Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovor: zájem o železnice roste

Hodně z nás už má létání po krk. Cesta vlakem je zážitek

S britským železničním expertem a provozovatelem webu Man in Seat 61 Markem Smithem o cestování vlaky po Evropě, nádražích a lidech

Kdy jste se naposledy vydal na cestu vlakem?

Nedávno jsem jel nočním spojem z Hamburku do Mnichova, protože jsem chtěl otestovat nové vlaky NightJet od rakouských drah ÖBB s malými jednolůžkovými kabinkami. A byl to zajímavý zážitek, něco podobného dosud v Evropě nikdo nenabízel. Za 59 eur dostane cestující na noční cestu soukromý prostor jen pro sebe – což je přesně to, co na trhu chybí.

Už roky provozujete velmi navštěvovanou webovou stránku The Man in Seat 61, která lidem umožňuje vyhledávat spojení vlakem z místa A do místa B. Součástí webu je zároveň popis cesty, kdy se člověk dozví, kde může při přestupu přespat, aby ráno nasedl na další spoj a pokračoval. Člověka přirozeně napadne, jestli jste všechna spojení vyzkoušel.

Na začátku jsem učinil rozhodnutí, že budu nabízet především informace o spojení, nikoli vytvářet cestovatelský blog s různými anekdotami. Vlakových spojení je takové množství, že jsem je rozhodně nevyzkoušel všechna, ale většinu jsem jich projel. Osobní zkušenost s konkrétní trasou je samozřejmě užitečná.

V čem nejvíc?

Rešerše vlakových spojů od stolu mají své limity. Když sedíte u počítače, můžete si zjistit časy odjezdů vlaků a ceny, ale z webových stránek nezískáte to, co vám dá osobní zkušenost. Pokud nějakou trasu vyzkouším, mohu pořídit fotografie kupé, jídelního vozu nebo míst, která člověk během jízdy uvidí za okýnkem, což jsou pro cestující užitečné informace. Řada lidí mi posílá fotografie z tras, které jsem osobně neprojel. Ale je lepší mít vlastní zkušenost, a pak o konkrétní trase podat pořádnou zprávu.

Cestování vlakem se v posledních letech vrací do módy – obnovují se dálková spojení a také noční vlaky. Dnes tak lze cestovat přímým spojem mezi městy, kde bychom ještě nedávno automaticky volili letadlo, například z Vídně do Paříže. Od dubna takhle začne fungovat pravidelný spoj mezi Prahou a Bruselem. Je rostoucí obliba cestování vlakem vidět i na návštěvnosti vašeho webu?

Viděl jsem velký nárůst, už když jsem web založil, což bylo před dvaceti lety – a od té doby zájem trvá. Teď si všímám jiné věci. Když jsem s webem začínal, nejčastějším důvodem, proč někdo volil pro delší cestu například z Británie do Španělska vlak, bylo to, že se buďto bál létání, nebo mu zdravotní problémy létat neumožňovaly – anebo prostě miloval železnici. Dnes lidé uvádějí jako hlavní důvod dvě věci. Zaprvé se chtějí vyhnout stresu, který je s létáním spojený, především nepříjemnému zážitku z letiště; hodně z nás už má létání po krk. A druhým důvodem je, že chtějí omezit svoji uhlíkovou stopu. Zvláště první důvod je podle mě důležité zdůrazňovat. Tedy že cestováním vlakem člověk neprokazuje službu jen planetě, ale také sám sobě, protože to je prostě mnohem příjemnější zážitek. Cestou z Londýna do Prahy můžete při přestupu navštívit třeba Amsterdam, udělat si v něm procházku, naobědvat se, pak pokračovat dál.

Vzešlo to zespoda

Než jste založil webovou stránku, pracoval jste jako manažer u britských drah. Co přesně jste měl na starosti?

Vystřídal jsem různé pozice. V roce 1997 jsem u British Railways nastoupil jako elév, ze kterého se měl stát přednosta stanice. Učil jsem se, jak funguje železnice na malých nádražích v hrabství Kent. Poté mě povýšili na manažera nádraží Charing Cross v Londýně a v jednu dobu jsem měl kromě toho na starosti také nádraží London Bridge a Cannon Street. Vyzkoušel jsem si i práci na ředitelství železniční společnosti, byl jsem zaměstnaný u dvou soukromých dopravců jako manažer pro vztahy se zákazníky. Úplně nakonec jsem pracoval pro ministerstvo dopravy jako ředitel oddělení pro regulaci jízdenek a poplatků. Z téhle práce jsem odešel v roce 2007, abych se mohl naplno věnovat webové stránce, která mě živí dodnes.

Máte tedy s železnicí skoro třicetileté zkušenosti, co se z vaší perspektivy za tu dobu nejvíc změnilo?

Napadají mě dvě hlavní věci. V polovině devadesátých let minulého století se objevily nízkonákladové aerolinky a přinutily železniční dopravce dramaticky změnit způsob prodeje jízdenek na dlouhé vzdálenosti. Ještě v osmdesátých letech minulého století jsem mohl z londýnské kanceláře bez problémů vypsat lístek z Londýna do Prahy s několika přestupy, v devadesátých letech už jste museli kupovat jízdenky na jednotlivé části cesty odděleně, z Londýna do Bruselu a pak z Bruselu do Prahy. Už nešlo projet Evropu na jednu jízdenku koupenou na jednom místě, musely se kupovat od jednotlivých dopravců za různé ceny a rezervovat jízdenky na několika různých stránkách nebo v aplikacích. Výsledkem je, že lze jezdit vlakem za nižší ceny: z Prahy do Vídně nemusíte za každé sedadlo platit 60 eur, ale můžete cestovat třeba i za 14 eur, když si jízdenku koupíte včas. Ale cestování vlakem je mnohem roztříštěnější.

Co byla ta druhá změna?

Otevření vlakových tras konkurenci. Výsledkem je, že se můžete rozhodnout, zda budete z Prahy do Ostravy cestovat vlakem RegioJet, anebo pojedete s Českými drahami. Tohle je určitě změna k lepšímu, konkurence nabídla cestujícím nižší cenu i lepší služby.

A tady vstupuje do hry váš web...

Bylo to někdy v roce 2000, kdy jsem si uvědomil, že lze snadno cestovat vlakem z Londýna do Prahy nebo Budapešti nebo Říma, ale je prakticky nemožné najít informaci, jak na takovou trasu koupit lístek. Řekl jsem si, že vytvořím webovou stránku, která umožní najít spojení z Velké Británie kamkoli do Evropy. Pokud se někdy lidé pracující na železnici dohodnou a vytvoří jednotný rezervační systém, budu bez práce.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].