Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

ČSSD nasedla na tygra a nechce z něj spadnout

S politologem Lubomírem Kopečkem o vládní krizi, motivaci Miloše Zemana a zoufalém manévrování sociální demokracie

Babiš
Premiér Andrej Babiš (ANO) a předseda ČSSD Jan Hamáček po jedné ze schůzek s prezidentem • Autor: ČTK

Česko už přes tři měsíce řeší spor o ministerstvo kultury. Prezident republiky Miloš Zeman nejprve odmítal odvolat Antonína Staňka, který resort řídil. A i když to nakonec k 1. srpnu udělal, nadále nechtěl jmenovat do čela kultury navrženého kandidáta sociální demokracie Michala Šmardu. Poté, co premiér Andrej Babiš minulý týden prohlásil, že ani on Šmardu v kabinetu nechce, se tak místopředseda ČSSD nominace vzdal.

Na jeho místo nově strana navrhla bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka - a Zeman již vzkázal, že s ním problém nemá. V pátek se o současné situaci bude mluvit na předsednictvu ČSSD, stejně tak se v Lidovém domě bude debatovat také o možném odchodu sociální demokracie z Babišova kabinetu, který je pořád ve hře. „Pitvat detailně, co kdo ze sociálních demokratů měl či mohl udělat jinak, nemá podle mne velký smysl. Je jasné, že se sociální demokracie vstupem do této vlády vmanévrovala do situace, která ji asi za rok trvání vlády více poškodila, než jí pomohla,“ říká politolog Lubomír Kopeček působící na brněnské Masarykově univerzitě.

Jak byste tedy charakterizoval to, čeho jsme nyní na politické scéně svědky?

Asi nejpřesnější je podle mne označení bizarní situace. Prezident nerespektuje Ústavu a vyvolá politickou krizi, kterou několik měsíců protahuje. Podstatou jeho ústavní role je ovšem moderovat politické konflikty a přispívat k řešení krizí. Premiér, který by měl vystupovat jako suverénní aktér vůči prezidentovi, protože je s vládou odpovědný Poslanecké sněmovně, a ne jemu, ustoupí. Navíc to doprovodí komentářem, že nechce sedět ve vládě s člověkem, kterého přitom sám prezidentovi jako ministra navrhl. A ČSSD, které původně nešetří silnými slovy o odchodu z vlády, nakonec zřejmě sklapne paty a přijde s novým kandidátem na ministra.

Proč Miloš Zeman odmítl jmenovat Michala Šmardu?

Podle mne je za tím směs tří hlavních motivací. Za prvé kontinuitní pokračování vcelku úspěšného Zemanova poškozování sociální demokracie. Má to svůj původ v roce 2003, kdy ho část politiků této strany nepodpořila při tehdejší volbě prezidenta v parlamentu. Miloš Zeman si podobné věci pamatuje. Za druhé je Zemanovou motivací snaha zvýšit svůj politický vliv. Prezident podle ústavy nemá právo kádrovat ministry a toto je jasný případ, kdy mu to bylo dovoleno. Ve chvíli, kdy může bez následků vetovat kandidáta na ministra, je nejasné, kdo je vlastně v rámci výkonné moci důležitější – zda premiér, nebo prezident.

Reklama
Reklama

Lubomír Kopeček
Lubomír Kopeček • Autor: KP FSS

A ta třetí motivace je spíše „osobnostní“?

Ano, Zeman chce být v centru pozornosti a nebere ohledy na ústavní mantinely. Asi se přitom poněkud rozmařile baví. Když jsem psal před časem jeho biografii Příběh talentovaného pragmatika, ještě mi přišlo, že měl politickou vizi změnit režim v Česku na poloprezidentský. Zvlášť dobře to bylo vidět při instalaci fakticky prezidentské Rusnokovy vlády v roce 2013. Dalo se s tím nesouhlasit, ale vize to byla. Dnes to vypadá, že sice chce posilovat svůj vliv, ale v zásadě to už není spojeno s  konstruktivní politickou představou. Dnes už vnáší do české politiky spíš chaos a nejistotu.

Jak hodnotíte reakci a postup ČSSD? Michal Šmarda se nominace nakonec vzdal, Jan Hamáček posléze hledal kandidáta, který by u prezidenta tentokrát prošel.

Pitvat detailně, co kdo ze sociálních demokratů měl či mohl udělat jinak, nemá podle mne velký smysl. Je jasné, že se sociální demokracie vstupem do této vlády vmanévrovala do situace, která ji asi za rok trvání vlády více poškodila, než jí pomohla. Strana je vnitřně ještě víc rozdělená a frustrovaná než před vstupem do vlády. Její voličská podpora, jak naznačují jarní volby do Evropského parlamentu, spíš klesá, než stoupá.

Je podle vás Lubomír Zaorálek dobrou volbou?

Smysl to dává v tom, že Zaorálek má dlouholetou vládní a politickou zkušenost, i když z jiné oblasti. Ví, jak ministerstva a vláda fungují. V současné personální nouzi ČSSD a hlavně v odéru, který se teď vznáší kolem obsazení ministerstva kultury, je těžké rychle najít optimálního kandidáta. Nicméně pokud stávající vládní strany fakticky připustily Zemanovo kádrování kandidátů na ministry, může to samozřejmě prezident kdykoliv v budoucnu zopakovat. Prohlásit, že kandidát nemá dostatečné zkušenosti v té či oné oblasti, je jednoduché.

Čtěte také: Ministrem kultury bude Lubomír Zaorálek

V pátek by sociální demokraté měli na předsednictvu také řešit, jestli nakonec zůstanou ve vládě. Když se podíváte na jejich roční účast v kabinetu, máte pocit, že spolupráce s Andrejem Babišem byla správným krokem?

Z hlediska ČSSD jde v tuto chvíli jednoznačně o špatný projekt. Problém je, že odejít teď z Babišovy vlády je zhruba stejně problematické jako v ní dál setrvávat. Zátěže posledního roku se nemůže ČSSD tak jednoduše zbavit.

A kdyby ČSSD přece jenom odešla, jak pravděpodobné je, že hnutí ANO u vlády zůstane a Miloš Zeman doplní kabinet svými politickými příznivci a oblíbenci?

Tohle je v tuto chvíli dost spekulativní a aspoň pro nejbližší dobu podle mne ne moc pravděpodobná varianta. Taková vláda by patrně měla více technokratický charakter než ta stávající. Tedy ještě více ministrů-nestraníků bez silnější politické vazby než dnes. To, co by ale musela vyřešit, je zázemí ve sněmovně. Je možné, že by se mohla opřít o přímou podporu KSČM a toleranci SPD, případně kromě KSČM o nějaký konglomerát vytvořený z poslanců odpadlých ze stran; těch ve sněmovně v posledních měsících přibývá. V každém případě by to bylo ještě méně stabilní a vypočitatelné zázemí, než má tato vláda.

Sociální demokracie vládní angažmá doposud obhajovala tím, že zabraňuje pro Českou republiku horšímu scénáři - tedy vládě ANO s KSČM a/nebo SPD, nebo alespoň s její podporou. Co na tenhle argument říkáte?

Koaliční vláda ANO, KSČM a SPD je nerealistická varianta, což se jasně ukázalo už při vyjednávání po volbách v roce 2017. Varianta menšinové vlády ANO podpořené nejenom KSČM, ale nějakým způsobem i SPD je pak zjevně pro Andreje Babiše nevítaná, a to z mezinárodních i vnitropolitických důvodů. Není ale samozřejmě vyloučená. Bylo by zvláštní, kdyby se vláda ANO opírala o radikální levici i radikální pravici - nicméně ani to samo o sobě neznamená, že by tím polistopadový politický režim v Česku skončil, což je pro mne měřítko toho horšího scénáře. Česká liberální demokracie vykazuje už delší dobu degenerativní příznaky a jsou dobře vidět rizika, která ji ohrožují. Viz porušování ústavy prezidentem nebo deformace mediálního prostředí, kdy část médií fakticky kontroluje předseda vlády.

Michal Šmarda
Michal Šmarda • Autor: Matěj Stránský

Na čem tenhle „optimismus“ zakládáte?

Vznik menšinové vlády ANO opírající se nebo tolerované KSČM a SPD by zvýšil rizika pro liberální demokracii. Nicméně to neznamená, že by to musel být fatální zlom. Degenerace liberální demokracie zatím probíhala v Česku plíživě, ne skokově jako v Polsku a Maďarsku. Nemáme tu vítěze voleb s většinou v parlamentu, který by bez ohledu na cokoliv mohl rozběhnout radikální změny.

Opozice označuje premiéra Andreje Babiše za nejslabšího premiéra v dějinách české politiky, šéf hnutí ANO to odmítá. Mluví o problému, který vytvořila ČSSD a on ho nyní musí řešit. Jak vy hodnotíte chování předsedy vlády?

V minulosti tu už byla období premiérů se slabým postavením, což bylo dané jejich nejistým zázemím ve sněmovně. Byli to premiéři úřednických vlád nebo předsedové koaličních vlád před kolapsem. Kdybych šel do starší historie, tak třeba Václav Klaus jako premiér byl sice dominantní postavou české politiky do voleb 1996. Ale po těchto volbách se ocitl v čele menšinové vlády, která se rozpadala a fakticky poslední měsíce prožila v agónii. Podobně se dá nahlížet později na Stanislava Grosse, který byl premiérem asi rok a značnou část té doby strávil snahou udržet si premiérské křeslo.

Je na tom Babiš tedy hůře nebo lépe než oba zmínění politici?

Těžko říct, jestli je na tom Andrej Babiš jako premiér dnes hůř, nebo líp než svého času Klaus a Gross. Zajímavý rozdíl je v tom, že Babiš má za sebou silnou a hlavně semknutou stranu. Tato vláda nemá dobré vyhlídky, že dožije při svých četných problémech do konce volebního období. Ale Andrej Babiš má natolik silné zázemí v ANO, že má slušnou šanci vrátit se v budoucnu do premiérského křesla.

Proto odmítá Andrej Babiš podat na Miloše Zemana kompetenční žalobu? Nebo proč si nikdo netroufá jít s prezidentem do konfliktu?  ČSSD ustoupila ze svého původního jména…

Ano, postoj Andreje Babiše je racionálně dobře vysvětlitelný. Prezidenta potřebuje. Ve chvíli, kdy je Babišovo zázemí v parlamentu křehké a každou chvíli může přijít nějaká další krize, neobejde se bez jeho podpory. Prezidentova slova, že premiérem v případě pádu stávající vlády opět jmenuje vítěze parlamentních voleb, mají v dnešních nejistých českých poměrech hodně velkou váhu. A pak je tu samozřejmě Babišovo trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo a otázka případné prezidentské milosti. O ČSSD jsem mluvil. Když to řeknu trochu víc obrazně: vstupem do Babišovy vlády nasedla na tygra a nechce z něj spadnout. Proto to dost zoufalé manévrování.

Šmarda: Teď už by náš odchod z vlády nebyl podraz

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte