Ranní postřeh Jungwirth & Sedláčková: Hospodský kvíz a strach z kriminálu

Zní to jako otázka z hospodského kvízu: Co mají společného Trump, Netanjahu, Babiš, Okamura a Turek? Ne, nedá se jen tak lehce říct, že by člověk ani s jedním z nich nešel na pivo, to je věc osobního vkusu. Správná odpověď zní, že všichni mají oplétačky se soudy. A co na to voliči a voličky? Vzkaz vítězné většiny je jasný: No a? 

Čím to je, že nejen trestní stíhání, ale už ani obžaloba neubírá politikům na kráse, a dokonce se zdá, že jejich přitažlivost pro velkou část veřejnosti roste? Odpověď se dá nalézt v neposlední řadě ve zpochybňování vyšetřování a soudního rozhodování ze strany zástupců politického života, kterým hrozí vězení. Zastavme se nejdřív u vítěze letošních parlamentních voleb. Andrej Babiš použil silná slova na adresu pražského Vrchního soudu naposledy letos v létě. Rozhodnutí, podle něhož předseda ANO spáchal v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo hned dva trestné činy, označil za „naprosto absurdní, scestné a účelové“. Přitom stejně v této kauze rozhodl soud i v případě Jany Nagyové, loni zvolené europoslankyně ze stejné strany. 

Buďme ovšem spravedliví, verdikt „vinen“ a letitý boj se zákonem nevadí ani některým zástupcům opačného politického tábora. Doslova před pár týdny podpořili liberečtí Starostové svého hejtmana Martina Půtu. Ten je přitom (i když nepravomocně) odsouzený v korupční kauze a obvinění čelí i v dalším případě. Ani on svou politickou jízdu nekončí, příští rok se chystá kandidovat v senátních volbách. 

Jistě, co je jednoduššího než udělat z vlastních selhání snahu politických oponentů o diskreditaci. Co když ale kvůli tomu lidé přestávají věřit ve spravedlnost a v to, že jsou státní zástupci a soudy na jejich straně? Kdo by bral za slovo instituce v zemi, kde „všechno je kampaň“? A jak vidíme v USA, nedůvěra jde dál – kdo by dnes věřil výsledkům vědeckého bádání nebo vzdělávacím institucím? V ohrožení se ocitá celá společenská smlouva, v ohrožení se ocitá demokracie sama.