Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Nabarvené ptáče v Benátkách: Bylo to jako experiment, co kdo vydrží

Snímek Václava Marhoula při světové premiéře rozdělil publikum

Nabarvené ptáče
Autor: Bioscop

Pro někoho zbytečně násilná a promarněná šance, pro jiné adept na hlavní cenu. Snímek producenta a režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách. A ať už si černobílé, téměř tříhodinové drama o bezejmenném židovském chlapci putujícím peklem sklonku druhé světové války kdesi ve východní Evropě nakonec v konečném účtování poroty povede jakkoliv, jedno už je jisté teď. Český zástupce po čtvrt století v benátské soutěži nezapadl.

Když nic jiného, pak si udrží pozici nejvíce kontroverzního filmu přehlídky. Podle bezprostředních reakcí je Marhoulova adaptace bestselleru Jerzyho Kosinského z roku 1965 hlavně pro otrlé. Z novinářské projekce se masivně odcházelo. Hromadný exodus se dokonce stal hlavním mediálním příběhem benátského dne. Přijetí je ale rozdělené. Odchody útlocitnějších diváků, kteří nevydrželi nekončící proud brutálního fyzického i psychického utrpení na plátně, jsou jen částí obrazu. První recenze západních médií jsou veskrze pozitivní. „Z fantasmagorického hororu o východní Evropě odešla polovina Benátek, ale já nemohl odtrhnout oči,“ napsal kritik britského listu Guardian Xan Brooks, který dal Nabarvenému ptáčeti nejvyšší hodnocení pět hvězd.

Reklama
Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=6p2KEoLp-ag

„Scéna s kozlem“, „scéna o očními bulvami“ a „scéna s lahví“ se po projekci Nabarveného ptáčete staly podle tweetů přímých účastníků první projekce kryptickou zkratkou o hrůzách, jimž je snímek vystavil. „Bylo to jako sociální experiment, co kdo vydrží.“ A právě míra explicitně předváděné brutality a její smysl pak byla jedním z hlavních témat spojených s filmem, jenž patří k nejdražším a nejvíce ambiciózním, které v Česku po revoluci vznikly. Václav Marhoul na filmu pracoval přes deset let a získal ke spolupráci řadu herců světových jmen včetně Harveyho Keitela (hraje amorálního kněze) nebo Stellana Skarsgårda (hrajícího německého vojáka). Do hlavní role chlapce Marhoul obsadil neznámého kluka z Českého Krumlova Petra Kotlára.

Dva hlavní hollywoodské deníky – Variety a Hollywood Reporter – Marhoulovo pojetí ocenily a alespoň trochu tak filmu zametly cestu do americké distribuce, kam se bude chtít vydat po premiéře na festivalu v Torontu 9. září. Hollywood Reporter snímek označil za „ideální filmové zpracování“ kontroverzní předlohy, která zachycuje sestup části Evropy do pekel konce lidskosti, kde vládne sadismus a nemyslitelná krutost. „Soustředěná výdrž filmu je podobně úctyhodná jako formální zpracování,“ napsal pak list Variety a filmu přiřadil silová adjektiva jako divošský. Jednoznačně vyzdvihovaným aspektem byla černobílá „úžasná“ kamera Vladimíra Smutného (natáčelo se na klasický 35mm film) „vhodná k vykreslení světa vtaženého do černo-bílých polarit dobra a zla“.

Václav Marhoul
Václav Marhoul • Autor: Jan Dobrovský, SILVER SCREEN

Současně se však Variety podobně jako Screen Daily pozastavil nad tím, o co přesně snímek nekompromisním, konfrontačním pojetí násilí a brutality vlastně usiluje. Jakou zprávu chce podat, zda nabízí dostatečně novou perspektivu na často zpracované téma války a toho, v co mění lidi. „V černo-bílých krajinách a rámování tohoto malířského širokoúhlého filmu je krása,“ napsal Screen Daily, „ale je v příkrém kontrastu s odcizujícím vyprávěním a tónem filmu, který se – stejně jako Kosinského kniha – zvláštně vyžívá v zachycení sešupu obyčejných venkovanů nikdy nespecifikované země do sexuální perverze a bezcitné krutosti.”

Screen Daily sáhl po srovnání s notorickou vizí zvrhlosti Saló aneb 120 dní Sodomy. Hrůzu v Nabarveném ptáčeti nejde podle něj na rozdíl od Pasolliniho filmu ospravedlnit „politicky motivovaným hněvem“, a působí proto víc samoúčelně. „Marhoul možná chce zanechat diváka otupělého spíš než šokovaného obscénním násilím, podobně jako jsou všechny postavy na plátně znecitlivělé léty strávenými v agónii,“ poznamenaly Variety.

Bez výhrad Nabarvené ptáče naproti tomu přijal britský Guardian. „Marhoulův film… ví, co dělá. A proto nikdy nešlápne vedle,“ napsal nadšeně již citovaný Xan Brooks a dodal: „Festivaly potřebují mistrovská díla, která lze obdivovat, a ty, kterým se jde smát. Ale také potřebují filmy jako Nabarvené ptáče - film, který dělá z hvězdičkového hodnocení frašku. Bez váhání můžu říct, že je to monumentální dílo a jsem rád, že jsem ho viděl. Ale taky můžu říct, že doufám, že už mi nikdy nepřijde do cesty.“

Českému divákovi přijde Nabarvené ptáče do cesty 12. září.

Marhoul: Bude to pravděpodobně století terorismu

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte