Ani ústupky Bruselu reálně nic nezmění, autoritář Orbán potřebuje konflikt a konfrontaci
 
Viktor Orbán
Viktor Orbán po vítězství • Autor: REUTERS

V maďarských parlamentních volbách konaných uplynulou neděli opět vyhrála vládní strana Fidesz vedená premiérem Viktorem Orbánem - získala 53 procent hlasů, což se v maďarském systému promítlo do 135 ze 199 křesel v parlamentu, a tím pádem i do ústavní většiny. Podle předběžných závěrů mezinárodních pozorovatelů z organizace OBSE, kteří volby monitorovali, nešlo o férové klání kvůli tomu, že tamní média zvýhodňovala vládnoucí Fidesz nebo kvůli nepřehlednosti financování politických kampaní. “Není možné říci, že opozice prohrála kvůli neférovému volebnímu systému, je zcela jasné, že Fidesz má mezi lidmi velkou podporu. Nicméně neférovost celého systému, nejenom toho volebního, ale toho jak celý režim funguje, velmi přispěla k tomu, že Fidesz byl schopen tak velkou podporu získat. Média umožňují Fideszu překrucovat realitu a šířit lži, politické financování je netransparentní, v zemi neexistují nezávislé instituce, které by vlády kontrolovaly, jsou jen její prodlouženou rukou. Konají, jak si vláda přeje,” komentuje volby analytik Bulcsú Hunyadi z budapešťského think tanku Political Capital.

Co nám výsledky řekly o dnešním Maďarsku?

Dvě věci. Ta hlavní je, že v zemi je obrovská poptávka, touha po bezpečnosti a stabilitě a obava z nejistoty. Lidé mají hodně obav z ekonomické situace, bojí se. A za druhé, ale to je zatím spíš můj pocit - kdyby nebyla válka, tak Fidesz nevyhrál s dvoutřetinovou většinou. V tomto ohledu byly výsledky překvapivé, žádný z průzkumů neukazoval tak drtivé vítězství. Většina sice předpovídala, že Fidesz vyhraje, ale ne takhle moc. A podle mě Orbánovi válka skutečně pomohla, sešla se touha maďarské společnosti po bezpečnosti a stabilitě, kterou válka ještě zesílila. A samozřejmě Fidesz byl schopný využít své obrovské propagandistické mašinérie, aby rozšiřoval lži nebo zkresloval pravdu, to je další velká část celého příběhu.

Bulcsú Hunyadi
Bulcsú Hunyadi • Autor: linkedin.com

Proč se Orbánovi nevrátil jeho dlouhodobě velmi vstřícný přístup k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi? Pokud hrála v maďarských volbách válka na Ukrajině tak důležitou roli, jak je možné, že hrála ve prospěch Orbána, když by šlo namítnout, že současná situace ukazuje, jak nebezpečná Orbánova politika byla?

Odpověď leží částečně v tom, co jsem již zmínil - v propagandě, která v Maďarsku běží posledních 12 let, co je Fidesz u moci. Fidesz byl dříve liberální antikomunistická strana, což v Maďarsku znamená, že byl hodně proti ruskému režimu. Časem se přetransformoval v konzervativní stranu, ale až do roku 2009 to byla pořád antikomunistická strana. V tom roce však přišla otočka, maďarská média trochu psala o tajném setkání Putina a Orbána v Petrohradě - moc nevíme, co se tehdy stalo, ale byl to bod zlomu. Když pak v roce 2010 Fidesz přišel k moci, už začal s proruskou politikou otevírání se Východu. A s postupem času vidíme, jak rétorika Fideszu začala proměňovat názory jeho voličů. Měli jsme průzkum, který vyšel jen pár dní před volbami a ukazoval, že voliči Fideszu jsou rozdělení zhruba půl na půl, co se týče toho, jak vidí válku na Ukrajině. Jedna polovina je stále relativně kritická k Rusku, druhá má pro Putina a jeho válku větší pochopení. Je to kvůli schopnostem a možnostem Fideszu pokřivit realitu a proměnit přemýšlení svých voličů, proč se například otázka toho, jak politika Fideszu a Viktora Orbána přispěla k válce na Ukrajině, vůbec v kampani neobjevovala.

Jak se tedy o válce na Ukrajině mluví dnes v Maďarsku? Co si o ní společnost myslí a jak válku využil Orbán v kampani?

Většina společnosti ke k válce kritická a myslí si, že je to chyba Ruska, že jde o ruskou agresi proti Ukrajině, i když - jak jsem říkal - voliči Fideszu jsou v tom rozdělení. O válce se hlavně mluví v kontextu uprchlíků, mezi Maďary panuje velké nadšení a touha uprchlíkům pomáhat. Na začátku byla soustředěná hlavně na etnické Maďary žijící na Ukrajině, větší lidí myslela, že to budou hlavně oni, kdo bude přicházet. To se nakonec nestalo, řada jich na Ukrajině zůstala, a třeba krajní pravice byla zklamaná, že na Maďarsko neutíkají Maďaři. Většina společnosti je ale stále velmi otevřená pomáhat - a to je i oficiální politika vlády. Ale kromě uprchlíků je hlavním tématem vlády, že Maďarsko musí zůstat stranou války a válka se ho nesmí nijak dotknout. Zdůrazňuje se, že je potřeba dávat pozor na bezpečnost, jak vojenskou, tak ekonomickou, takže třeba na udržení dodávek plynu z Ruska.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=LBQSqwl0bVg

Ve své oslavné řeči přímo po volbách označil Viktor Orbán ukrajinského prezidenta Zelenského za svého “protivníka”, maďarský ministr zahraničí si pak kvůli Zelenského kritice maďarské politiky předvolal ukrajinského velvyslance. Vzhledem k tomu, v jaké situaci Ukrajina je, nevnímá maďarská společnost takové výroky jako nechutné?

Maďarská společnost není jednotná, na to je třeba myslet. Je to velmi polarizovaná a rozdělená společnost, takže na otázku, co si myslí, vlastně neexistuje odpověď, zvlášť pokud se bavíme o politicky citlivých věcech. Já souhlasím, že předvolávat si ukrajinského velvyslance a osobně útočit na ukrajinského prezidenta a nazvat ho “protivníkem” v čase, kdy je Ukrajina ve válce, je nejenom nevhodné, ale i ostudné. Maďarská vláda je však populistická a cynická. Když přijde na zahraniční politiku, jak Viktor Orbán, tak ministr zahraničí Peter Szijjártó, hrdě mluví o tom, že vláda nemá žádnou ideologii, jen zájmy. A to se ukázalo i v případě Ukrajiny. Orbán Zelenského v předvolební kampani šikovně využil - a myslím, že mu nakonec Zelenského kritika kvůli maďarskému “nepomáhání” Ukrajině prospěla. Viktor Orbán potřebuje nepřátele a obětní beránky, taková vždy byla jeho taktika. Nyní se tak mohl pasovat do role někoho, kdo Maďarsko brání před Zelenského útoky. Teď samozřejmě parafrázuji vládní narativ.

V české debatě hodně zaznívají vzpomínky na sovětskou okupaci z roku 1968. Maďarsko má ve svých novodobých dějinách obdobnou situaci, v roce 1956 sovětská armáda krvavě potlačila maďarské reformní hnutí. Objevuje se tato zkušenost v současné debatě?

Je to důležitá otázka, odpovím trochu oklikou. Maďarskou vládu postavila válka na Ukrajině do nepříjemné pozice, protože v minulosti dělala dost proruskou politiku, jak jsme o tom mluvili. Zároveň úzce spolupracovala s polskou vládou a stranou Právo a spravedlnost. Fidesz teď nemůže úplně obrátit, co se týče Ruska, protože je na něj úzce ekonomicky i politicky navázán, ale zároveň si potřebuje udržet spolupráci i s Poláky. Ta je postavena hlavně na spolupráci na půdě Evropské unie a na tom, že si navzájem vetují jakékoliv sankce proti té druhé zemi. Ale polská vláda teď velmi tvrdě kritizovala Maďarsko za jeho postoje k Rusku i nedávné výroky. Celá historie roku 1956 vyvolává v Maďarsku pravděpodobně velmi podobné vzpomínky jako rok 1968 v Česku, protože připomíná ruskou agresi, a kvůli tomu ji maďarská vláda zcela vynechává.

Takže je o něm ticho?

Mezi nezávislou veřejností se téma objevuje, ale maďarská vláda o něm nemluví. Jedinou výjimkou byl projev maďarského prezidenta Jánose Ádera ve Varšavě několik dní po začátku války, kdy velmi tvrdě ruskou invazi odsoudil a připomněl maďarskou zkušenost z roku 1956. A podle mě šlo o vědomé rozhodnutí maďarské vlády, aby takhle ostrá slova zazněla přímo ve Varšavě. Byla to řeč určená pro polské publikum, jejím cílem bylo zmírnit kritiku vůči Maďarsku a ukázat, že Maďarsko také odsuzuje ruskou agresi. Tato slova by ale nemohla zaznít v Maďarsku, pro domácí publikum má Viktor Orbán schovaná jiná sdělení.

Čtěte také: Sedět dál s Orbánem u visegrádského stolu? Jedině ho přimět, aby změnil kurz

Vraťme se ještě k maďarským volbám. Podle mezinárodních pozorovatelů nebyly volby férové. Byly neférovější než ty v roce 2018? Měla to opozice zase těžší?

Pokud to srovnáváme s rokem 2018, pak myslím, že je situace víceméně stejná. Volby v roce 2014 byly férovější, ačkoliv Fidesz již dost kontroloval média, jeho propagandistická mašinérie ještě nebyla tak silná. Po roce 2014 se ale mediální scéna posunula směrem k autokratickému prostředí. Prostor pro nezávislou novinařinu se dramaticky zmenšil a v roce 2018 už byly podmínky zhruba stejné jako dnes. Rozdíl oproti roku 2018 a dnešku je nicméně v tom, že Fidesz teď má skutečně velkou podporu ve společnosti. Není možné říci, že opozice prohrála kvůli neférovému volebnímu systému, je zcela jasné, že Fidesz má velkou podporu. Nicméně neférovost celého systému, nejenom toho volebního, ale toho, jak celý režim funguje, velmi přispěla k tomu, že Fidesz byl schopen tak velkou podporu získat. Média umožňují Fideszu překrucovat realitu a šířit lži, politické financování je netransparentní, v zemi neexistují nezávislé instituce, které by vládu kontrolovaly, jsou jen její prodlouženou rukou. Konají, jak si vláda přeje. Celý systém přispěl k tomu, jak populární Fidesz dnes je - a dnes by vyhrál v jakýchkoliv pravidlech.

Šest opozičních stran se spojilo do jedné volební koalice, nikdy přední opozice nebyla tak jednotná. Proč ani to nestačilo? Když necháme stranou, že proti nim stál systém, co se opozici v kampani nepovedlo?

Udělala mnoho chyb, o tom není sporu. Po volbách v roce 2018 se mezi nezávislou veřejností utvořil názor, že pokud má mít opozice šanci Fidesz a Orbána porazit, musí se sjednotit. Tyto volby ale ukázaly, že to není jediná podmínka pro úspěch. Průzkumy ukazují, že od opozice a především od strany Jobik odešlo velké množství voličů. Opozice ztratila zhruba 900 tisíc hlasů, Fidesz přitom získal pouze 150 až 200 tisíc. Předběžné analýzy ukazují, že víceméně všichni voliči, které opozice ztratila, byli voliči Jobiku, který v roce 2018 získal milion hlasů. Je velkou otázkou, zda strana vůbec dnes ještě existuje. Je ale zcela zřejmé, že je k sobě opozice neuměla nalákat. Koalici se nedařila ani kampaň - zatímco Viktor Orbán mluvil o tom, že je to o volbě mezi válkou nebo mírem, opozice říkala, že jde o volbu mezi Východem nebo Západem. Zatímco Orbán cílil na hlavní obavy lidí, opozice mluvila o abstraktních pojmech. Nepodařilo se jim zacílit na každodenní problémy jako třeba vysoké ceny. Nebyla ani moc vidět mimo Budapešť a pár dalších větších měst. A nedařilo se ani lídrovi opozice Péteru Márki-Zayovi - v kampani nepůsobil soustředěně, jeho projevy byly dlouhé a špatně formuloval myšlenky, takže pro Fidesz pak bylo snadné z nich něco vystřihnout a působilo to divně. Musel pak pořád vysvětlovat, co a jak myslel, namísto toho, aby sám nastavoval agendu. Opozici se to celé nepovedlo.

image5
Smutný opoziční tábor po volbách • Autor: Matěj Stránský

Viktor Orbán Maďarsku povládne minimálně další čtyři roky, přesto nelze čekat, že bude všechno stejné jako dřív. Když se podíváme na zahraniční politiku, tak Maďarsko je dnes kvůli své liknavosti, co se týče pomoci Ukrajině a odsouzení Ruska, víc a víc kritizováno i v rámci Visegrádské čtyřky. Může mít toto uskupení na Orbána nějakou páku - a jak moc Orbánovi na V4 záleží?

Orbán V4 v minulých letech potřeboval z několika důvodů. Ten hlavní je, že Maďarsko je dlouhodobě kritizováno Evropskou unií kvůli osekávání vlády práva v zemi. A tak Orbán potřeboval spojence, kteří by mu pomohli tuto kritiku v EU odrážet a se kterými by mohl něco zkusit ovlivňovat. Tím hlavním spojencem bylo vždy Polsko, ale myslím, že chtěl širší alianci. Chtěl někoho, s kým se mohl před summity setkávat a radit. Pro Orbána bylo spojenectví důležité i z domácích důvodů, aby mohl ukázat, že není na světové scéně izolovaný a je kompetentní státník, který je podporován i v zahraničí a má spojence. Já ale myslím, že V4 nikdy nebyla tak jednotná, jak se ji Orbán snažil prezentovat. I tak existovala polsko-maďarská spolupráce – a to bylo pro Orbána v rámci V4 to nejdůležitější.

Evropská komise toto pondělí oznámila, že kvůli sporům o stav právního státu v Maďarsku spustí pojistku na ochranu unijního rozpočtu, která může skončit tím, že EU přestane na Maďarsko posílat unijní finance. Jak se podle vás Orbán s touto situací popasuje?

Minimálně na úrovni rétoriky se děje přesně to, co jsem čekával - podle maďarské vlády Brusel na zemi útočí, protože maďarští občané se nechtějí podvolit diktátu genderu a protože Maďarsko chce chránit své rodiny. Je to celé postaveno do tohoto ideologického a nacionalistického rámce. Mimo tuto předvídatelnou rétoriku si ale netroufám odhadnout, jak to dopadne. Spekuluje se i o tom, že by mohlo po několika měsících dojít k nějakému kompromisu - Evropská komise podle mě neměla moc chuti ani k tomuto oznámenému kroku, ale byla hodně pod tlakem Evropského parlamentu. Nejsem si jistý, zda má Komise dostatek vůle v tomto procesu dlouho pokračovat nebo ho brát vážně. Na druhou stranu, pokud by chtěla, má dost důkazů k tomu, aby Maďarsku peníze z evropských fondů odepřela – podle mě to podle není otázka práva, ale politiky. A neumím dohlédnout, jak to dopadne.

Podle vás vláda o sobě sama říká, že se neřídí ideologií, ale zájmy. Je v zájmu nejen Maďarska, ale i Viktora Orbána a lidí kolem něj, aby peníze z EU nepřestaly chodit. Takže kompromis nevylučujete?

Určitě bych kompromis nevyloučil. I proto, že Fidesz je schopen změnit, jak o tom budou přemýšlet jeho voliči. Pokud na to budou mít několik měsíců, postupně mohou do svých voličů dostat, proč bylo důležité udělat některé malé změny tak, aby Maďarsko o peníze nepřišlo. Fidesz bude umět svým voličům vysvětlit, že Maďarsko vlastně o nic nepřišlo a získalo jen hodně peněz, na které má stejně nárok. Takže kompromis je podle mě možný i proto, že si s ním vládní propaganda bude umět poradit.

Čtěte také: Maďarský opoziční zázrak se nekonal. Viktor Orbán povládne dál

Bude ale vláda ochotná ke kompromisu, který by něco reálně změnil, co se týče stavu práva v zemi, nezávislosti soudů a svobody médií?

Ne, to podle mě není možné. Viktor Orbán miluje konfrontaci a konflikt, potřebuje voličům vysvětlovat, před čím je ubrání. To je jediný způsob, jak si své lidi udrží. Aby mohl zůstat u moci tak dlouho, jak je bude chtít a jak mu zdraví dovolí, potřebuje tenhle stále víc a víc autoritářský systém. Pokud by v zemi byla nezávislá média, nezávislý ústavní soud, pokud by policie potírala vládní korupci, Fidesz by znovu nevyhrál. Fidesz tenhle systém potřebuje a kompromisy tady dělat nemůže.

Jakou zemí tedy bude Maďarsko v příštích čtyřech letech pro nezávislá média a pro opozici současné vlády?

Myslím, že bude víc autokratické a bude zde víc tlaku na nezávislou společnost, na nevládní organizace i nezávislé podnikatele. Všichni budou víc pod tlakem.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Barbora Chaloupková

redaktorka, fokus

chalupova
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 171

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte