Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Budoucnost Evropy

V Drážďanech se rodí evropská technologická nezávislost, která nemá obdoby

1. díl seriálu k evropským volbám: Reportáž Respektu z „křemíkového Saska“, těžiště výroby čipů

 

V Drážďanech se dnes vyrobí každý třetí evropský čip, přičemž tento podíl stoupá. (Laboratoř v továrně Global Foundry) • Autor: Milan Jaroš
V Drážďanech se dnes vyrobí každý třetí evropský čip, přičemž tento podíl stoupá. (Laboratoř v továrně Global Foundry) • Autor: Milan Jaroš

V hale, kam se chystáme vstoupit, může vlas napáchat podobné škody, jaké by způsobil pád dřevěné klády na vaši hlavu. Zcela by zničil cennou mikroskopickou technologii v místě dopadu. Proto je třeba zbavit se veškerých nečistot. Svléknout se v první šatně do spodního prádla a navléknout na sebe jakousi lehkou teplákovou soupravu a pantofle. Ve druhé šatně pak obléci druhou vrstvu – světle zelený neprodyšný oblek, přes hlavu natáhnout kuklu, přes nos a ústa roušku a místo pantoflí obout speciální holínky. V další místnosti speciální přístroj vysaje zbývající smítka nečistoty.

Uvnitř „čisté místnosti“, jakési tovární laboratoře o rozměru skoro tří tisíc metrů čtverečních, jsou stroje, z nichž každý stál desítky milionů eur. Inženýři k nim přinášejí wafery, křemíkové disky, na něž naprogramované mašiny nanášejí mikroobvody. Jemná práce trvá několik týdnů, na počátku procesu mají křemíkové „pizzy“, jak jim zdejší inženýři přezdívají, hodnotu kolem tisíce eur, po jeho skončení i více než stokrát vyšší.

Tato „čistá místnost“ Fraunhoferova institutu pro fotonické mikrosystémy (Fraunhofer IPMS) je součástí ekosystému, který nemá v Evropě obdoby. Vznikl na periferii Drážďan, říká si hrdě „křemíkové Sasko“ a je evropským těžištěm výroby čipů, tedy základního stavebního kamínku všech vyspělých technologií. V Drážďanech se dnes vyrobí každý třetí evropský čip, přičemž tento podíl stoupá.

Zdejší polovodičový obor dnes zaměstnává přes sedmdesát tisíc lidí a spadá do něj síť asi pěti stovek firem a institucí: obří továrny na čipy, pracoviště na technických univerzitách v Drážďanech, Chemnitzu a Freibergu, výzkumné instituty na pomezí byznysu a akademického světa nebo dodavatelské firmy, které se zaměřují na velmi specifické potřeby tohoto průmyslu. 

I pouhý dopad vlasu na křemíkové desky by napáchal velké finanční škody. (Fraunhofer IPMS) • Autor: Milan Jaroš
I pouhý dopad vlasu na křemíkové desky by napáchal velké finanční škody. (Fraunhofer IPMS) • Autor: Milan Jaroš

Od konce pandemie zažívá saský ekosystém svůj doposud největší růst. Tchajwanská firma TSMC, světová jednička v oboru, loni oznámila, že v Drážďanech postaví svou první evropskou továrnu. A loni zde také začala stavba nové fabriky německé firmy Infineon. Zatímco německá ekonomika momentálně stagnuje, v Sasku ve vysoce specializované čipové branži vznikne dalších třicet tisíc pracovních míst. 

Navíc v pouze dvě stě kilometrů vzdáleném braniborském Magdeburgu vyroste největší soukromá investice německých dějin: Intel loni oznámil, že tu za třicet miliard eur postaví dvě továrny na výrobu nejmenších čipů, které dosud ve východoněmeckém produkčním vějíři chyběly. Těžit z toho budou i saští dodavatelé.  Tento vzestup je důsledkem rostoucích nejistot i budíčku, který Evropany během pandemie probudil. 

Od Ericha Honeckera až k iPhonu 

Dlouhé čekací doby na takové spotřebitelské samozřejmosti, jako je pračka či sekačka trávy, zavřené automobilky a z toho plynoucí až roční čekání zákazníků na objednaný vůz... To vše a ještě mnohem více bylo během pandemie způsobeno náhlým (a obrovským) nedostatkem mikročipů. Příčina byla dvojí. V čase práce a výuky z domova došlo k velkému nárůstu poptávky po elektronice. Zároveň během pandemických uzávěr a extrémů počasí na Tchaj-wanu a v Texasu, místech předních výrobců polovodičů, došlo k přerušení globálních výrobních řetězců. 

Zvláště Evropa, jejíž ekonomika tolik potřebuje hladké fungování automobilek, pocítila svou závislost na dovozu těchto klíčových miniaturních součástek a uvědomila si vlastní technologické zaostávání. A to v čase, kdy význam a spotřeba čipů prudce rostou a současně přibývá globálních nejistot a stoupá geopolitické napětí. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen proto před dvěma lety v projevu o stavu EU označila větší „čipovou suverenitu“ za jeden z hlavních cílů svého týmu. O jeho naplnění se do velké míry rozhoduje právě v Sasku.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].