0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Na rovinu30. 11. 20103 minuty

Smradlavé nohy Abrahama Lincolna

Tentokrát trocha politické historie. Je totiž mimořádně zdravé někdy poodstoupit a podívat na aktuální skutečnost nevybroušenou optikou minulých století. S volebními kampaněmi bychom sice neměli mít nějakou dobu co dělat (byť s koaliční vládou nikdy nevíte), ta k posledním volbám je nicméně v ulicích stále vidět.

K obvyklému hospodskému naříkání na všechno možné se v posledních letech přidaly stížnosti nad vyhroceností a negativitou předvolebního boje. Politici prý jen pořádají bahení zápasy, v nichž nejde o politické vize, ale pouze o to vymáchat konkurenta ve špíně. Ale hlavně - je to čím dál tím horší, kam to spěje atd.

Reklama

Autorka měla už delší dobu pocit, že prostý pohled do historie nám ukáže (jako v tolika jiných případech), jak mylný je to dojem. Že to není stále horší a horší – že to prostě stejné.

Tak třeba američtí otcové zakladatelé, důstojně dnes shlížející z mramorových pomníků, na sebe v novinách ječeli jako trhovkyně. John Adams a Thomas Jefferson si před prezidentskými volbami v roce 1800, v nichž Adams obhajoval prezidentský post, vyměnili celou baterii nadávek, v nichž se pánové „pokrytcem“ a „zbabělcem“ jen rozehřívali. Prezident nejprve ve shodě s důstojností úřadu nazval konkurenta „zlomyslným, hanebným míšencem indiánské děvky a mulatského otce“, což mu lidé z Jeffersonova týmu oplatili „hnusným hermafroditem“. Což zase Adams kontroval prohlášením, že Jefferson je „ateistický sexuální maniak“.

Rasa a sociální původ se hodně řešily, taky sexuální orientace a obecně sexuální život, někdy všechno naráz: matku Andrewa Jacksona nazvali „prostitutkou se zálibou v negrech“, jeho ženu „děvkou“, John Quincy Adams byl zase „pasák". I po nástupu Hitlera v Německu a zavedení norimberských zákonů nikomu nepřišlo divné debatovat o židovství prezidenta Roosevelta (jméno mu „požidovštili“ na „Rosenfelt“, a ke všemu prý měl lesbickou manželku).

V kampaních létaly transvestité, tyrani, „tlusté krysy“, degenerovaní šílenci. Kandidáti se obviňovali, že tajně nosí ženské korzety či že něčí vrozené znetvoření hlavy je ve skutečnosti důsledkem pokusu o sebevraždu. A mluvilo se i o takových nesmyslech jako je ten z titulku – vedle dalších zločinů byl jeden z nejvýznamnějších amerických prezidentů Abraham Lincoln vinný také tím, že mu údajně smrděly nohy.

Fyzický vzhled i psychická kondice vůbec zabíraly v předvolebních bojích velký prostor: deník New York Times před volbami v roce 1896 vydal sérii článků, v nichž nechal nejrůznější psychiatry posuzovat příčetnost prezidentského kandidáta demokratů Williama Jenningse Bryana. V jednom z nich se nějaká tehdejší kapacita vyjadřuje, že sice nemá Bryana za běžného šílence, ale bude pravděpodobně degenerovaný. (Není snad ani třeba dodávat, že Bryan byl respektovaný právník a později i ministr zahraničí.)

Příkladů je další řada, ale jako inspirace to snad stačí - až budete kroutit hlavou nad tuzemskými politickými přestřelkami, je dobré si uvědomit, že do pasáků a hermafroditů už si tu nikdo nenadává.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].