Norsko v šoku

V pátek odpoledne došlo v jindy poklidném Norsku k teroristickým útokům, které si podle informací norské policie dostupných v době uzávěrky tohoto čísla vyžádaly přinejmenším devadesát jedna mrtvých a nejasný počet těžce zraněných. Pachatelem je dvaatřicetiletý plavovlasý Nor Anders Behring Breivik, podle většiny norských i světových zdrojů napojený na norské ultrapravicové kruhy. Norský premiér Jens Stoltenberg ale v sobotu ráno na tiskové konferenci trval na tom, že motiv útoků je zatím nejasný. Policie pravděpodobného útočníka zatkla přímo na místě činu v průběhu operace, jejíž detaily nebyly dosud zveřejněny.

K prvnímu útoku došlo v centru hlavního města Osla v půl čtvrté odpoledne, když před vládními budovami a sídlem premiéra pravděpodobně explodoval automobil naložený výbušninou. Někteří svědci i policie hovořili o několika rychle po sobě jdoucích explozích. Útok zdemoloval mnoho moderních budov nedaleko nákupního centra Osla a zabil nejméně sedm osob. Nemocnice hlásily alespoň deset těžce zraněných, záchranné práce v hořících budovách probíhaly ještě mnoho hodin po útoku.

O dvě hodiny později se na malém ostrově Utöya vzdáleném asi třicet kilometrů od hlavního města objevil vysoký blonďatý muž ve falešné policejní uniformě. Na ostrově probíhal každoroční letní tábor mladých socialistů, jehož se účastnilo okolo sedmi set mladých lidí ve věku 15–25 let. Podle svědků útočník nejdříve kolem sebe shromáždil skupinu účastníků, která se domnívala, že se jedná o zástupce policie, který je chce informovat o situaci v Oslu. Místo toho ale do nich začal pálit z automatické zbraně. Dramatické události na ostrově zřejmě trvaly desítky minut, než se na místo podařilo dopravit zásahové jednotky. Účastníci tábora před útočníkem prchali, skrývali se na různých místech ostrova nebo se pokoušeli doplavat k půl kilometru vzdálenému břehu. Z výpovědí vyplývá, že vrah pálil po prchajících obětech i do vody. Policie nakonec útočníka dopadla přímo na ostrově.

Rozsah tragédie v letním táboře nebyl dlouho zřejmý, policejní zdroje původně hovořily o několika obětech, zatímco do médií pronikaly informace svědků o desítkách těl na březích i v okolí ostrova. V sobotu ráno norské úřady stanovily počet mrtvých na osmdesát čtyři s tím, že konečný počet může být vyšší. Policejní zdroje také uvedly, že oba útoky spolu souvisí a že stejný muž ve falešné uniformě byl spatřen také v centru Osla krátce před pumovým atentátem.

Média i bezpečnostní experti bezprostředně po pumovém útoku označili za možné pachatele islamistické extremisty reagující na účast Norska na operaci v Afghánistánu, případně na nasazení norského letectva v Libyi nebo na karikatury proroka Muhammada zveřejněné v norských médiích. Po zatčení pachatele a zveřejnění informací o událostech na ostrově Utöya ale převládá názor, že se zřejmě jedná o politicky motivovaný útok na norskou vládu a levici. Norský premiér uvedl, že měl na ostrově plánované vystoupení jenom několik hodin po masakru.

Pro další úvahy o důsledcích masakru bude klíčová informace, zda se jednalo o čin osamělého útočníka, nebo zda byl členem organizované skupiny. Rozsah a promyšlenost útoku odkazují k pečlivým přípravám a bezpečnostní experti v prvních hodinách odhadovali, že na akci se muselo podílet minimálně pět až osm teroristů. Na druhé straně Norsko není na podobné útoky zvyklé a bezpečnostní opatření v zemi jsou volnější než v exponovanějších zemích Evropy nebo ve Spojených státech. Právě tam dokázal v 90. letech osamocený extremista během pumového atentátu v Oklahoma City zavraždit 168 lidí. Norská policie zatím bližší informace o pozadí útoku nezveřejnila.

Vládní budovy v Oslu vyšly z bombového útoku značně poničené, kvůli státnímu svátku ale naštěstí uvnitř nebylo mnoho lidí. Vrah se pak přesunul asi třicet kilometrů na ostrov Utöya, kde v té době tábořily stovky mladých lidí. 84 z nich vrah dostihl a zastřelil.