Jiří Hůla

Národní galerie v Praze uspořádala ve spolupráci s redakcí časopisu Flash Art ve Veletržním paláci vůbec největší porevoluční přehlídku výtvarného umění. Jmenuje se Pražské bienále, ale svůj název příliš nenaplňuje. Velké, periodicky se opakující výstavy bývají buď jasně vymezené výtvarným médiem (např. krakovské bienále grafikou, plzeňské trienále kresbou), nebo mají jednoho kurátora, který jim vtiskne svou filozofickou myšlenku. Jen tak je možné, aby se divák v obrovském množství výtvarných artefaktů zorientoval a pochopil jeho záměr. Pražské beniále ale připomíná spíše otevřený salon – místo, kam je možné snést umělecká díla různorodých témat, technik i rozkolísané kvality, jež nespojuje vůbec nic.

Malíř Miloslav Moucha se narodil roku 1942 v Litvínově. V roce 1968 emigroval. Společně s Jiřím Kolářem a Vladimírem Škodou patří k našim nejznámějším výtvarným umělcům působícím v cizině.

Od 15.ledna je ve výstavní síni Ženské domovy výstava Pavla Brázdy a Věry Novákové, soustředěná na jejich rannou tvorbu, především na práce vzniklé v padesátých letech.

5.ledna skončila ve Špálově galerii výstava malířky Evy Švankmajerové Císařský řez.