Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Pozastavení parlamentu bylo nezákonné, opozice žádá Johnsonovu hlavu

Nejvyšší soud zcela rozmetal argumentaci vlády i premiéra

Karikatura premiéra Johnsona před Nejvyšším soudem
Karikatura premiéra Johnsona před Nejvyšším soudem • Autor: AP, Matt Dunham

Britská demokracie zažívá jeden z pozoruhodných dní, které bezpochyby vstoupí do dějin. Britský Nejvyšší soud jednohlasně, poměrem 11 : 0, odmítl argumentaci předsedy vlády Borise Johnsona, který minulý měsíc na neobvykle dlouhou dobu pozastavil zasedání britského parlamentu.

Předseda parlamentu a většina poslanců od počátku tvrdili, že Johnsonův postup je účelový a že jeho cílem je omezit na přechodnou dobu fungování parlamentní demokracie. Premiér se naopak tvářil, že „vše je zcela normální“ - že důvodem pozastavení činnosti zákonodárného sboru je příprava nového vládního programu. Poslanecký provoz byl ovšem jako z udělání ochromen právě ve chvíli, kdy se rozhoduje o odchodu země z Evropské unie- přičemž většiny poslanců se s postojem dnes již menšinové konzervativní vlády zásadně rozcházejí.

Reklama
Reklama

Soud argumentaci vlády a premiéra zcela rozmetal. Prohlásil, že soud má právo ve věci rozhodovat, že postup vlády byl neobvyklý a měl zásadní dopad na činnost parlamentu. Navíc, vláda nedokázala svůj krok v žádném případě řádně zdůvodnit a soudci tudíž došli k závěru, že její postup byl nezákonný. Pozastavení činnosti parlamentu schválila sice královna na základě informací premiéra, ale jeho rada panovnici byla podle soudu „nezákonná, neplatná a nenabyla účinnosti“. Parlament tak vlastně nikdy rozpuštěn nebyl, de iure stále zasedá a poslanci se mohou vrátit do svých lavic.

https://www.youtube.com/watch?v=B0C6VBbR6d8

Což se v tuto chvíli děje, někteří v nich již sedí a tweetují selfíčka, předseda parlamentu obvolává předsedy stran „nebo v případě, že to není možné, významné stranické představitele“ a svolává zasedání na středu. Parlament situaci prožívá - plným právem - jako velké vítězství ve sporu o fungování britské demokracie. Poprask je veliký, zmínky o tom, že se Johnson pokusil chovat jako diktátor, prší ze všech stran. Labouristé, liberální demokraté, skotští nacionalisté, velšská Plaid Cymru i zelení vyzývají premiéra k rezignaci. Dokonce i Nigel Farage, lídr Brexit Party, žádá hlavu – ale nikoliv premiéra, nýbrž jeho hlavního démonického poradce Dominica Cummingse, jenž je považován za autora celého nápadu.

Boris Johnson si naopak dává s reakcí na čas. V prvním prohlášení uvedl, že s rozhodnutím soudu „silně nesouhlasí“, že nicméně parlament má právo znovu zasednout. „Samozřejmě je to verdikt, který budeme respektovat a respektujeme také soudní proces,“ cituje zjevně nespokojeného premiéra zpravodaj deníku Financial Times z New Yorku, kde se Johnson právě nachází. O dalším postupu premiéra se v tuto chvíli pouze spekuluje, v úterý se měl kromě projevu před klimatickým zasedáním OSN setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem i německou kancléřkou Angelou Merkel, ale britští komentátoři jako možnost uvádějí, že „Boris“ skočí do letadla a vyrazí hasit zásadní politickou krizi zpátky do Londýna. Přece jen stojí v čele vlády, která nedisponuje parlamentní většinou, a rozlícení poslanci žádají rezignaci. Nejnovější zprávy z New Yorku říkají, že Johnson cestu zkrátí a vrátí se; ale rezignovat prý nehodlá.

Jaký dopad bude mít situace na brexit? To v tuto chvíli není jasné. Johnson v posledních dnech zjevně opatrně couval z výhružek tvrdým brexitem, ovšem kdo dnes ještě věří tomu, co tento britský premiér říká? Labouristé jsou uprostřed každoročního sjezdu a Jeremy Corbyn přesunul své vystoupení právě na úterý. Liberální demokraté se chystají do voleb s jasným slibem zrušit brexit, labouristé se slibem uspořádat druhé referendum.  Kdy přesně volby budou a co se bude dít v následujících hodinách a dnech, lze však obtížně odhadnout. V každém případě - a to je nejdůležitější - britská parlamentní demokracie spolu s celým systémem rozdělení moci přečkala útok ze strany vlády Borise Johnsona a funguje.

 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1477
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte