Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Knihovny by dnes měly být informačním koučem

S Ingou Lundén o knihovnách ve věku internetu, o společnosti a vzdělávání

IMG_3143
Autor: Elisabeth Ohlson Wallin

Zatímco ve Skandinávii knihovny navštěvuje polovina obyvatel, ve zbytku Evropy je to pětina až šestina. „O vyšší zájem by se měly starat především knihovny samy.  „Lidé pracující v knihovnách by měli pronikat i za jejich zdi,“ říká Inga Lundén, bývalá šéfka Švédské knihovnické organizace a významná postava světového knihovnictví. V Praze se zúčastnila konference Knihovny současnosti.

Říkáte, že se role knihovny mění. Jak by tedy měla vypadat knihovna ve věku internetu?

Lidé si často myslí, že nepotřebují knihovny, protože všechny informace jsou dosažitelné na internetu. Ano, dnes jsou informace opravdu všude. A jde o velmi rozmanité informace. Ovšem mnozí lidé dnes mají problém s mediální gramotností. Úkolem knihoven, respektive knihovníků, je být pro čtenáře jakýmsi koučem.  Pomoci selektovat tu nejpodstatnější, nejrelevantnější informaci - a zároveň na ni nabídnout kritický pohled. V knihovně se můžete potkávat s lidmi, ale být také sám se sebou a pracovat. Knihovna by zkrátka měla být jakýmsi „neutrálním“ prostředím, kterému lidé věří a cítí se tu dobře.

Mají tedy knihovny společenskou roli?

Ano, měly by být činitelem soudržnosti. Nabídnout lidem vše, co potřebují. Být místem, které je všem otevřeno.  Být kombinací vzdělávání, zábavy a radosti. Aby takto knihovny mohly fungovat, je potřeba, aby byly lidem blízko. V Česku máte nejhustší síť knihoven na světě. To je skvělé - protože pak do nich může chodit skutečně každý.

Je pravda, že podle výzkumu nadace Melindy a Billa Gatesových je v Česku nejvíce knihoven na obyvatele. Ale chodí do nich jen každý pátý člověk. Ve Skandinávii je to zhruba polovina.

A samozřejmě bychom si přáli, aby to bylo ještě víc; knihovny musí být aktivní a atraktivní. Dělali jsme studii, ze které vyplynulo, že vzdělaní lidé mají pocit, že knihovny nejsou pro ně, ale pro ty, kteří tak vzdělaní nejsou. ¨Méně vzdělaní lidé si naopak mysleli, že knihovny jsou jen pro vzdělané. Stejné postoje respondenti měli i v otázkách ekonomických. Bohatí lidé do knihoven nechtěli chodit, protože měli pocit, že knihovny jsou pro chudé; a naopak. Tenhle postoj - knihovny jsou pro všechny, ale ne pro mě - ohrožuje jejich budoucnost.

Jak tedy nalákat lidi do knihoven?

Nejdříve se musíme zamyslet nad tím, kde jsou ti lidé, když nesedí v knihovně. A kdo jsou ti, kteří tam nejsou. Kde třeba tráví čas mladé matky? A když to zjistíme, je pak naším úkolem je do knihoven přivést. Komunikovat s nimi, stát se jejich partnery. Spousta lidí má pocit, že už toho ví hrozně moc. Ale když do knihoven nechodí, nevědí, o co přicházejí. Jak opakuji, je třeba spolupracovat s „venkovním prostředím“ - fungovat i mimo zdi knihoven.

Inga Lundén
Autor: Archiv konference Knihovny současnosti

Jak to děláte u vás?

Věděla jste, že knihovna je spolu s hasiči na první příčce nejvěrohodnějších institucí? Nejsou to školy ani média, ale knihovny. V tom je velký potenciál. Když se dokážete s lidmi propojit a přivést je do knihovny, je to základ všeho. Lidé pracující v knihovnách by měli ovlivňovat dění ve společnosti. Když se vám podaří přivést do knihovny skupinu mladých muslimských matek, je to skvělé. Knihovna může být prostředkem pro začleňování cizinců do společnosti; o to se snažíme ve Stockholmu.

Daří se vám to?

Snažíme se. V naší mobilní knihovně máme dětské knížky, které rozvážíme. Jsou tam knihy jak ve švédštině, tak v rodném jazyce imigrantů. Jezdíme s nimi do uprchlických táborů. Velmi často tam lidé nemají co dělat, takže kniha jim udělá radost. Kromě toho jim dáváme kartičky do knihovny; často ji dostanou dřív než povolení k pobytu. Pořádáme také setkání s cizinci u kávy. Povídáme si ve všech možných jazycích - a tím se všichni vzděláváme.

To vyžaduje zaměstnance, kteří zrovna nevyznávají práci za přepážkou.

Samozřejmě. V knihovnách by měli pracovat lidé, kteří mají rádi jiné lidi. Schopní a vzdělaní, ochotní pomoci. Důvěryhodní.

Čím to vůbec je, že jsou knihovny tak důvěryhodné?

Nejsou politicky ovlivňované. Například u nás v knihovně máme pro čtenáře na výběr všechny noviny, které svou orientací a rétorikou nepřekračují zákon. Často to tedy znamená, že máme v knihovně i noviny, které jsou proti přijímání uprchlíků. Zároveň uprchlíkům pomáháme. Knihovna se nijak politicky neangažuje a dělá všechno pro to, aby co nejvíce prospěla společnosti – vzdělala ji.

Čím jsou specifické přímo švédské knihovny?

Právě svou otevřeností. V našem zákoně se říká, že knihovny mají být pro všechny. Měly by se umět přizpůsobit podmínkám, ze kterých do nich čtenáři přicházejí, a být pozorné vůči tomu, co vyžadují. Přicházejí k nám mladí i staří, lidé z různých sociálních prostředí, různých náboženství, kulturního zázemí, jazyků a vzdělání. S tím musíme umět pracovat. A tak by měly fungovat knihovny po celém světě.

Které knihovny si ceníte nejvíc?

Těch je hodně. Ráda vždycky zmíním pobočku stockholmské Městské knihovny v Kistě.  Jsem také velkým fanouškem knihoven, kterým se knihovny ani neříká. Jsou v afrických státech - v Ugandě, v Keni a Tanzanii. Dělají opravdu dobrou práci, protože místní obyvatelé často neumí číst, což logicky vyžaduje mnoho úsilí. Právě na nich lze nejlépe sledovat jejich důležitost a společenskou úlohu.

Mimochodem jsme ještě nemluvili o tom, co knihovny symbolizovaly doteď – půjčování knih. Jak velkou část života lidí dnes zaujímá čtení?

Existuje čerstvá studie ze září 2016, která říká, že 73% Američanů přečte alespoň jednu knihu za rok. Podle naší roční studie Švédi a internet stráví Švédi 3,2 hodiny týdně čtením všech druhů knih. Dvě hodiny navíc čtou noviny. Pouze dvacet minut týdně přitom stráví průměrný člověk čtením e-knihy.

Takže si lidé e-knihy ani moc nepůjčují?

E-knihy tvoří malou část knižních výpůjček v porovnáních s papírovými knihami. To množství roste, ale hodně pomalu. Nicméně studie společnosti Gartner říká, že máme tendenci přeceňovat změnu v krátké perspektivě a podceňovat ji v delší: myslím, že změna může nastat stejně jako s lahvičkou kečupu. Snažíte se z ní vyklepat omáčku, klepete, klepete, nic neděje – a najednou vyteče všechna naráz. Lidé, kteří použili náš e-book servis ve Stockholmské knihovně, jsou každopádně spokojení a pokračují ve čtení e-knih.  A zajímavé je, že naši digitální knihovnu používají i lidé, kteří si jinak raději knihu koupí než půjčí.

Takže nesdílíte názor, že lidé v dnešní době čtou méně.

Nemyslím si, že čtou méně, ale jinak. Čteme hodně textů na webu, čteme pořád. Co mě znepokojuje, jsou tyto dvě věci: rodiče čtou méně svým dětem. Děti nečtou tak moc, jak byly zvyklé. Chce to pět tisíc hodin četby, aby se z člověka stal plynulý čtenář, aby ‚rozluštil kód‘. Druhá věc je, že jsme zvyklí na čtení krátkých úryvků textu na webu - a potom nám chybí schopnost a trpělivost ke čtení delších textů, které prohlubují naše porozumění.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte