Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Na zdraví

Vzpomínky na buchty s mákem

Demenci se možná nevyhneme, ale existují způsoby, jak si ji zpříjemnit

„Když takhle pracujete s osobní historií, pomáhá jim vnitřně zpracovat vlastní život,“…
„Když takhle pracujete s osobní historií, pomáhá jim vnitřně zpracovat vlastní život,“ říká ředitelka Hana Vojtová • Autor: Milan Jaroš

Epidemie stařecké demence není téma, které by se v médiích objevovalo často, v lecčem je přitom Alzheimer děsivější než třeba takový Putin. Expanduje totiž rychleji. Mezi lety 2010–2013 vzrostl počet nemocných globálně o 17 procent a vědci odhadují, že v polovině tohoto století bude po světě bloudit kolem 135 milionů pacientů trpících demencí namísto současných 44 milionů.

Když k tomu připočteme, že medicína pro ně zatím nemá lék, že počet vhodných zařízení a služeb je zhola nedostatečný a zmatení senioři se budou dožívat stále vyššího věku, budoucnost se zdá být opravdu napínavá.


Smyslem tohoto textu ovšem není děsit čtenáře, kteří si nemohou vzpomenout, kde nechali ráno zaparkované auto. Naopak - tento sloupek je chce rozveselit.

Zpátky do školy

Při nedávné návštěvě Domova mistra Křišťana pro seniory v Prachaticích narazil jeho autor na unikátní způsob péče o dementní pacienty. Ředitelka domova Hana Vojtová ho poznala před šesti lety v Rakousku a postupně zavedla ve svém zařízení jako prvním v Česku. Říká se mu smyslová aktivizace a v podstatě vychází z ozkoušené pravdy, že starý člověk, který něco dělá, vydrží déle fit.

Kdy to začne
Kdy to začne • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Různé programy tenhle přístup aplikují v podobě turistických výletů nebo keramických kroužků i na staré lidi, ale účastníky jsou zpravidla vitální a zdravější penzisté. „U člověka s demencí to nemůžete použít, nikdy s keramikou nedělal a nenaučí se vytáčet hrnečky,“ vysvětluje Vojtová.

Metoda, kterou zavedla, počítá s tím, že i dezorientovaný pacient s pokročilou demencí má hluboko v paměťových stopách uložený záznam o tom, co v životě zažil a co se naučil. I když diagnóza Alzheimer nenávratně demontuje jeho vyšší mozkové funkce, smysly (alespoň některé) mu stále fungují. A právě jejich prostřednictvím lze tyhle staré paměťové „nahrávky“ aktivovat.

Klienti domova tak na skupinových sezeních krájejí ovoce, hnětou těsto a pečou buchty, muži obsluhují kuchyňské stroje, vyrábějí ptačí budky nebo hmyzí hotely. Dělají to, co dělali v minulosti a na co si jich tělo s malou pomocí rozvzpomene. Personál domova měl na začátku obavy, kdy se dezorientované stařenky chopily kuchyňských nožů, ale žádné krveprolití nenastalo. Chutě, vůně a doteky pomohly dávné know-how oživit.

O uzdravení nejde

Tahle aktivita prokazatelně zpomaluje postup demence a někdy má až terapeutickou funkci. Letos v září kolem začátku školního roku dostali penzisté do rukou staré penály, školní aktovky, tužky a pera. Záhy se jim vybavila jejich vlastní školní léta a se vzpomínkami přicházely staré emoce a po nich úleva. „Když takhle pracujete s osobní historií, pomáhá jim vnitřně zpracovat vlastní život,“ říká ředitelka Hana Vojtová, „a zároveň udržuje slovní zásobu.“

A pro ty seniory, které už slova opustila, je v domově speciálně upravená zahrada. Všechny rostliny v ní jsou jedlé, bylinky a jahody rostou v záhonech ve výši kolen, aby se daly trhat z invalidních vozíků. A v sadu dozrávají v létě třešně, švestky nebo angrešt. Staříci už mnohdy nevědí, kde jsou, ale důvěrně známá chuť jim dodává pocit bezpečí.

Smyslová aktivace seniorů připomíná terapeutickou práci s lidmi s mentálním postižením. Je tu ale jemný rozdíl: nejde o to naučit se něco nového, ale naučit se dávno naučené. 

Pro seniory a jejich rodiny je to bezpochyby vzpruha, společný čas kvalitního života se prodlouží. Pro návštěvníka zvenčí, kterého fakt, že si stále nevybavuje polohu zaparkovaného vozu, zatím znepokojuje jen mírně, pak tenhle způsob práce představuje příklad trochu donkichotského, ale o to důležitějšího humanismu.

Smyslová aktivizace nevede k uzdravení ani trvalým zlepšením. Demence se nedá zastavit, vzpomínky na školní léta brzy vyhasnou a člověk zemře. Ale učit ty, kteří odcházejí, je tím nejlepším způsobem jak jim sdělit, že na nich do poslední chvíle záleží.

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

redaktor

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1493
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte