Otvírat zemi bez dat je ruská ruleta, varuje vykázaný expert
 
Daniel Münich, ekonom, CERGE-EI, Praha, 16. 8. 2019
Daniel Münich • Autor: Tomáš Nosil

Šéf akademického institutu IDEA a uznávaný ekonom Daniel Münich se stal začátkem dubna jedním z členů poradního sboru zformovaného kvůli koronaviru kolem Ústředního krizového štábu. A brzy se dostal do pozice jednoho z nejviditelnějších členů kolegia – vytrvale se domáhal na ministerstvu zdravotnictví dat a analýz o šíření a zvládání epidemie, v médiích a na Facebooku opakovaně kritizoval jejich nedostupnost a upozorňoval také na fakt, jak vláda riskuje, když koronavirovou krizi řídí intuitivně a bez potřebných analýz.

V pondělí Münich narazil. Z pravidelné porady hlavního zdravotnického štábu Münicha vykázal hlavní koordinátor veškerého koronavirového dění, náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. A to ještě dřív, než porada začala – podle Münichovy verze právě kvůli jeho kritickým výstupům v médiích a kvůli urputnosti, s jakou se po celou dobu domáhá dat, na jejichž základě by bylo možné posoudit racionálnost vládních kroků. „To, co tu probíhá, je jako ruská ruleta,“ varuje v následujícím rozhovoru Münich. Víra, že rozvolnění poměrů nic zlého nepřinese, je prý podobná tomu, když střelec roztočí bubínek revolveru a doufá, že na něj nevyjde náboj.

Roman Prymula vaši verzi o vykázání z porady v zásadě potvrdil. Prý jen jeho tým „masmediálně dehonestujete“. Co se tedy přesně na schůzi stalo?

Těsně před jejím začátkem ke mně pan Prymula přišel, ověřil si, že mluví s tím pravým, a oznámil mi, že tam nemám být. Když jsem se zeptal proč, tak prý proto, že říkám ošklivé věci do médií.

Jak jste se na schůzi jeho týmu ocitl?

Byl jsem tam již podruhé, jako oficiální vyslanec ekonomického poradního týmu Ústředního krizového štábu. Má to logiku, my potřebujeme epidemiologická data a scénáře vývoje, abychom na ně mohli navázat naše ekonomické scénáře a jim odpovídající opatření.

Reklama
Reklama

To jako odůvodnění nestačilo?

Ne. Pan Prymula si ověřil, že jsem skutečně pozvaný, což jeho kolegové potvrdili, ale i tak mi oznámil, že nechce, abych na schůzi byl. Nebyl to výsledek žádné věcné hádky. On tu schůzi zřejmě řídil a zkrátka mě vykázal, ještě než ji zahájil.

V čem vidíte vy podstatu sporu?

Za mě v tom, že pokud máme vymýšlet smysluplná ekonomická opatření, tak musíme pracovat s relevantními scénáři ohledně šíření a potírání epidemie. Musíme vědět, zda zůstane vše zavřené, nebo naopak bude vše otevřené - anebo se bude dít něco mezi. Každý z těchto scénářů znamená z hlediska hospodářské politiky něco jiného. Bude-li ekonomika sešněrovaná dlouho, dává smysl do ní cpát peníze jiným způsobem, než když se rozhodneme poměry uvolnit a zemi promořit. Pokud se bude dít něco mezi tím, je potřeba vědět co. Už několik týdnů se mluví o chytré karanténě, ale v praxi po ní není vidu ani slechu – a pokud někde probíhá, nemáme k dispozici data o průběhu a výsledcích a výhledu.

Není to tím, že z pohledu epidemiologa Prymuly – a možná i některých lidí ve vládě – váš poradní sbor stejně na reálné dění nemá takový vliv, takže jste jen zbytečně zvědaví?

Vliv máme. Odložit firmám sociální odvody je návrh, který já osobně prosazuju od začátku. Z poradního sboru šla ve shodě tato myšlenka i směrem k vládě a ta ji - zdá se - přijala. I s našimi návrhy nakládáme otevřeně. Profesor Švejnar, který poradní tým vede, komunikuje jak s vedením krizového štábu, tak ekonomickými ministry a premiérem. Vše se děje samozřejmě hodně narychlo, vnímáme určitou dávku politické nedůvěry a politických zájmů, ale funguje to.

Roman Prymula
Náměstek ministra zdravotnictví a předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

O co tedy přicházíme, když nemáte data, která chcete?

Jde obecně nejen o kvalitní informovanost obou komor parlamentu, ministerstev, nás v poradních orgánech, ale i firem a jednotlivců. Nikdo z nich, dokonce ani vláda nemají pro své složité rozhodování analýzy. A analýzy bez dat neuděláte. Příliš mnoho rozhodování tak dnes stojí na okamžitých dojmech. Pokud nějaká epidemiologická data existují, má je skupina kolem náměstka Prymuly. Ale od nich – kromě velmi základních součtů – žádná podrobná data ani podrobné analýzy nevycházejí. Jak to vnímám, tak je vláda informačně často postavena do kouta. Nemá v ruce nic, ale rozhodnout musí. Proto také ten chaos a všechny ty změny. Neexistuje analytický aparát, který by dopady opatření na datech vyhodnocoval. A sledoval a vyhodnocoval i dopady nynějšího otvírání země.

Na základě čeho se tedy kabinet podle vás rozhoduje?

Vláda je závislá na pár jednotlivcích, jak jim ten příběh podají. Kde ho berou, nikdo neví – a zároveň svá stanoviska různě mění. Jeden den je situace špatná, druhý den dobrá. Pokud jim bude chtít zpětně někdo něco vyčítat, mohou kdykoli říci, že říkali to i to.

Není to od vás spíš dedukce? Nemůže se stát, že data a analýzy existují, jen vám je coby „otravnému zvědavci“ nikdo nechce ukázat?

Může to tak být, ale za ta léta znám osobně dost lidí, kteří v poradních orgánech nebo v politice jsou - a žádnou analýzu dosud neviděli. Je také možné, že náměstek Prymula nebo šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek analýzy mají, ale jen pro sebe. Jenže oni jsou en státní úředníci, využívají k sběru dat státní aparát a státní peníze. Neměli by tedy nic tajit pro sebe. Pokud analýzy mají, měli by s nimi seznámit přinejmenším širší orgány, když už ne veřejnost.

Ředitel Dušek mluvil minulý týden o tom, že nikdo nemůže čekat zveřejňování všech dat určených pro rozhodování státu. 

Nikdo nechce, aby se zveřejňovala data o jménech, rodných číslech a bydlištích testovaných. Hovoříme o anonymizovaných datech v detailu, ze kterého nikdo nemá šanci rozklíčovat, kdo je kdo. Nemyslím, že bychom byli v situaci, kdy je tajení takových dat obhajitelné. Spíš bych se držel obecné zkušenosti, že tajení informací před veřejností vede obvykle k neefektivnosti a k špatným rozhodnutím a nežádoucím výsledkům. Což je mimochodem důvod, proč totalitní země s netransparentní státní správou vycházejí z katastrof spíše špatně.

Čtěte také: Jsme jako na lodi. Hnete kormidlem, ale zabočíte až za týden

U nás slyšíme spíš to, že epidemii zvládáme vzorně…

Ano, ale k tomu je potřeba dodat, proč tomu tak je.

Proč?

Protože jde o výsledek relativně včasných, tvrdých a jednoduchých plošných restrikcí a poslušného chování veřejnosti. Obojí zafungovalo, ale dosavadní opatření byla hlavně o škrtech pera, nic složitého na vymýšlení a řízení. Řítili jsme se s autem do příkopu, a tak jsme dupli na brzdu. To je v pořádku, udělali jsme to včas. Ale to vůbec neznamená, že máme vyhráno i do budoucna. Veřejnost už to nebaví, přestávají vládě věřit a ekonomiku nelze dusit donekonečna. Dál musíme postupovat sofistikovaněji - a na to potřebujeme analýzy a na ně data. Jsme jako v autě, které má na předním skle sníh. Buď můžeme riskovat a jet, ale já chci sníh odhrnout, abychom viděli na cestu.

O jaká data třeba jde?

Na přelomu března a dubna jsme třeba sledovali velký růst počtu nakažených zdravotních sester a sociálních pracovníků. Výrazně rychlejší než v jiných profesích. Absolutně sice nešlo naštěstí o nic extrémního, ale ten rozdíl byl markantní. Člověka napadne, že se ti lidé většinou nakazili v práci, ale prý to tak nebylo. Jak to tedy bylo? Co když se zdravotnický systém nezadře na nedostatku JIPek a plicních ventilátorů, ale na nedostatku zdravého personálu?

O co ještě přicházíme?

Napadá mě třeba, že dosud nemáme představu o dopadech série plošných opatření na jednotlivé demografické a profesní skupiny v regionech. Stejně tak se analyticky nesledují dopady nynějšího postupného uvolňování. Jak se projeví u prodavačů v obchodních centrech, učitelů či žáků ve školách, u personálu v domovech seniorů? To vše je třeba podrobně a průběžně analyzovat a na základě zjištění rozhodovat, co dále uvolnit, a kde naopak brzdit.

Kapitolou samou o sobě jsou data o zacílení testů. Známe jen jejich celkový počet, ale už ne účely. Kolik testů šlo a jde na nově nakažené, kolik na ty, co již nemoc prodělali, kolik na preventivní testování v domech seniorů, kolik na testy během trasování v rámci chytré karantény? Kolik se testuje v rámci chytré karantény? Jak se v čase mění prodleva mezi indikací k testování a laboratorním provedením testu? Pro efektivní řízení a spolehlivost předvídání - my tomu říkáme modelování - je to strašně důležité vědět.

Labratoř testující na covid-19, nemocnice Ostrava
Labratoř testující na covid-19, nemocnice Ostrava • Autor: Matěj Stránský

Principiálně vám tedy vadí přístup „nechte to na nás, my jsme odborníci, nemluvte nám do toho“?

Ano, tak to je. Možná analýzy mají, možná ne. Každopádně to prý máme všichni nechat na nich. Máme poslouchat, věřit a mlčet.

Zastane se vás někdo? A když ne, vrátíte se k své normální práci?

To jsme ještě takto neprobírali. Já každopádně nejsem zvyklý bouchat do stolu nebo dveřmi. Spíš myslím, že tato epizoda mohla spoustě lidí otevřít oči, že něco důležitého nefunguje. Že je divné, že poslanci nebo senátoři hlasují o jednom zákonu za druhým a nemají k dispozici alespoň základní analýzy. Do té komise na ministerstvo zdravotnictví místo mě může chodit klidně někdo jiný.

Jaký je váš odhad dalšího vývoje, pokud jde o epidemii?

Nevím. Možná jen zbytečně maluju čerta na zeď. Neříkám, že musí přijít druhá vlna. Říkám zcela otevřeně a upřímně, že nemám informace, abych to vyloučil. Pracujeme s exponenciálními jevy, které mohou bouchnout a vystřelit situaci během pár týdnů úplně jinam a změnit chod věcí. Navíc důsledky toho, co se v terénu děje nyní, budou vidět až s velkým zpožděním. Naše brzdy prostě mají velké zpoždění.

Čili pokud má někdo pocit, že se vracíme do normálu, tak ano, ale metodou hokus pokus, bez záruky?

Podle mě ano. Vláda už vnímala ve společnosti přetlak a rozhodla se ho upustit. Ale je to loterie jako ruská ruleta. Roztočili jsme bubínek revolveru - a buď vystřelí, nebo ne.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte