měly by být tvrdší.

Vy jste letěl před časem na Tchaj-wan, který Čína považuje za svojí odštěpeneckou provincii. Peking to kritizoval. Letěl byste nyní přes čínské území? Díváte se, kudy letíte?

Dávám si na to pozor.

A cítíte podobné riziko jako u Prataseviče?

Třeba i to je možnost, že by mě mohli „sundat dolů“. Neletěl bych proto přes čínské území, nikdy nevíte, co udělají a jakým způsobem se zachovají. Nedemokratickým režimům nevěřím, jsou schopné naprosto všeho.

Chystáte se opět na Tchaj-wan?

Teď ne, protože mám před sebou jiné pracovní cesty. Zaregistroval jsem ale, že se tam začal šířit koronavirus a že mají zároveň problém nakoupit vakcíny. Chci se o tom začít bavit, budu zjišťovat co je a není možné - jak jim pomoci. Nechci tím říct, že budu něco zařizovat, z toho jsem vystřízlivěl. Prostě budu mapovat terén. Nicméně předpokládám, že dnes to není tak, že by mohl pomoci jen stát jako celek.

Mohou to udělat i kraje, třeba vaše domovská Vysočina.

No vidíte. Ale nic ještě domluvené není.

Už víte, co vaše návštěva Tchaj-wanu přinesla? Kolik firem tam uzavřelo smlouvy a jaké jsou ekonomické přínosy?

Vím, že se návštěvu podařilo přenést i do ekonomické polohy, významně se také zvýšila vysokoškolská spolupráce. Byť to tak původně myšleno nebylo, podnikatelskou aktivitou se stalo i to, že tchajwanský dar výrobních linek tu odstartoval vznik Evropského centra pro vývoj a výrobu respirátorů. Jedna česká firma také bude dodávat na Tchaj-wan suroviny pro výrobu polovodičových součástek. A chystá se i to, že Taitra, organizace pomáhající tchajwanským podnikatelům v zahraničí, stojí o to, že by se část výroby elektrotechnických zařízení mohla přesunout z Číny do Evropy, k nám. Zda to klapne, ale nevím.

Proč?

Multifunkční ministr průmyslu Havlíček to zřejmě všechno nezvládne. Jde o intenzivní vyjednávání, kdy je potřeba i určitá odvaha. Nejsem si jistý, že ji současná vláda má. Její závislost na prezidentu Zemanovi je evidentní. Ani on, ani premiér přitom nechtějí s Tchaj-wanem spolupracovat, protože by to ohrozilo naše vztahy s Čínskou lidovou republikou nebo snad i jejich vlastní zájmy. Takže když se ptáte, jestli se naše návštěva promítla do hospodářské spolupráce, tak říkám, že děláme, co můžeme, ale jsou tu i tahle omezení.

Ještě zpátky k Bělorusku. Česko pomáhá v rámci programu Medevac lidem, kteří byli zranění při protestech, tamní vysokoškolští studenti mohou studovat v Liberci. Ministerstvo zahraničí pomáhá finančně médiím. Je ještě něco, co bychom mohli pro Bělorusko a tamní opozici udělat?

Já nestojím v čele instituce, která by měla realizovat programy na pomoc běloruské opozici v jejím zápase s Lukašenkou. Já osobně bych si představoval, ale není to v mých silách prosadit, maximálně podpořit běloruské studenty, aby tu mohli studovat ve větších počtech. A pak bychom si také měli vzpomenout, jak chovali za hranicemi v minulosti k našim lidem, kteří uprchli - a zařídit se podle toho. Také bychom měli Bělorusům dát šanci se tu uplatnit a pak se třeba někdy vrátit domů budovat demokratický stát.

Stojíte ale v čele instituce, která může činit politická a symbolická gesta. Chopil jste se tématu Tchaj-wanu, teď i Běloruska. Máte ještě nějakou jinou zemi a jiné téma v hledáčku?

Vždycky se zlobím, když se mě ptají, co mám dalšího v hledáčku…

…nemusíte mít, to není povinnost.

Mám to tak, že pokud mám mít něco v hledáčku, pak jsem přesvědčen, že to tam samo přijde. Nepřemýšlím nad tím, co bych měl udělat a kam zase jet, aby o tom všude psali. I Bělorusko vlastně přišlo samo. Přijde mi teď čím dál tím významnější, ale jestli to bude mít pokračování, to nedokážu říct. Důležité je, aby Česko začalo zase fungovat tak, že politici dělají věci, které pokládají za správné. O to se snažíme jako Senát i já osobně. Pak jdete po správné cestě. A potkáte věci, které dělat máte.

Z toho tedy plyne, že ještě nevíte, co dál.

Může to být tak, že se víc zakousneme do Běloruska. Nebo se budeme snažit podívat se jinam. V Tibetu je nová exilová vláda, což registrujeme. Uvidíme, co bude možné a na co budeme mít sílu. A pak je tady ještě jedna věc. Když chcete důvěryhodně vystupovat, musíte mít pořádek doma. Tím myslím v Česku. V tom máme problém. Vnímání práce, chování a kreditu politiků hrozně pokleslo. Prezident i premiér lžou, stali se špatným příkladem. A společnost jejich chování vědomě i podvědomě kopíruje. Tomu je potřeba se postavit, protože takhle není možné dlouhodobě demokraticky, svobodně a férově fungovat. Když tohle sami nezvládneme, jak pak chceme pomáhat v Bělorusku nebo Tibetu? Takže to je pro mě hlavní výzva: abych přispěl k domácímu polepšení.

Berete jako tohle polepšení i to, že Dominik Feri odstoupil ze svých funkcí po obvinění ze sexuální násilí?

Já to beru tak, že jeho reakce byla jediná možná. Polepšení je silné slovo. Zachoval se tak, jak se zachovat měl.

Když zmiňujete politiky a jejich příkladnost - uvažujete o kandidatuře na prezidenta?

Na to jsem už odpověděl. Můj cíl je dělat správné věci. Jestli to povede ke kandidatuře nebo ne, to se uvidí. V nějakém okamžiku to poznám, teď to nevím.

Takže se vám to honí hlavou?

V tuhle chvíli to nevím.

To ale znamená, že se vám to hlavou honí.

Když vám dám vyřešit trojný integrál a vy o tom nic nevíte, tak se vám to honit hlavou ani nemůže.

Vy ale víte, co je onen trojný integrál nejen v matematice, ale i ve vaší možné kandidatuře.

Já se o tom snažím nepřemýšlet. Tak je to asi správné. Lidé se mě ptají, ale vlastní práce mám dost. Pro člověka, který chce dosáhnout úspěchu, je nebezpečná jedna věc: když pořád přemýšlí, kam dál by se mohl dostat namísto toho, aby se pořádně dělal každodenní práci. To je jako ve sportu: taky nemůžete pořád myslet na to, jak vyhrajete olympijské hry.

Nicméně myšlenka na olympijské hry žene dopředu.

Ano, já důležité vědět, že budou, stejně jako já vím, že budou prezidentské volby. Ale je důležité každé ráno vstát a jít na třífázový trénink. Takže já vstávám, trénuju, a pak se uvidí, jestli to k něčemu povede. Jasné mi to bude třeba za rok a půl.

Miloš Zeman není podle senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit Zemana funkce hlavy státu bude Senát rozhodovat příští týden. Zvednete pro něj ruku?

V tuto chvíli je to tak, že návrh výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost budeme projednávat na organizačním výboru - a mně byly doručeny žádosti předsedy ústavně právního výboru, senátora Tomáš Goláně, a předsedy komise pro ústavu, senátora Zdeňka Hraby, aby usnesení zahraničního výboru mohly na svých schůzích projednat také tyto dva orgány Senátu. Předpokládám, že organizační výbor tomuto přání vyjde vstříc a odsouhlasí ho, protože to považuji za logické.

A zvednete tedy následně ruku pro zařazení věci na plénum Senátu?

Myslím si, že budou důležitá právě stanoviska zmíněného ústavně právního výboru a komise pro ústavu, protože budou posuzovat, jestli to, jak se prezident chová, je v rozporu s článkem 66 Ústavy. To hlasování přitom není ani tak o tom, jestli si někdo myslí, zda má, či nemá být Miloš Zeman prezidentem, ale o tom, zda je skutečně možné využít článek 66 k tomu, aby případně bylo konstatováno, že prezident není ze závažných důvodů způsobilý vykonávat funkci.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte