Jaroslav Fiala

Utváření evropských národů a hledání konsenzu v nové knize Miroslava Hrocha

MAREK ČEJKA

JOSEPH GOEBBELS

ROBERT SERVICE

Tato kniha dnes patří ke klasice. Šestadvacet let stará práce amerického politologa a odborníka na kultury jihovýchodní Asie Benedicta Andersona Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu nabourala ve své době řadu mýtů, které obklopovaly formování moderních národů.

Přeshraniční americké útoky na pákistánská kmenová území přispěly ke snížení vlivu teroristické organizace al-Káidy ve světě, ale destabilizovaly situaci v Pákistánu.

Esej amerického neokonzervativce Roberta Kagana Labyrint síly a ráj slabosti se stal bestsellerem přeloženým do více než pětadvaceti jazyků. Jeho kniha Nebezpečný národ. Zahraniční politika USA 1700–1900 takovou bombou není, přesto je ale v něčem podobná.

Zavření Guantánama ukazuje, jak se změnila atmosféra uvnitř americké společnosti.

Mohly západní státy stavbě berlínské zdi zabránit? Jak se dnešní německá společnost vyrovnává s jejím „dědictvím“? Uznávaný britský historik Frederick Taylor předložil tyto otázky v knize Berlínská zeď. 13. srpna 1961 – 9. listopadu 1989 ucelený pohled, v němž zpochybnil řadu mýtů a ukázal, že ačkoli tato bariéra už fyzicky neexistuje, stále dokáže rozdělovat lidi.

Devatenáctiletá závodnice v běhu na 800 a 1500 metrů Mahbúba Ahdyarová měla hájit afghánské barvy na olympiádě v Pekingu jako jediná afghánská žena. Před začátkem her však nečekaně zmizela.

„Stačí několik málo teroristů, aby dostali pod tlak široké masy.“ Autorem tohoto výroku je kontroverzní německý politický myslitel Carl Schmitt (1888–1985), jenž v knize Teorie partyzána z roku 1962 varoval lidstvo před pádem do nekontrolovatelného chaosu ideologických válek.

Kosovo dosud uznalo 53 členských zemí OSN, ostatní jsou proti nebo váhají. Mezi odpůrce kosovské samostatnosti patří zejména Srbsko a Rusko, ale i některé státy EU jako Španělsko či Slovensko.

Proč jeden z nejvýznamnějších filozofů minulého století Martin Heidegger propadl svůdné iluzi nacismu? A myslitelé jako Raymond Aron naopak dokázali vábničce totalitních režimů odolat? Jak ukazuje současná diskuse kolem „udání Milana Kundery“, nejsou tyto otázky uzavřené.

V noci na 14. listopadu přelétly nad pákistánským Jižním Vazíristánem dva dálkově řízené letouny. Odpálily čtyři rakety, které usmrtily dvanáct lidí, pravděpodobně bojovníků Tálibánu, načež bleskurychle zmizely.

Na tuto knihu se u nás čekalo dlouho. Zatímco její první vydání před třiceti lety vyvolalo na západ od železné opony bouřlivé diskuse a vedlo k zásadnímu přehodnocení období kolonialismu, u nás zůstávalo předmětem zájmu úzké skupiny odborníků a nadšenců.

Z celkového počtu 1,6 milionu vysloužilců, kteří prošli válkami v Iráku a Afghánistánu, registruje americké ministerstvo pro záležitosti veteránů 300 000 těch, jež trpí psychickými problémy, jako jsou třeba právě posttraumatické poruchy. Ve srovnání s válkou ve Vietnamu se jedná o zhruba osmdesátiprocentní nárůst.

Tu řeč nazývají komentátoři nejvýznamnějším poselstvím od dob Martina Luthera Kinga. „Kromě mnoha (Afroameričanů), kteří si dokázali vybojovat díl amerického snu, je tu i řada těch, kteří neuspěli. Toto dědictví porážky se přeneslo na další generace… Ale i pro ty černé, jež uspěli, představují otázky rasy a rasismu základ jejich vidění světa,“ řekl před měsícem demokratický kandidát na prezidentskou nominaci Barack Obama.