Opusťme lámanou angličtinu a nastolme evropskou jazykovou různorodost
 
Slavíme brexit
Autor: Alastair Grant, REUTERS

Odchod Británie z EU je hotov a Britové se definitivně stáhli z kontinentu zpátky za Kanál,  ale v unijních institucích po nich zůstala výrazná stopa - kulturní vliv zosobněný takřka výhradním používáním angličtiny coby pracovního jazyka EU. Ovšem i s tím bude zřejmě dřív či později konec. „EU by po brexitu měla přestat s dorozumíváním v lámané angličtině,“ prohlásil tento týden francouzský ministr pro unijní záležitosti Clément Beaune - a jak informuje server Politico.eu, vyzval Brusel ke krokům na podporu „evropské jazykové pestrosti“.

„Pro lidi bude čím dál těžší pochopit, proč se i po odchodu Britů dál držíme v Bruselu zdejší pokřivené anglické hantýrky. Pojďme znovu mluvit našimi jazyky,“ cituje Politico ministra, který – i když je sám majitelem excelentní angličtiny – hovořil s reportéry francouzsky. „Evropská sedmadvacítka si zvykla na to jednat a debatovat prakticky výlučně anglicky a já jsem přesvědčený, že s tím musíme přestat.“

Reklama
Reklama

Angličtina byla v EU hlavním pracovním jazykem dlouhá léta a její dominanci výrazně posílil vstup východoevropských zemí počátkem tisíciletí, protože jejich zástupci většinou uměli jenom anglicky. Nicméně ruku v ruce s touto vlivnou pozicí šly stížnosti na to, že anglický jazyk se pod tlakem různorodé bruselské bubliny proměnil v jakýsi jinde skoro nesrozumitelný slang, v „globálštinu“ protkanou neanglickými přílepky a výjimečnostmi. Po odchodu Británie jsou v Unii pouze dva členové, pro které je doma angličtina jednou z úředních řečí - Irsko a Malta. Pro všechny ostatní je to přinejlepším druhý jazyk.

Na cestě k ovládnutí evropských pozic angličtina vystrnadila francouzštinu z mnoha institucí a jednání EU, které byly léta jejím výhradním panstvím. Francouzi dlouho usilovně bojovali za zachování vlivu svého jazyka, Beaune ovšem za náhradu angličtiny nepléduje francouzštinou. Naopak prohlásil, že by bylo chybou chtít, aby pobrexitová Evropa opět komunikovala jenom v jedné řeči.

Francii čeká už za rok půlroční předsednictví EU a Beaune v té souvislosti ohlásil, že Paříž připravuje „konkrétní iniciativy“ na povznesení role evropských jazyků. V praxi by to mělo obnášet jazykové kurzy a taky snahu, aby evropské instituce byly „velmi pozorné“ v zjišťování jazykových schopností lidí usilujících o pracovní pozici v institucích EU. „Tohle není zápas jedné země,“ končí Politico text Beauneovým výrokem. „Tohle je opravdu zápas o evropskou jazykovou různorodost.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte