Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura

Jak si to ty ženy mohly nechat líbit?

Nejsilnější hlas dobře ukazuje mechanismy sexuálního obtěžování i rozdělení americké společnosti

roger-ailes-the-loudest-voice
Russell Crowe jako Roger Ailes v seriálu The Loudest Voice o vzniku Fox News • Autor: Showtime

Stalin by si zasloužil místo v titulcích série Nejsilnější hlas jako samostatná postava. Po jeho jménu sahá jako po nejoblíbenější urážce hlavní hrdina Roger Ailes, zakladatel a mozek za stanicí Fox News a jeden z nejmocnějších mužů v amerických médiích. Kdykoliv s někým nesouhlasí, plácne na něj nálepku komunistického diktátora. Nic dalšího není třeba vysvětlovat. Každý přece ví, co Stalin znamená. Stejně jako každý ví, co znamenají americké hodnoty jako Bůh, vlajka a rodina. Stalin krásně ilustruje ideologicky vyhrocené myšlení, na němž Ailes postavil kariéru i Fox News. Stanici, která pod jeho vedením rozdělila společnost a proměnila se v propagandistický stroj Republikánské strany, jenž pomohl do Bílého domu Donaldu Trumpovi.

Série tak na jednu stranu ukazuje, jak se z Fox News stala destruktivní síla na americké politické scéně. A jakou roli v tom sehrál Ailes, muž, který předvedl, že zdánlivě nedotknutelná pravidla jako novinářská etika nebo respekt k instituci prezidenta vlastně nic neznamenají. Že lež je pravda. Vedle znepokojivé lekce z historie, která zdaleka nekončí, série ale nabízí i portrét mocného muže, jehož kariéru ve Fox News ukončila žaloba ze sexuálního obtěžování. Nejsilnější hlas by si tak měli pustit ti, které zajímá, jak se společnost dostala do stavu nesmiřitelně rozdělených táborů, kdy pravda přestala existovat. I ti, kterým stále nejde do hlavy, „jak si to ty dospělé ženy mohly nechat líbit“.

Reklama
Reklama

Lidé nechtějí informace

Sedmidílná série stanice Showtime vychází z bestselleru reportéra Gabriela Shermana The Loudest Voice in the Room. Začíná v roce 2017 záběrem na umírajícího Rogera Ailese, který se zavádějící sebe-ironií pronese: „Vím, co o mě lidé řeknou. Můžu pro vás vybrat konkrétní slova: pravičák, paranoidní, tlusťoch.“ Celá série pak odhaluje, jak málo tři zmíněná slova o Ailesovi říkají. Jak fatálně zkreslují realitu stejně, jako ji zkresloval Ailes v čele Fox News.

Následně série skáče do roku 1995, kdy Ailes nabídl po vyhazovu ze CNBC své služby mediálnímu magnátovi Rupertu Murdochovi a společně založili nový zpravodajský kanál. Ailesovou vizí bylo oslovit jen jednu část publika, konzervativní Američany. K čemu přinášet objektivní zprávy všem? „Lidé nechtějí být informováni, lidé se chtějí cítit informováni,“ hřímá Ailes. A svým divákům, „pravým“ Američanům opuštěným „nepravými“ Američany levicové elity, chce napříště říkat jen to, co chtějí slyšet. Murdoch v tom nevidí problém, jen nevytěžený, lukrativní kus trhu.

https://www.youtube.com/watch?v=lAnJJHrq0Ws

Každý další díl se pak soustředí na zlomové roky v dějinách Fox News a Ailesově kariéře. Od radikalizace stanice i jejího kapitána po útocích na Světové obchodní centrum v roce 2001 a vysílání lží o zbraních hromadného ničení v Iráku, přes zvolení Baracka Obamy prezidentem a „kauzu“ s jeho rodným listem, po rok 2015 a žalobu bývalé reportérky Gretchen Carlson, která Ailese obvinila ze sexuálního obtěžování. Ze stejného chování jej pak nařkly i další desítky zaměstnankyň stanice, které dohromady popsaly toxickou kulturu neustálého ponižování a dohledu. Po nuceném odchodu z Fox News Ailes nicméně plynule přešel do volebního štábu Donalda Trumpa, kterému pomohl vyhrát volby. Stejně jako kdysi pomohl Richardu Nixonovi zlepšit jeho televizní image.

Roger Ailes jako jeden z mocných mužů, kteří svou moc dlouhodobě zneužívali a kteří aktuálně dostávají přes prsty – za Ailese je možné si dosadit Harvey Weinsteina nebo Billa Cosbyho – představuje pro současnou fikci atraktivní figuru. Je ideálním anti-hrdinou spojeným se silným společenským tématem. Obojí se hodí pro formát kvality TV. Ailes je v sérii vykreslený jako odpudivé zlo. Chodící obří ego přesvědčené o své genialitě a stojící nad vším a všemi. Podle knihy i výpovědí lidí, kteří s Ailesem přišli do styku, není série daleko od pravdy. Bez zaváhání kolem sebe plive rasistické a sexistické poznámky. Lže, rozdmýchává nenávist uvnitř americké společnosti. Manipuluje své podřízené i protivníky. Ničí kohokoliv, kdo mu stojí v cestě. Stává se z něj postupně groteskní figura. Nejen fyzicky, ale i mentálně. Posedlý Barackem Obamou se začíná hlouběji propadat do konspirativní paranoie, v níž mu jdou po krku levičáci. Sexuální obtěžování se začíná skládat z detailů do mrazivého celku, v němž Ailesovi přihrávala řada jeho podřízených ochotně vytvářejících vhodné podmínky, zametajících stopy, odvádějících černou práci.

Paranoidní tlusťoch

Scénáristé v současnosti zvažují, jak vlastně mocné, destruktivní muže ukázat. Jestli celkové temné vyznění nějak zmírnit a nabídnout určitou naději třeba v jiné mužské postavě, která bude tvořit balancující protiklad. Protože, realita není černobílá. Scenáristé Nejsilnějšího hlasu se rozhodli jít cestou, kterou zvolili třeba tvůrci seriálu Boj o moc, jenž vykresluje patologickou rodinu mediálních magnátů inspirovanou shodou okolností Rupertem  Murdochem a jeho klanem. Drží se amorální temnoty, již není třeba relativizovat. Právě naopak. Kdo Ailese a jeho praktiky neznal, bude tak seriál sledovat se zatajeným dechem. I díky výkonu Russella Crowa namaskovaného k nepoznání, který se valí jako rozzuřený, nebezpečný šikanující golem a sexuální predátor v jednom.

Nejsilnější hlas ale v tomhle ohledu přes nepopiratelný drive přece jen něco obětovává. Na rozdíl od Boje o moc nenaznačuje, kde se temnota bere. Ani čemu skutečně Ailes věřil. Několikrát sice padne zmínka o despotickém otci, který ho fyzicky týral a vtloukal mu do hlavy, že věřit nesmí nikomu, život je jedna nemilosrdná bitva a nezáleží na ničem jiném, než na vítězství. (Náhled, který mimochodem Ailes sdílel s Donaldem Trumpem.) Informace ale zůstane viset v psychologickém vzduchoprázdnu. Nic moc z pozadí se nedozvíme. Nejde přitom o volání po přehnané psychologizaci nebo o změnu nastaveného kurzu celé minisérie, ale o pokus pojmenovat „systémovou“ příčinu. Nejen ukázat hrozivý výsledek. Stejně tak série vynechává – jistě z dramaturgických důvodů – Ailesovu kariéru před Fox News, jeho angažmá jako poradce Nixona a formování politického názoru.

V jedné z nejzajímavějších scén, která ukazuje na pozoruhodný rozpor, Ailes nasedá s manželkou a synem do limuzíny. Chce synovi předvést rodné Ohio, „srdce země.“ Zabezpečená rodinka následně projíždí odpadky zavalenými ulicemi města na ekonomické šikmé ploše s bující nezaměstnaností po krizi roku 2008. Syn vypadá vyděšeně. V Ailesově tváři je ale něco jiného – znechucení. Nad „skutečnou Amerikou“, kterou chce udělat „znovu skvělou“, ale od níž si drží neprůstřelný odstup. Nad lidmi, kterým, říká, co chtějí slyšet, přestože to pro ně znamená horší život. Nad těmi, kdo z něj udělali pohádkového boháče, ale od kterých je pevně odstřižený ve své pevnosti za padesát milionů dolarů kus od New Yorku. Dokonce si nechal postavit bunkr a pokácet stromy, aby lépe viděl na případný útok levicových nepřátel, kteří jej a jeho rodinu chtějí zničit. I když se Ailesova paranoia s postupujícím časem stává větším tématem, není úplně jasné, jestli ve skutečnosti věřil střetu pravicového dobra s levicovým zlem, které hlásal na Fox News. Nebo jestli byl v první řadě oportunista, který chtěl hlavně vyhrát. Famózně zpeněžil strach a předsudky části americké společnosti. A stvořil přitom nový svět.

Poradce ze záhrobí

Nejsilnější hlas je intenzivní, skvěle napsaná série, která visí přesně na těch správných momentech. Diváka přikove k obrazovce. Zároveň to ale není série, po níž by se cítil příjemně pobaven. Spíš na něj dolehne tíha. Znepokojující pocit. Třeba ze systémového sexismu. Nebo z nenapravitelně narušené víry v politickou reprezentaci. Nebo z toho, že je sice možné určité věci trefně pojmenovat, ale nakonec pojmenování nestačí. Znát příčiny rozdělení americké společnosti, které se v lokálních variacích opakuje napříč Evropou, je dobré a nutné. Nic to ale nezmění na škodách, které Ailes napáchal. Stačí si přečíst poslední konspirační Tweet Donalda Trumpa. V něm prezident usilující o znovuzvolení obvinil Billa Clintona z podílu na nedávné smrti finančníka Jeffrey Epsteina obviněného ze sexuálního zneužívání nezletilých dívek. Jako by mu to ze záhrobí poradil Roger Ailes.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jindřiška Bláhová

redaktorka, kultura

blahova
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte