Fronta na opasek

V neděli měla skončit, ale neskončila, možnost poklonit se vzácné relikvii, opasku Bohorodičky, která do hlavního města Ruska doputovala z řeckého kláštera z posvátné hory Athos.

Celý týden, dnem i nocí, se před chrámem Krista Spasitele stály kilometrové fronty. Pravoslavní věřící se do Moskvy sjížděli z celé země aby pak stáli průměrně dvaadvacetihodinovou frontu v mrazu, jenž na Moskvu zrovna uhodil. Bohorodička má údajně léčivé účinky a mnozí došli právě kvůli zdravotním problémům, které se jim přirozeně v drsných podmínkách leckdy značně zhoršily.

Opasek málokdy opouští klášter Vatoped, kam navíc nemají ženy přístup. Rusku byl vzácně propůjčen 20. října a za tu dobu se mu ve 14 městech poklonilo přes dva miliony lidí.

Vydala jsem se na místo jednu mrazivou noc. Je asi půl druhé v noci, minus 8 stupňů Celsia, ale kolem chrámu je rušno a živo a bude až do rána. Staří, mladí, dokonce i ti nejmenší. Ti a lidé s postižením mají přednost a stojí ve speciální frontě, která je o dost kratší. „Jeden dospělý, jedno dítě, jeden invalida,“ řídí nově přicházející policista.

Znamená to, že Rusové se vrací k víře? Podle mnohých vůbec ne. Přichází s osobními potížemi, s kterými jim snad Panna Marie pomůže. Jak mi řekla mladá žena jménem Julie: „Každý sem přicházíme s nějakým problémem, nikdo tu není úplně nezištně.“ Ve frontě čekají ateisté i lidé muslimského vyznání.

A proč opasek nevystaví v létě, kdy je v Moskvě daleko příjemnější počasí? V létě nejsou volby,  zní hlasy cyniků. Pravda, organizace na místě je nadstandardně dobrá. Přistavené autobusy, kde se lze ohřát, zdarma čaj a grečka (pohanková kaše), toalety, relativně chápaví policisté a vojáci. Že by plus pro vládnoucí stranu Jednotné Rusko? Ne tak docela. I kritické hlasy se najdou. Čekat hodiny v mrazu nemůže být příjemné nikomu. Navíc nebylo možné nevšimnout vozidel VIP, která policie vpouštěla bez čekání až k chrámu. Spoustu věřících nakonec čekalo na konci zklamání, jelikož opasek kvůli rychlosti, s kterou museli kolem vystavené relikvie projít, sotva spatřili, natož aby se stihli poklonit a pomodlit. Jedna žena zde byla už třikrát, ale ani jednou frontu nedostála. Poprvé se jí ze zimy udělalo zle, podruhé ji odvolali do práce a teď, potřetí, má opět pochyby, že to stihne, jelikož ráno v deset musí už být opět v práci. Má teď ale den navíc, o který bylo vystavení opasku prodlouženo.

Fronta vedoucí od chrámu až na nábřeží. Průměrná doba čekání 20 hodin. 

Když s nemocí nepomůže Bohorodička, pomůžou obyčejní Rusové (kteří často přispívají lidem žebrajícím před chrámy).

Nejblíže, kam jsem se dostala. Blíž už to bohužel nešlo.

Jako ze Sorokinovy knihy Fronta…

Ještě foto na památku a rychle domů do tepla.

Šťastlivci, kteří už měli tu čest…

Několikakilometrová fronta podél nábřeží. V autobusech se lze na chvíli ohřát…

… a nebo také trochu prospat.

Horká grečka zdarma z vojenské polní kuchyně

Jak to v Rusku bývá, i na grečku se stojí fronta.