Robert Šlachta policejním prezidentem nebude

Před rokem by na to vsadila řada médií a facebookových bublin výplatu. Tvrzení, že Andrej Babiš prosadí Šlachtu jako svého člověka na policejní post, bylo běžným čtením. Robert Šlachta se však nyní o post policejního prezidenta neuchází. Uzávěrka přihlášek výběrového řízení skončila ve čtvrtek. Kdo se do něj přihlásil a zdali vůbec někdo, zatím nevíme, uzávěrka přihlášek je o půlnoci – do té doby nesdělí ministerstvo o kandidátech ani slovo.

Ministr vnitra Jan Hamáček vypsal po odchodu bývalého policejního prezidenta Tomáše Tuhého nejprve tzv. nabídkové řízení, do nějž mohlo vstoupit pouze několik nejvyšších policejních funkcionářů. Nikdo neprojevil zájem. Ihned poté vypsal ministr výběrové řízení, čas na sepsání žádosti byl šibeniční, týden. Podle neoficiálních informací je mezi stovkou policejních důstojníků, kteří mají požadovanou kvalifikaci, mizivý zájem.

Důvodů může být několik. Za prvé, celkem velká část běžných i elektronických médií předpokládá, že persona, která se stane policejním prezidentem bude protlačena Andrejem Babišem, který se chystá podle mnoha komentátorů ovládnout policii. Myslí si to podle informací Respektu i část policistů. Jít do marného boje, který má podle jejich názoru už vybraného vítěze, nemá smysl. Část policistů pak do souboje nejde, i když si myslí, že Babišovi je post policejního prezidenta celkem ukradený a výběrové řízení by mohlo být víceméně férové. Ale fakt, že by přesto mohli být v případě vítězství považováni za koně Andreje Babiše, je znepokojuje.

Je dost možné, že se do výběrového řízení přihlásí tak malý počet lidí, že bude lépe výběrové řízení zrušit. Možná se nepřihlásí nikdo. Co potom?  Mohlo by se stát totéž, co v případě nedávné soutěže na šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Do prvního výběrového řízení se přihlásil jen jeden uchazeč – ten, o němž se v komunitě předpokládalo, že jej chce Andrej Babiš. Výběrové řízení bylo zrušeno a do druhého kola se přihlásilo dvanáct lidí, z toho půlka velmi kvalitních a důvěryhodných person. A byl vybrán nečekaný, respektovaný a osobitý vítěz. Tohle se může teoreticky stát i v případě soutěže o policejního prezidenta.

Nicméně situace policie není dobrá. Už léta jsou policejní prezidenti a jejich náměstci vybíráni spíše podle politické loajality, předpokladu služebnosti politickým zájmům. Souboje o post policejního prezidenta v minulosti rozbíjely politické koalice, ohrožovaly vládu a v důsledku i bezpečnost země (fakt, že jsme podle jedné ze statistik šestou nejbezpečnější zemí světa má jen málo společného s kondicí policie). Dnes v Česku vládne trestně stíhaný premiér a to předem snižuje posuzování férovosti souboje o policejního šéfa téměř na nulu.

Trapnost, že země má v čele obviněného premiéra i s rodinou, by ale nakonec nemusela být ve výběru policejního prezidenta na překážku. Prvním předpokladem je, že výběr nebude nějakým politickým dealem pro ministra vnitra Jana Hamáčka, který je pro pravidla soutěže a výběr komise tou klíčovou postavou.

Druhým předpokladem je, že se za ta léta nestali policejní funkcionáři jakýmsi prototypem služebného ducha a najde se mezi nimi někdo, komu je ukradeno politikaření a záleží mu na policii a zákonu. No, možné je všechno, ale dá se říct, že drtivou většinu toho, co se děje kolem odchodu bývalého a výběru nového policejního prezidenta (včetně veřejných či mediálních komentářů), je zatím možné pozorovat se značným despektem.