Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Krajinou

Může se v Česku usadit vlk? Záleží jenom na lidech

Dvě smečky, každá po osmi až deseti jedincích. Tolik zvířat by podle propočtů zoologů mohla uživit Šumava. Řeč je o vlkovi, té divoké a strach vzbuzující šelmě, která byla na Šumavě poblíž Hartmanic údajně spatřena minulý týden.

Nejedná se v zásadě o žádný převrat. Jak se dočtete v příštím Respektu, doklady o výskytu vlků mají šumavští zoologové už ze sedmdesátých let minulého století. Poslední pozorování – pokud se potvrdí – ale naznačuje změnu. Náhodný chodec na správu národního parku nahlásil, že společně s dospělým jedincem zahlédl i vlčata.

Až doteď platilo, že vlci na Šumavě patřili převážně k osamoceným jedincům, kteří pouze procházeli nebo prchali ze zajetí z vlčích obor v Bavorsku. Pokud se ale na Šumavě objevila vlčí rodinka, narůstá pravděpodobnost, že se vlci usadí.

Stejně jako za vyhubení, může za narůstající počet vlků v Evropě člověk. Přísná ochrana a v některých státech přímo cílená podpora vlčích smeček vede k tomu, že se šelmy šíří kontinentem a hledají nová teritoria. K nám nejvíc přicházeli ze Slovenska.

To se ale v posledních letech stalo jednou z mála evropských zemí, kde je povolené vzácné šelmy střílet. Šelem je u našich východních sousedů málo, takže jim jejich domovská teritoria stačí. Kde se naopak vlkům daří výborně, je Sasko. Vlci tu osídlili pouštěnou krajinu vedle povrchových dolů, přičemž saská spolková vláda je v tom, řečeno s mírnou nadsázkou, podporuje.

V praxi to totiž znamená spíš než o vlka starat se o člověka. Rozptylovat obavy z krvelačné šelmy, která, jak víme od bratří Grimmů, je schopna sežrat na posezení malou holčičku i starou dámu, což pak musí zachraňovat stateční myslivci. A radit chovatelům – což už je vážnější – jak před vlky chránit bez střílení svoje stáda, s čímž souvisí i systém kompenzací za kusy, které se ubránit nakonec nepodaří.

Díky cílené snaze koordinované přímo ministerstvem životního prostředí se v Sasku nakonec podařilo místní přesvědčit, aby dali smečkám vlků prostor. A znalci spekulují o tom, že právě odtamtud vlci přicházejí na Šumavu při hledání nových teritorií: přes opuštěné Krušné a Doupovské hory se dostanou do západních Čech, odkud už je to na Šumavu jenom kousek.

Česká ministerstvo sice žádný speciální „vlčí program“ nemá, zatím ho chystá (už pět let) a s novým ministrem, podle kterého „nemá mít mlok přednost před člověkem“, zřejmě nebude snaha celou věc popohnat. Když ne mlok, co potom teprve vlk, který má tu troufalost konkurovat zvláště myslivcům v lovu a tvrdohlavě se odmítá podřídit lidské kontrole.

Na druhou stranu, příklad Šumavy ukazuje, že lidé jsou schopni se šelmami vyjít. Už dvacet let se tu daří rysovi, na kterého si chovatelé ovcí i lovci nakonec zvykli. A to je šance i pro vlka.

Reklama
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte