Rambo, osvalený a nepochopený symbol Reaganovy Ameriky, je zpátky

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Film týdne

Pokud se do prostoru zavolá „Reagan“, ozve se zpátky „Rambo“. Postava bývalého vojáka bojujícího ve válce ve Vietnamu, kterou ve filmu z roku 1982 Rambo: První krev (Rambo: First Blood) ztvárnil Sylvester Stallone, se s uvedením dalších dvou pokračování stala synonymem mačo silné Ameriky, jíž během svého úřadování prosazoval americký prezident Ronald Reagan. Po premiéře druhého dílu, v němž John Rambo zachraňoval americké vojáky, kteří zůstali ve Vietnamu po konci bojů a nemilosrdně přitom „kosí“ jihoasijské komunisty, Reagan jeho taktiku označil za inspiraci pro své příští rozhodování o osvobozování rukojmích.

„Poté, co jsem včera večer viděl Ramba, vím co dělat, až se něco podobného znovu stane,“ řekl těsně před svým projevem k národu v roce 1985. Rambo coby osvalený patriot a symbol pravicové Ameriky se zrodil právě s druhým dílem Rambo II (Rambo: First Blood Part II) a potvrzen ad absurdum byl se třetím dílem franšízy Rambo III (Rambo III). Aktuálně je možné porovnat všechny tři snímky akční série na velkém plátně, neboť se vrátily do české kinodistribuce.

Jakkoliv zvláštní se to může zdát, první Rambo patří ještě do cyklu anti-vietnamských snímků druhé půle sedmdesátých a osmdesátých let. Počínaje filmy jako Lovec jelenů (The Deer Hunter) a Návrat domů (Coming Home), přes Apokalypsu (Apocalypse Now) až po pozdější Četu (Platoon) nebo Oběti války (Casualties of War). Na rozdíl od První krve jsou zmíněné filmy většinou považované za artově-autorské. Reaganovo přivlastnění si Ramba film z téhle společnosti vydělily. Nicméně také první Rambo vyjadřoval Stalloneho osobní přesvědčení, které by se v kontextu dobové americké politiky dalo nazvat liberálně levicové.

Jeho veterán je obětí války, nikoliv jejím hrdinou. Snímek tematizuje jeho odcizení i neschopnost a neochotu americké společnosti jej přijmout zpět. Je nepříjemnou připomínkou toho, co Amerika ve Vietnamu napáchala. Americké vědomí ve snímku reprezentuje nenávistný šerif městečka Hope (Naděje), který hrdinu vyštve mimo okrsek a rozpoutá na něj hon. Agrese ze strany instituce a autority dá do chodu „válečný stroj, který nejde vypnout“, jak Ramba popsal Stallone.

Vidět Ramba dnes znovu v kině může být nostalgií opředeným zážitkem. Na což sází distributor. Nebo je možné sledovat, jak se napříč třemi filmy rodil akční typ, který se postupně stal prototypem amerického hrdinství osmdesátých let i zosobněním filmové propagandy. Byť ho tak Stallone zpočátku vůbec nezamýšlel. Jindřiška Bláhová

Výstava týdne

Možná nejklidnější výstava, jaká kdy v pražské Galerii Rudolfinum byla. Takový je projekt NAVE, Music by Brian Eno, An Installation by Jiří Příhoda, který dal v jejích sálech dohromady britského hudebního skladatele a českého sochaře. Respektive v jednom jejím sále.

Výstava sice začíná už hned vlevo za vstupem do galerie, jde nicméně jen o jakési její předznamenání. V první i druhé místnosti zní jako by z dálky reprodukovaná minimalistická hudba, jinak jsou sály zcela prázdné. Cesta k centrálnímu sálu, jímž výstava zároveň končí, čili se návštěvníci musí vrátit stejnou cestou zpět (normálně by je v Rudolfinu čekaly ještě další dvě, nyní zavřené místnosti), slouží ke zklidnění příchozích. Vybízí je ke koncentraci na posluchovou podívanou, jež navazuje na to nejlepší z instalačního umění, co u nás kdy bylo ke spatření a ke slyšení.

Centrální sál Jiří Příhoda zcela proměnil. Vestavěl do něj poloprůsvitnou konstrukci, která dokonale kopíruje geometrické členění zaskleného stropu. Z něj nyní po všech stranách vede až k podlaze poloprůsvitná konstrukce. Tím pro návštěvníky vzniká poměrně úzký čtvercový koridor, v němž mohou konstrukci dokola obcházet nebo si ideálně sednout či lehnout na parkety a vydat se napospas vedle vizuálnímu i sluchovému zážitku. Enově minimalistické hudbě generované z několika zvukových stop do osmnácti reprodukotorů, přičemž o toku syntetických zvuků rozhodují návštěvníci i svou chůzí, jíž snímá počítačové centrum ukryté na zemi uprostřed Příhodovy konstrukce.

Že méně je někdy opravdu více si mohou v Rudolfinu zájemci vyzkoušet do 24. září. A jak už je v této galerie zvykem, vůbec nic jim nebrání to dělat opakovaně, vstupné je totiž zdarma. Jan H. Vitvar

Nekrolog

Ve věku čtyřiaosmdesáti let zemřel publicista, scenárista a autor historického cyklu Toulky českou minulostí Petr Hořejš. Populární dílo začal psát v roce 1979, na pokračování nejprve vycházelo v časopisu Mladý svět (pod pseudonymem Petr Hora), vyšlo v podobě 18 knih a Český rozhlas na jeho základě vysílá dodnes neukončený stejnojmenný seriál připravovaný Josefem Veselým. Hořejš nebyl profesionální historik, vystudoval novinařinu a do roku 1970 pracoval jako knižní redaktor. Kvůli nesouhlasu se sovětskou invazí do Československa byl z práce vyhozen a texty proto psal pod zmíněným pseudonymem. Po revoluci se stal krátce ředitelem nakladatelství Albatros, do Mladého světa nastoupil jako redaktor a následně se věnoval už jen svým Toulkám. Pro popularizaci našich dějin tady málokdo udělal tolik co právě Petr Hořejš. Jan H. Vitvar

Místní festival

Jednou za rok se zaniklá krušnohorská osada Königsmühle probudí do života a stane se z ní živoucí místo plné landartistů, dobrovolníků z Česka i Německa a návštěvníků. Tento “obživlý víkend” začíná zítra, v pátek 4. srpna. V ruinách opuštěné vísky poblíž Klínovce proběhnou koncerty (Petra Linharta, Nauzea Orchestra či saských Small Town Artist), mnohá divadelní představení a aktivity pro děti. Toto jedinečné místo vypráví příběh česko-německého pohraničí od doby středověkého obchodování až po současné společné tvoření obou národností. Pořadatelský spolek DoKrajin letos návštěvníkům představí plány na další péči o zdejší ruiny. V rámci festivalu je možné přespávat přímo v lese nebo pod Klínovcem v autě na parkovišti. A po probuzení se koukat na ranní mlhu, kterak zlehka proplouvá údolím. Tomáš Lindner

Kulturnímu mixu věnujeme čtyři stránky v každém čísle týdeníku Respekt a vždy ve čvrtek vám přinášíme výběr z chystaného vydání

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter