Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Případ Rath je důležitý milník v historii české spravedlnosti

Na rozsudek jsme čekali sedm let, kauza ukazuje, jak je cesta k trestu složitá

David Rath
David Rath v jednací síni Vrchního soudu v Praze • Autor: ČTK, Kamaryt Michal

Vinen. Pravomocně. Tento verdikt si vyslechl někdejší ministr a hejtman, svého času významný politik sociální demokracie David Rath. A s ním i dalších šest odsouzených. David Rath půjde do vězení na sedm let a zaplatí desetimilionovou pokutu, i další viníci slyšeli většinou nepodmíněné tresty, většinou za paragrafy související s manipulacemi veřejných zakázek za několik set milionů korun. Na rozsudek jsme čekali sedm let - od policejní akce, během níž skončil Rath v poutech a následně ve vazbě. On a další se budou jistě ještě dovolávat k nejvyššímu soudu, ale rozsudek teď platí a Rath a jeho spoluviníci mohou nastoupit do vězení.

Historie trestního řízení a procesu s Davidem Rathem je zároveň takovou malou historií souboje o pověst a nezávislost tuzemských státních zástupců. Případ začala vyšetřovat současná vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ještě jako krajská žalobkyně s detektivy v docela konspirativním utajení. Nikdo, kromě několika žalobců z nejvyššího státního zastupitelství, o vyšetřování nevěděl. Pražským vrchním státním zástupcem byl tehdy Vlastimil Rampula (později odvolaný za vážné chyby při vyšetřování několika případů) a také další vlivné posty na státním zastupitelství měli od palcem kontroverzní žalobci. Zjednodušeně – utajení bylo podle Lenky Bradáčové nutné, aby se neprozradilo policejní pátrání a nasazené odposlechy.

Reklama
Reklama

Krátce po zatčení Ratha začali odcházet zpochybňovaní státní zástupci, Lenka Bradáčová se stala vrchní státní zástupkyní a ve veřejnosti se probudila naděje, že začnou být stíhání i lidé z nejvyšších pater politické, státní, soudní či ekonomické moci. Zásluhou vyšetřování státních zástupců byli nakonec obviněni i lidé z okolí premiéra Petra Nečase, později také on sám, začaly se otevírat další případy kmotrů a státních úředníků či politiků.

David Rath byl  relativně brzy, za tři roky,  odsouzen, dostal osm a půl roku vězení, odvolal se - a pak přišel šok. Vrchní soud (ten samý senát, který teď Ratha odsoudil) rozhodl v roce 2015, že některé odposlechy z případu byly pořízeny neoprávněně, rozsudek je neplatný a nižší soud bude muset začít znovu. Část médií – ta, která považovala zátah na Petra Nečase a jeho tehdejší milenku Janu Nagyovou za „přehnaný“, a dokonce dovozovala něčí režii – začala psát, že konečně dal někdo „prokurátorům, utrženým z řetězu“ za vyučenou. Za další dva měsíce ale rozhodl nejvyšší soud, že odposlechy v případu Rath byly v pořádku a začalo se soudit znovu.

Další dva soudy uznaly, že státní zástupci jednali, jak měli, že je případ postaven na skutečných důkazech a zákonných krocích a David Rath slyšel pravomocný rozsudek. Nicméně pro státní zástupce to je jen částečné vítězství. V několika dalších případech – třeba kauze předražených pražských jízdenek – rozhodly soudy kvůli nasazeným odposlechům podobně jako kdysi pražský vrchní soud v případu Rath. Což kromě jiného znamená, že by se trestní právníci a soudci měli shodnout přesněji na tom. kdy je možné odposlech nasadit, aby to soud bral jako kovaný důkaz.

Jeden důležitý soudní proces máme tedy za sebou. Proces, který otevřel cestu ke stíhání sofistikovaných ekonomických zločinů, u nichž je někdy těžké určit, kdy jde kvůli rafinovanosti aktérů o trestný čin a kdy o chytrou zákonnou kličku. Mezi ty případy zcela jistě patří i další stíhání Davida Ratha a dalších šestnácti, dnes už obžalovaných. Mezi nimi je osm právnických osob – tedy firem.

Případ Davida Ratha zároveň ukazuje, jak je cesta k trestu složitá. I když byl někdejší ministr a hejtman přichycen s krabicí s zřejmým osmimilionovým úplatkem, policie měla k dispozici odposlechy, důkazy ze sledování, výpověď spolupracující obžalované a řadu usvědčujících dokumentů, bylo pro justici komplikované vynést rozsudek. Proč, to se můžeme dohadovat. Fakt je, že policejní vyšetřování, přístup žalobců, způsob Rathovy obhajoby, zásahy Ústavního soudu do případu (soud řekl, že byl Rath ve vazbě příliš dlouho) i soudní verdikty v případu jsou důležitým milníkem v historii české spravedlnosti.

P. S.: Tři hodiny po dopsání blogu dočetl soudce Pavel Zelenka rozsudek a na závěr opět řekl, že některé odposlechy v případu Rath byly nezákonné. Soudce Zelenka tím ignoroval rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zákonnost odposlechů před třemi lety potvrdil. Tím, že Zelenka nepřijal odoslechy jako důkaz, případ zase zkomplikoval. Co se bude dít dál, není jisté. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová se k případu vyjádří pro Respekt zítra. V každém případě platí trest sedmi let vězení pro Davida Ratha i fakt, že případ je milníkem pro českou justici.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2600
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte