Ranní postřeh Daniela Hůleho: Ukrajinští uprchlíci – bilance, kterou se vyplatí vidět celou
Každé všední ráno najdete na webu Respektu postřeh osobností k aktuálním událostem
Vláda se rozhodla upravit způsob informování o ukrajinských uprchlících s dočasnou ochranou. Nadále bude pravidelně zveřejňovat statistiky výdajů na dávky a podporu, zatímco příjmy státu z odvodů a daní od zaměstnaných uprchlíků už v těchto pravidelných reportech neuvidíme. Záměr vytváří dojem jednostrannosti. Přitom data z ministerstva práce a sociálních věcí ukazují jasný trend: příjmy převyšují výdaje už několikátý rok v řadě. Ve třetím čtvrtletí 2025 odvedli uprchlíci 8,2 miliardy korun na daních a pojistném, zatímco výdaje na jejich podporu činily 3,9 miliardy. Rozdíl 4,3 miliardy ve prospěch státu není anomálie – bilance je kladná a dlouhodobě se zvyšuje.
V Česku dnes žije přibližně 397 tisíc osob s dočasnou ochranou (stav k listopadu 2025), z toho zhruba 92 tisíc dětí a mladistvých do 18 let. Za necelé čtyři roky od začátku války se podařilo integrovat velkou část dospělých do legálního pracovního trhu – v různých obdobích jich pracovalo přes 150 tisíc. Integrace dětí do škol proběhla překvapivě hladce: bez masivních speciálních tříd, bez výrazných selhání systému. Ukrajinští rodiče i děti se adaptovali rychle, naučili se jazyk, zapadli do kolektivů.
Celkově představují tito lidé pro Česko přínos. Zaplňují nedostatky na trhu práce v oborech od průmyslu po služby, přispívají do veřejných financí a – co je v době hlubokého demografického propadu klíčové – přinášejí mladou populaci. Porodnost klesá, stárneme rychle; každá pracovní síla v produktivním věku, která tu zůstane, pomáhá udržet rovnováhu mezi pracujícími a důchodci.
Nenaplnily se ani obavy z nárůstu kriminality nebo společenských konfliktů. Média hledala příklady napětí, ale až na výjimky marně. Významnou roli pravděpodobně sehrálo i odstranění bariér při vstupu na legální trh práce, čímž se mafii zkomplikovalo vydírání uprchlíků. Přesto se setkáváme s jejich vykořisťováním a hodně jich pracuje pod svojí kvalifikací. Míra adaptace je však skutečně vysoká – lidé utíkající před válkou se zde snaží žít normálně, pracovat, vychovávat děti.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
