Ranní postřeh Ondřeje Kundry: Čím vším nám bude chybět Dana Drábová

Zemřela Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Zemřela náhle, po krátké vážné nemoci. V posledních letech se stále více vyjadřovala nejen k otázkám jaderné bezpečnosti, ale především se z ní stala veřejná osobnost. Varovala před Ruskem, jeho rozpínavostí a agresivitou, hlasitě a při každé příležitosti podporovala Ukrajinu. Jazyk, který volila byl přesvědčivý a srozumitelný.

Nemluvila jen k Ukrajině, vyjadřovala se i k řadě jiných témat, například k situaci na Blízkém východě. „Je potřeba rozlišovat mezi podporou Izraele a podporou současné izraelské vlády. Evidentně to ne každý dokáže. Netanjahu není Izrael, stejně jako Hamás není Palestina,“ napsala letos v květnu na síti X. Dala tak najevo, že nesouhlasí s podobou vojenského tažení vlády premiéra Benjamina Netanjahua proti teroristické organizaci Hamás, při kterém umírají často i civilisté.

Mnoho lidí, kteří v téhle zemi něco řídí a nejsou politici, do veřejné debaty mimo svoji odbornost nevystupují. Buď se na to necítí, často ale nechtějí nést kůži na trh, riskovat, že s nimi někdo nebude souhlasit, nebo prostě jen dávat najevo, co si myslí.

Dana Drábová byla tím typem člověka, který to dělal opakovaně, svým klidným a věcným tónem přitom často zjitřenou debatu kultivovala. Chápala totiž, že aby byla společnost soudržná, musí spolu její členové mluvit, vnímat protiargumenty, ale klidně si dál stát tvrdě za svým. Její nezaměnitelný hlas, hlavně ale to, co říkala, tu bude chybět.