V pevnosti Josefov se do neděle koná Brutal Assault, největší festival extrémně tvrdé hudby v Česku (reportáž najdete v pondělí v novém Respektu). Heavy metal, black metal i death metal, které tu znějí, mají společné atributy: temnotu, agresivní texty, černé oblečení i satanské symboly. Co se za touto temnou fasádou skrývá? K čemu metal odkazuje a co o tom říkají jeho fanoušci?
Dominika (22) a Dariusz (26) z Lodže: Metal poslouchám od patnácti. Ve třídě jsem byla jediná metalistka, ostatní se mě štítili, jako bych měla lepru. Ano, v metalu se zpívá o temných věcech, jako je Mengele, pedofilie, válka. O věcech, o kterých se nemluví. Pop music je zase o penězích, kráse a nekonečné party. Ale nejsme satanisti. Tedy určitě ne většina z nás. Satan je v hodně metalových textech. Je to symbol. On byl rebel, odpadlík, který odmítl pravidla Boha a vytvořil si svoje vlastní. Jako metalista, který nosí svoje oblečení a je mu jedno, co si myslí ostatní.
Julia (18) a Wojtek (18) z Krakova: Metal poslouchal můj táta. Pro mě je to cesta, kterou jsem si vybrala. Je to způsob života a potkání dalších metalistů. V každé subkultuře je nějaký motiv. V metalu je to černá barva; někoho odpudí, někoho přitáhne. V reggae se zpívá o Babylonu, v metalu o ďáblu. Slayer zpívají o ďáblu, ale zpěvák chodí se svojí pětiletou dcerou v neděli do kostela. Někdo si myslí, že metal je zlý, plný násilí, ale na hiphopovém nebo reggae festivalu je víc násilí a hádek. Metalové koncerty jsou klidné, lidé do sebe sice strkají, ale když upadneš, deset rukou tě zvedne.
Vlastimil (43) z Nitry: Metalistou se musíš narodit. Rodiče ti můžou pouštět depešáky nebo lidovky, ale ty stejně jdeš do obchodu a koupíš si cédéčko Tublatanky, pak Citron, pak Titanic. Ty naše kapely pomalu odcházejí. U těch nových je potřeba si víc vybírat. Z novějších věcí teď poslouchám sludge, black metal, post metal. Nesnáším, když se do metalu dají hipsteři. Když je na podiu kluk s bradkou a patkou na stranu a hraje těžký metal, tak mu to nevěřím. Myslím, že satanismus a temnota je pro většinu jen image. Na festivalu tohle nezažiješ, ale na malých, klubových koncertech se občas vyskytují i extremisti. Těžcí satanisti nebo fašisti, co jsou za čárou, to hned poznáš. Dělají si svoje černé mše, je tam krev a tak. Tyhle kapely jsou často zakázaný i kvůli jediný zmínce o fašismu v textech. Třeba Graveland, ti si zahrají tak třikrát za rok, nikdo se neodváží je pozvat. Často za to ovšem můžou novináři, vytrhnou věci z kontextu a kapela dostane nálepku fašistů.
Martin (24) z Domažlic: Já bych měl být jako Ježíš správně proti metalu. Ten oblek jsem si nechal ušít na masopust, když jsem řešil, za co půjdu. Vzývání satana je podle mě jenom póza. Ale každý se se mnou chce fotit. Metal je, když je to kurva nahlas. Je to o černé barvě, hlasité hudbě a chlastu.
Steve Souza (52), zpěvák americké thrash metalové kapely Exodus: Metal je pořád. Metal je to, co mě lechtá. Nevěřím v náboženství, ale metal je pro mě něco jako církev. Jestli kněze zosobňuje jeho víra, mě zosobňuje metal. Ďábel? Démoni? Myslíte tyhle monstra, co mám vytetovaná na rukou? Jasně, že je to jenom show! Bílá barva na obličeji. Na hodinu, na den zapomenete na všechny starosti.
Tomáš Fiala (36), jeden z hlavních organizátorů Brutal Assaultu: Metal je, když si ho pouštím nahlas před spaním. Dostal jsem se k němu v patnácti přes Sepulturu a Fear Factory. Hudba je to agresivní, tesklivá, může být melancholická. K tomu patří i agresivní texty. Nejde se tvářit agresivně a zpívat u toho, jak nosím růže svojí milé. Je to vyjádření maximální negace a vyčištění se. V kotli při tanci se tahle agresivita z lidí uvolní. Možná i díky tomu tu nemáme žádné násilí a minimum konfliktů, což na jiných festivalech neplatí. Lidi se vyblbnou před kapelou a pak už neřeší svoje ego.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
