Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Středoškoláci by volili piráty i extremisty

Studentské volby také ukázaly, že se mladí rozhodují podle názvů stran

CR_STRANY_PIRATI_3_142
Autor: ČTK

Studentské krajské volby opět potvrdily, že středoškoláci mají v oblibě svobodomyslné piráty, ale také slyší na rétoriku extrémistických stran. I v letošním pokračování projektu, kde si mladí lidé zkoušejí nanečisto volit, se na prvním místě objevovala nejčastěji Česká pirátská strana následovaná TOP 09 a ANO.  Zároveň by studenti do zastupitelstev volili koaliční uskupení NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI – PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI. Minule se takto ve studentských volbách prosadila Dělnická strana sociální spravedlnosti.

V posledních reálných krajských volbách v roce 2012 přitom piráti získali jen dvě procenta hlasů a žádný mandát. TOP 09 v koalicích s regionálními stranami volilo přibližně šest a půl procenta lidí, DSSS procento. V devíti krajích tehdy vyhrála ČSSD, v Ústeckém a Karlovarském kraji zvítězili komunisté, v Plzeňském kraji ODS a na Liberecku Starostové.

Reklama
Reklama

„Je zřejmé, že strach a nejistota, které v souvislosti s migrační krizí prostupují naší společností, stejně jako názorová polarizace a nenávistné projevy ovlivňují názory mladých lidí a projevily se ve Studentských volbách,“ komentuje výsledky ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota. V každých studentských volbách podle něj dá řada mladých lidí hlas stranám, které lze považovat za extremistické. A letos by se takové uskupení dostalo do zastupitelstev ve všech krajích.

Zároveň však nechce výsledky přeceňovat.  „Výsledky nemusí nutně znamenat, že studenti znají program těch stran a že se k němu hlásí. Rozhodují se spíše na základě názvu,“ doplňuje. S tím souhlasí Daniel Prokop ze společnosti Median:  „Ukazuje se, že velká část studentů hlasuje podle názvů. Proto dopadají dobře strany se zajímavým názvem – zejména obsahujícím téma imigrace či islámu. Ale třeba také strana Pro zdraví a sport v Karlovarském kraji nebo Nová generace a Jihočeští hasiči v Jihočeském kraji. To jsou marginální subjekty, které ve studentských volbách získaly velkou podporu,“ říká.  Studenti se navíc ještě neřídí ekonomickými zájmy ani nemají vybudovanou pozici ve společnosti – a jsou náchylnější řídit se mediální agendou a sociálními sítěmi.

Znepokojen výsledky není ani Jan Čižinský, zastupitel městské části Praha 7 z KDU-ČSL. Studenti podle něj vědí, že se nejedná o reálné volby a často k nim můžou přistupovat s recesí. „Nicméně dá se předpovědět, že vzdělávací systém generuje skupinu voličů, kteří jsou kvůli malé znalosti politiky náchylní bez rozmyslu volit populistické antisystémové projekty. Koneckonců Věci veřejné, Okamura i Kotleba na Slovensku měli část hlasů právě od těchto voličů,“ doplňuje Strachota.

Zásadní rozdíl je mezi výsledky voleb v Praze a ostatních krajích. A také platí, že levicové strany získávají u mladých lidí daleko méně hlasů než poté v reálných volbách. Opět se potvrdilo i to, že jsou velké rozdíly mezi tím, jak volí studenti na gymnáziích a na druhé straně studenti na středních odborných školách a učilištích.  Například v Praze zmíněné uskupení NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI volila dvě procenta gymnazistů, devět procent studentů středních odborných škol a šestnáct procent učňů.

„Tito studenti pocházejí z nižších socioekonomických vrstev a jejich rodiče taky více volí protestně. Ale také je to tím, že na těchto školách chybí výuka společenských základů. Je to další negativní důsledek českého školství, které děti příliš brzo a definitivně rozděluje,“ dodává sociolog Prokop. „Ukazuje se, že tady opravdu chybí výuka politické gramotnosti. Ne směrem k nějakému světonázoru.  Jde o znalost stran a ideologií, základu programů a jejich fungování v minulosti - i obecně o fungování demokratických institucí,“ říká.

Studentské volby, které pořádá projekt Jeden svět na školách, mají v Česku šestiletou tradici. První Volby nanečisto si studenti na středních školách, gymnáziích a odborných učilištích vyzkoušeli v roce 2010 před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Volit můžou studenti starší patnácti let; letos se jich zúčastnilo téměř třicet dva tisíc. Zapojilo se 124 gymnázií, 136 středních odborných škol a 34 středních odborných učilišť.

Před letošními volbami se na téměř stovce škol studenti připravovali pomocí workshopů a dalších vzdělávacích aktivit souvisejících s volbami. „Část mladých lidí se o politiku nezajímá, stejně jako část všech oprávněných voličů. My se spolu s pedagogy snažíme studentům vysvětlit, že by se zajímat měli,“ vysvětluje Strachota.

Anketa: Jak dopadly ve vaší škole studentské volby „nanečisto“ a o čem vypovídá jejich výsledek?

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte