Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext

Odveďte si ji, tu zkorumpovanou žumpu! A víte, kolik bere Pekarová?

Jeden den na kampani Andreje Babiše

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Od června, kdy jsme za Andrejem Babišem vyrazili na kampaň naposledy, se na jeho cestách změnily dvě věci. Jedna trochu a jedna hodně.

Trochu se změnil obytný vůz, kterým ho řidič vozí po zemi za voliči. Před dvěma měsíci ještě Babiš tvrdil, že to žádná kampaň není. Pak ale musel začít dávat výdaje na cesty do účetnictví a započítávat do limitu na kampaň.  Ne na tu prezidentskou, své cesty vykazuje jako kampaň senátní a komunální. K nápisům “Z důchodu mi nezbude nic” u fotky staršího muže označeného jako důchodce Vladimír nebo “Kecy o hodnotách. Kašlou na nás” u fotky ženy označené jako zdravotní sestra Lída a obrovského nápisu “Za Babiše bylo líp” přibyl nápis “Komunální volby. Volte naše, ať je zase líp” a “Nově jsem i na instagramu AndrejBabis”.

Hodně se změnili návštěvníci na jeho zastávkách. Jeho fanoušků je na náměstích víc a přibyli Babišovi odpůrci.  Dělají hlomoz a skandují, ať Babiš odjede pryč, že ho u sebe doma nechtějí.

Tento týden objíždí Andrej Babiš s obytným vozem jižní Čechy. Jeden den jsme strávili s ním. V Borovanech zasahovala policie a v Třeboni Babišova dodávka couvala z náměstí před skandujícím davem.

Nová Včelnice

Do Nové Včelnice přišlo několik desítek Babišových fanoušků. Za nimi v malém odstupu od davu stojí starší muž s hůlkou Josef Šlesinger. Je v penzi, žije na Plzeňsku a před důchodem se živil jako zámečník. Je to ve Včelnici jediný odpůrce. Když Babiš říká lidem, co všechno udělal dobře a jak jim to všechno zapsal do knih a jak teď vláda Petra Fialy dělá všechno špatně, glosuje pan Šlesinger Babišova slova. Je to jeho sedmnáctý výjezd a je odhodlán jezdit s Babišem po jeho cestách, co to půjde. “Lžete! Tak to není! Vy jste vstoupil do KSČ v době, kdy nás okupovala cizí vojska a nechala za sebou mrtvé, o čtyři roky později jste to podepsal StB, co to tady vykládáte,” říká nahlas. Lidé za ním chodí a nadávají mu. “Už drž hubu a vypadni, ty hajzle!” přijde mu říct penzista, který, jak říká, si “Babiše váží, protože je slušný a chápe lidi”. “Táhni už do hajzlu,” přijde mu říct další muž. Ten na Babišovi oceňuje, že “nechodí s nosem nahoru, i když je bohatý.” “Pane, a kdo postavil všechny ty elektrárny, z kterých si teď bereme teplo, no? Komunisti ve vedení země, na které nadáváte. Bez nich bychom zmrzli,” přijde říct Josefu Šlesingerovi penzistka v béžové halence. “A přece byste nechtěla, aby se za komunistů netopilo, paní, vy to máte nějaké divně poskládané,” říká jí pan Šlesinger, “copak nevíte, kolik zabili lidí na hranicích? Babiš to věděl a stejně byl agent, co to je za člověka,” říká důchodce z Plzeňska. “A copak na západě nebyli mrtví? Vy jste asi nemocný, že, to asi budete mít v rodině, že,” říká mu žena s hranou laskavostí, pak na něj vyplázne jazyk, pak ho vyplázně na mě a pokračuje, “pan Babiš říkal, že jste placený.”

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Několik dalších fanoušků přestalo poslouchat Babiše a taky přišli urážet pana Šlesingera a říkat mu, že je placený. “No jistě, placený, to je jediné, co umí říct. Leda od něho, on přece přidal důchodcům, jak pořád říká, kdyby tak nerozhazoval ze státní pokladny a nedal mi vloni úplně zbytečně těch pět tisíc, tak bych za ním třeba nejezdil, protože bych neměl na benzin,” směje se pan Šlesinger a bere si amplion. “Babiše do koše!,” volá do něj.

Lidé si pak dál v reakci na glosy pana Šlesingera povídají o tom, že za komunistů to vůbec nebylo zlé a že nás teď “vyžírají Ukrajinci”, což by se za komunistů nestalo a v devadesátých letech by taky za komunistů  “žádní šíbři a podvodníci nepřišli divně k majetku”. “To jděte říct jemu,” kýve hlavou pan Šlesinger k obytnému vozu. “Pořád Babiš, a co jiní?”, ptají se dvě důchodkyně rozhořčeně. “Schwarzenberg přišel k majetku. A že mu ho napřed ukradli? No jistě, a z čeho ho asi měl? Z práce nevolníků, kterým dával rány karabáčem!” ujímá se slova žena v béžové haleně a obrací se na nás, “a vy počkejte, až vyhraje a zruší vám ty vaše časopisy, do kterých přispíváte a máte na ně i slevu, to budete koukat.”

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

“Toho pána si nevšímejte, ten je najatý,” říká do mikrofonu Babiš. “Běžte a vemte si koláček, dá vám ho zadarmo,” říká do megafonu lidem pan Šlesinger.

Jindřichův Hradec 

V Jindřichově Hradci na náměstí je asi dvě stě Babišových příznivců. U morového sloupu uprostřed náměstí stojí kromě pana Šlesingera i menší skupina odpůrců. Pískají na píšťalky a mají transparent “Nechceme platit tvoje dluhy, Bureši.” Babiš lidem do mikrofonu říká, že chtěl bojovat proti rakovině, ale tehdejší opozice, nyní vláda, ho nenechala rozeslat lidem před volbami do schránek osvětovou brožuru. “Tato vláda nepomáhá lidem, nedávají ani do sportu, památky - taky nechtějí pomáhat. Jsem rád, že tam jsou takoví lidi a že vidíte, jak to funguje. Toto je kampaň do komunálních voleb a my tady do komunálních voleb stavíme kandidátku. Kde je nějaký náš kandidát? Toto je kandidát? Ne? Je tady kandidát? To je organizace, toto,” rozhlíži se marně. “Já jsem deset let tady odpracoval a hen tam ti zoufalci, co tady křičí, mají smůlu, protože hnutí vyhrálo devětkrát volby a konečně všichni pochopí, že celá pětikoalice lhala a lže o všem. Tak dám slovo Havlíčkovi, ten vám to řekne strukturovaně.”

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Kromě bývalého ministra obchodu a ministra dopravy v jednom Karla Havlíčka  jezdí s Babišem i místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová, ta k lidem nemluví, ale rozdává koláčky a podpisy do knihy Babišova marketéra Marka Prchala.

“To je strašný, to by se dřív nestalo. Proč je nezatknou,” ptá se paní, představí se jako Jiřina, a ukazuje na skupinu demonstrantů, která do projevů píská na píšťaly. “To kdyby někdo pískal Fialovi, tak už by byl za mřížemi, ale když pískají na slušného Babiše, který rozdal tolik peněz, tak je nechají. Na Fialovi by se s tím policajti nemazali a klidně by ho protiprávně zatkli i s píšťalou,” říká paní, “spravedlnost není pro všechny”. “Paní, tak zatýkat za pískání je podle vás spravedlnost, nebo protiprávnost?,” ptá se jí mladý muž, který se tu na chvíli zastavil. “Vy si taky jděte někam pískat, co že nejste v práci, je dopoledne, kdo vás živí?” odvětí mu žena.

Jeden kandidát tu mezi lidmi přece jen je, rozdává v davu předměty z kampaně. “Nemají argumenty, jen píšťalky,” říká na adresu demonstrantů u kašny. A jak si vysvětluje ten nápis na transparentu, že nechtějí platit dluhy za Babiše, tedy těch 82 milionů, které musí Česko zaplatit Evropě za jeho střet zájmů? “To si nevysvětluji nijak,” říká kandidát, “na to odpovídat nebudu. Kdybyste se ptala na komunální politiku, tak ano, ale do té centrální politiky se nebudu plést.”

“Dluhy začala dělat už ODS, žádný Babiš,” říká vedle stojící důchodkyně. “Jistě, platíme dluhy za ODS. A za Havla. Ten jich nasekal plno. Za toho budeme platit dluhy do aleluja,” říká její kamarádka. A jaké nasekal Havel dluhy? “No všechny. Žil si jak král, hostil kamarády -  a co zbylo nám? Všechno je od něj rozkradené,” říká paní.

Demonstranti uprostřed náměstí říkají, že kromě pokuty jim vadí i dluhy v pokladně, když rozdával a kupoval si voliče. “Nejsme žádné sdružení, jsme Hradečáci, co se náhodně sešli,” říká mladá učitelka, která nechce říct jméno - kvůli rodičům svých žáků, kteří by to nemuseli nést dobře. Martina Kubičková je taky učitelka a na demonstraci zabývající se Andrejem Babišem není poprvé - chodila už na setkání Milionu chvilek pro demokracii.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

“Všechno mu vyčítat, spiknout se proti němu, to by těm lidem šlo,” říká starší paní, seniorka. “Přece ty pole a všechno má v Česku a platí tady daně, to je od něj hezké přece, že daně platí v Česku. A chápe, že tahle vláda nám nepomáhá a že je tu čím dál víc draho. Mám důchod svůj a vdovský po manželovi, celkově šestnáct tisíc. Jsem zvyklá žít skromně, ale teď se bojím, jak budeme žít. Ta elektřina a teplo jsou drahé,” říká. Válka má prý na to všechno vliv jen trochu. “Může, nemůže, my tomu nerozumíme. Ukrajincům už teď moc nefandím, lituju, že to tam Putin rozmlátí, ale nevím, čemu věřit,” říká penzistka.

Na demonstranty se nakonec vrhnou tři penzisté. Muže, který drží transparent, jeden z nich chytá pod krkem. Transparent mu vytrhnou. Je tu několik mužů, co vypadají jako ochranka. Jezdí s Babišem od rána. Říkají, že ochranka nejsou, víc říct nechtějí. Občas si něco natáčejí. Jeden z nich má na hlavě obě reklamní čepice Babiše - kšiltem dozadu modrou Sorry jako, na ní červenou kšiltem dopředu “Silné Česko” a líže zmrzlinu.

Horní Pěna

V Horní Pěně čeká na obytný vůz s Babišem asi třicet lidí. Mezi nimi i třináctiletý Alan, který si nechá od Babiše i Karla Havlíčka podepsat zápisník a taky se s ním chce vyfotit. “Ať je to jak chce, je hodně dobrý ekonom. Myslel na obyčejné lidi, na nás pracující. Teď se upřednostňuje Ukrajina před Českem, pořád slyším o Ukrajině od našeho premiéra, a na nás se nemyslí,” říká Alanova maminka, “Vláda by měla dotovat ty ztráty nás, obyčejných lidí, co nám přináší energetická krize.” Když vidí transparent demonstrantů, co “nechtějí platit dluhy za Bureše”, a dozví se, že jde o 82 milionů sankce za Babišův střet zájmů, krčí rameny. “Já si myslím, že stát promrhal tolik peněz, že tohle je jen kapka v moři,” říká žena, která pracuje jako květinářka, “mně spíš vadí, že pracuju od sedmnácti let, těžce splácíme hypotéku, a teď jen slyším, že se musíme uskromnit. Nemyslím si, že moje rodina tu krizi neustojí, ale pomoct by se mělo hlavně firmám a podnikům.”

“Bartoš a Pekarová chtějí, aby za nás v Evropě rozhodovala Francie a Německo a ostatní, abychom byli jen bílí koně. Zastupují jen zájmy Evropského parlamentu a Evropské komise,” říká Babiš lidem do mikrofonu. “Evropu si neberte vůbec do pusy! Ta jasně řekla, že čerpáte neoprávněně dotace!” křičí na něj mladý muž s transparentem, představuje se jako Petr Šmejkal, OSVČ. Další lidé pískají. Pan Šlesinger taky píská a spouští zvuk sirény. “V Čau lidi v pondělí mluvím o tom, kdo je větší zoufalec, jestli Lipavský nebo ministr Nekula. Jurečka zničil naše lesy, nedal na kůrovce ani korunu,” říká Babiš do mikrofonu. Je tu i paní v béžové haleně, která jezdí za Babišem. Šedesátník v modrém triku jde a žduchá do mladého demonstranta s píšťalou. “Jdi do hajzlu! Běž už si zkusit rakev, budeš ji brzo potřebovat, dědo!” volá asi padesátiletý muž na pana Šlesingera.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

“Běžte si dát koblihu, padá vám cukr,” říká Petr Šmejkal agresorovi, který mu zkouší sebrat píšťalu z krku. Další penzisti se oddělují od skupiny u Babiše a chodí nadávat lidem s píšťalami. “Jdeme pro klacky!” zavelí jeden z nich ostatním, ale nikdo ho nenásleduje a ani on sám pak pro klacky nejde. Babišova fanynka chodí tleskat lidem s transparenty těsně před obličej. “Běžte blíž za tím estébákem, co se schovává za imunitu, zbabělec, když ho chcete slyšet. Proč chodíte sem dozadu za mnou, tady neuslyšíte,” říká pan Šlesinger lidem, co mu chodí nadávat, že je “hajzl” a “ruší Babiše”.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

“Máte jen jednadvacetiprocentní docházku do práce, proč nepracujete, jste poslanec,” přišel říct pan Šlesinger Babišovi ke stolku, kde podepisuje lidem knihy. “Prosím vás, tady jste si zavolal bakalovce, to je Bakalova žumpa,” odpovídá mu Babiš a ukazuje na mě a fotografa Milana Jaroše. Ne, nikdo nás nevolal, sami si rozhodujeme, o jakých kampaních budeme kdy referovat, říkám mu. “Paní Svobodová, nechte nás, vy jste přijela, abyste natočila zase negativní reportáž. Vy jste zkorumpovaná novinářská žumpa. Choďtě pryč.” “Ona tady není s tím pánem,” říká mu chlácholivě Tünde Bartha, bývalá vedoucí Úřadu vlády, která teď pracuje pro ANO a organizuje Babišovi výjezdy. “Celou dobu minule čekala a udělala zmanipulovanou reportáž,” říká jí Babiš rozzlobeně o červnové reportáži Respektu z kampaně, “a všechna ta žumpa to pak opakovala.” Reportáž zaznamenala, že Babiš už nechce posílat další zbraně na Ukrajinu, jak v červnu říkal voličům na poslední štaci toho dne v Terezíně, protože podle něj “už jsme Putina zastavili”. “Ale on říkal, že když zbraně, tak i pomoc Čechům,” říká paní Bartha. Ne, to neříkal. Říkal, že naše armáda na tom není taky dobře a že zbraně mají posílat jiní. “Odveďte si ji!” zavelí Babiš tiskovému mluvčímu ANO Vladimíru Vořechovskému a zase na mě ukáže. “To nemůžu, já ji nevlastním,” odpoví mu Vořechovský.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

“Kdo vás platí? Fiala? Nebo ten komik Bartoš? Kolik za to berete?” přijde ke mně starší pán, který scénku, stejně jako spousta Babišových voličů, pozoroval. “Vypadněte odsud, neotravujte ho,” máchá mi rukou před obličejem další fanynka. “Nefoťte ho, vy žumpo,” strká kdosi Milanu Jarošovi ruku do objektivu.

Nová Bystřice

V Nové Bystřici provází Babiše pořád stejná skupinka demonstrantů. “Šli jsme do politiky hlavně proto, že ODS rozvrátila naši zemi, všechno rozprodala, potom přišla ČSSD a všechno rozprodala za hubičku,” opakuje Babiš svá slova z doby, kdy poprvé kandidoval do sněmovny. Pak nadává na novináře: konkrétně jmenuje Marka Wollnera a Reportéry ČT, kteří “neodvysílali reportáž” o bývalém náměstkovi primátora za STAN Hlubučkovi - opakuje tak pomluvu bývalé novinářky Reportérů, která tu reportáž před několika lety několik měsíců zkoušela natočit a ověřit a nedokončila ji a teď, po zatčení Hlubučka kvůli něčemu jinému, říká, že za to může někdo jiný. Jmenuje i Český rozhlas, který informuje o jeho střetu zájmů a dalších kauzách  - ti podle něj také “jdou proti Babišovi”. A jmenuje i “tituly Economie”, kam patří Respekt. “A v Praze, co dělali s kokainem, no jsou tu děti, tak to nemůžu říct,” říká o aktuální trestní aféře Hlubučka a skupiny lidí kolem něj. “Naše rodiny dostanou jednorázově pět tisíc korun. Ukrajinci dostali už šestkrát,” říká Babiš lidem to, co všude. “A ti politici, co se zaštiťují Havlem, proč nepřispěli sami Ukrajincům?,” ptá se řečnicky do mikrofonu, “neříkám, že měli přispívat tolik, jako my, ale aspoň solidárně něco. A média samozřejmě píšou proti nám, že my za všechno můžeme. Ty média a novináři píšou, jak si oligarchové přejí.”

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

“To je pravda, Babiš odevzdával celý svůj plat, Fiala a ti jeho si to nechávají. Proč nenapíšete, že si Fiala nechává svůj plat? To se vám nehodí, že? A těm, co vás platí,” říká mi pán na lavičce s koláčkem v ruce. “Kolik za to od nich dostanete, že tady jste a natáčíte o tom? Má pravdu ve všem. I v tom, že tahle vláda dává Ukrajincům a nás nechává v bídě.”

“Táhněte do prdele,” jde máchat deštníkem před obličejem pana Šlesingera, který glosuje Babišova slova, penzista v šedém triku, a pak jde ke mně: “A vy to tady nenahrávejte. Taky vám můžu z ruky ten telefon vyrazit. Jestli se toho někde něco objeví, tak uvidíte, budete se divit. Tady nemáte co dělat.” Další voliči Babiše mu přizvukují. Babiš říká lidem, že svět ovládají zbrojní průmysl, chemický průmysl a média.

Třeboň

V Třeboni se žádný mítink nekoná. Skupina demonstrantů, kteří tu na Babiše náměstí čekají, je velká. Dva z nich mají na sobě kostýmy čertů. Na velkém transparentu je vykreslen Babiš za mřížemi. Průvod se dá na pochod a vytlačuje Babišovu dodávku. Ta z Třeboně vycouvá.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Borovany

V Borovanech se situace vyostřuje. Přijela sem část demonstrantů z Třeboně, přišli i noví z Borovan. Píšťal je tu hodně. Část Borovanských sedí na dekách, dělá si tu piknik, mají transparent Borůvky proti koblihám, jsou tu i s dětmi. Napekli borůvkový koláč a nabízejí ho lidem. Fanoušci Babiše se odlepují od skupiny u karavanu a chodí dozadu nadávat demonstrantům.

“Hajzlové! Svině! Táhněte! Jste zdejší? Tady nemáte co dělat!” volají na demonstranty. Babiš lidem říká, že “henti” jsou najatí, ať se lidé nenechají vyprovokovat. A lidé říkají, že ano, že jsou zdejší.

K panu Šlesingerovi přijdou tři rozlícení senioři, muž a dvě ženy, někdo z nich mu podkopne hůlku, zavrávorá. Pomůže mu vysoký statný muž, který stojí kousek vedle - ten ho pak “pro jistotu, z bezpečnostních důvodů” provází až do konce Babišova úterního výjezdu. Další lidé přejí panu Šlesingerovi, aby už brzy zemřel, říkají, že už bude brzy “ve futrálu” a smějí se tomu. Další se mu posmívají, že se mu v koutku úst zjevují krůpěje slin. Říkají mu “slinta” a taky se tomu smějí. “Čuráku,” řekne mu senior v davu.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Žena, co drží transparent s Babišem za mřížemi, taky neudrží nervy na uzdě - na lidi, co jí chodí nadávat, křičí a směrem k jedné z důchodkyň máchá rukou. Fanynka Babiše se přiblíží k panu Šlesingerovi zezadu - sedí tu na židli v táboře demonstrantů, židli si vozí s sebou - a polije mu záda vodou. Proč? “Protože mluví špatně o Babišovi. Tak proč ne,” říká.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Stojím kousek od deky, kde protestující rozdávají buchtu s borůvkami. Jeden z fanoušků si mě splete s demonstrantkou. “Měla byste shodit. To není pěkné, jak máte ty kila. Fuj. To z vás asi doma nemají radost, že? Fuj,” říká mi. Má pravdu, klimakterní stárnutí mi moc nejde, ale proč mi to přišel říkat? “Jen tak, abyste věděla, že to není pěkné,” říká a uchechtne se. A nemyslel si třeba, že mi to ublíží? Říká takové věci cizím lidem běžně? “Běžně ne. A ano, chtěl jsem vám nějak ublížit,” odpoví, “myslel jsem, že jste taky protestantka proti Babišovi.”

Mladý muž, vypadá jako odrostlé dítě a přišel sem s maminkou, která stojí vzadu poblíž odpůrců Babiše, se utrhne z davu posluchačů Babišova projevu, sebere mu reproduktor i se stojanem a běží s ním pryč. Na protější trávník za silnicí. Tam ho dožene Tünde Bartha a něco mu říká, pak další lidé ze štábu, mládenec jim reproduktor vydává. Pak ho zalehnou tři muži v civilu, co vypadali jako ochrankáři. Ukáže se, že jsou to policisté. Nasadí mu pouta a vedou ho ke zdi kláštera na náměstí, pak na nádvoří, pak ho odváží uniformovaná hlídka, která se tu objevila, někam pryč. Když chlapec ležel na zemi, jeho matka ho bránila.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Jednoho policistu kopla, jednoho praštila do zad. “Jak jsem měla vědět, že jsou to policisté? Nejsou označení. Zkrátka vidím, že mi na syna klekají tři dospělí muži, myslela jsem, že je to Babišova ochranka,” říká pak. “Můj syn je autista, to jsem na ně taky volala. Bála jsem, se, že půjde do záchvatu. To se lidem s poruchou autistického spektra děje, když se cítí ohrožení,” říká. Když viděla jednoho muže v civilu, jak si dává na triko policejní pásku, a když jí řekli, že jsou policisté, volala pak na syna, ať se nebrání. “Dýchej, uvolni se, to je policie, nebraň se,” říkala mu.

Pak chtěla jet se synem na stanici, když ho odváželi - říkali, že do Lišova. “To nejde,” sdělil jí jeden z policistů v civilu. Jela si tam pro něj svým autem. Třikrát stavěla, bála se, že najde syna v epileptickém záchvatu, že se bude s policií v panice prát. Naštěstí se nic takového nestalo, jak na místě zjistila.

Později v telefonu její syn Jakub, zrovna skončil osmou třídu, líčí, proč to udělal: Nemohl prý už poslouchat, jak Babiš lidem lže, chtěl mu v tom zabránit. “Zrovna říkal, že ti odpůrci jsou voliči Bartoše a jsou najatí, to mě naštvalo, lhal už i předtím,” říká, “říkal jsem si - to přece nejde, aby  takhle lhal. Byl to okamžitý nápad. Pak mě někdo z toho jeho štábu dohnal a říkal, ať to vrátím, došlo mi, že je to blbost, tak jsem to vrátil. Pak mi ti muži řekli “Prokažte se” a ten v růžovém triku mi ukázal placku, ale já jsem nevěděl, co to je, prokázat se, ani že jsou to policisté, tak jsem zkusil utéct a řekl jsem jim, ať jdou do hajzlu. Prý jsem do  jednoho i žduchl, to už nevím,” říká  Jakub. "Nevěděl  jsem, že je to policie.”

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Jeden z policistů mu prý řekl, ať si vymaže videa Babišovy kampaně a protestů z mobilu. “Řekl - když ho nemáš rád, tak to vymaž, ne?” říká Jakub, “a znělo to, jako že bych raději měl. Tak jsem to udělal.” Na stanici prý k němu byli dobří. Všechno jim popsal a oni to zhodnotili jako přestupek a posílají ho na úřad.

“Mně vysvětlovali, že to, že tam jsou, neznamená, že jsou pro Babiše. Že toho mají taky dost, že by tam měli být nějak uniformovaní, že se to dozvěděli ten den,” říká paní Wallisová, “a že jsou s ním od rána. Uznali, že jsem v nich nerozpoznala policii. Ale proč měl ten jeden předtím ty kšiltovky z Babišovy kampaně? To nechápu ,to se mi zdá hrozné,” uzavírá matka Jakuba, ”jak jim teď můžu věřit?”

Na dece pláče osmiletý chlapec, matka ho těší. Právě mu jeden z důchodců vytrhl z ruky transparent, pošlapal ho a hodil pod auto. “A taky viděl, jak zaklekli toho kluka, to ho sebralo,” říká jeho starší bratr. Lidé si tu povídají, že další dítě, malou dívku, kdosi z fanoušků praštil.

“Brzo zhebneš, dědku. A možná ti s tím můžeme pomoct,” říká směrem k panu Šlesingerovi další důchodce, kamaráda po boku. Ten to neslyší, zrovna říká do megafonu, že Babiš není slušný člověk. Ostatní pískají.

Trhové Sviny

“Proč ukrajinské děti dostanou šestkrát pět tisíc, proč? A naše rodiny s dětmi jen jednou, proč? A víte, kolik bere Adamová Pekarová? Tři sta tisíc, a dá něco na Ukrajinu?” Pískot davu. Pak říká, jak polistopadový kartel rozkradl zemi. Pak něco o Lipavském a Nekulovi, že jim nic nejde, pak říká, ať si Bartoš “postaví lavičku”. Patrně Havlovu, jak plyne z toho, co říká dál: “To já jsem byl s Havlem na obědě.”

“Když Babiš řekne, že kandiduje, zase by byla plná Letná. A představte si, že v listopadu řekne Babiš, že nekandiduje na prezidenta, no to praskne twitter, to budou v prdeli, přijdou o Babiše, nebudou mít program,” mluví patrně o Milionu chvilek a směje se, po slově prdel se lidé hodně smějí. Do toho i tady roste napětí mezi táborem podporovatelů a daleko menším táborem odpůrců Babiše. Odpůrci pískají, pan Šlesinger reaguje vždy, když se mu zdá, že Babiš nemluví pravdu, právě nahlas srovnává zadlužení za Babiše a za Kalouska.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

“Hodíme vás do potoka, já vás varuju,” přijde na vytrvalého důchodce z Plzeňska křičet jiný senior. “Já mu podkopnu hůlku, ne?” říká ostatním kolem žena-podporovatelka. Pak se od ostatních dozví, že to už mu lidé udělali na poslední štaci. “To nevadí, ne? Tak znovu,” říká padesátnice. “Hajzlové, táhněte domů, rušíte nás, my vás tady nechceme,” křičí lidi na odpůrce s píšťalami. “My máme stejné právo tady být a mluvit jako Babiš, kterého zase nechceme my,” říká pan Šlesinger a vytahuje list ze spisu StB s Babišovým jménem, ukazuje ho před sebou jeho příznivcům. “Co to je,” říká žena z davu a jde blíž. “Teda vy jste tak neslušný člověk, co to sem nosíte, jste nevychovaný,” dodá, když zjistí, na co kouká. “Ještě začněte zpívat ukrajinskou hymnu, vy debilové. Babiš má pravdu, všechno pro Ukrajince, nic pro nás. Copak je ta válka tady? Je tam, tak tam ať si to řeší,” vykřikuje nesouvisle další paní.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Mítink končí. “Došly koblihy! Tak zítra do Krumlova!” loučí se pan Šlesinger megafonem s odpůrci. A pro sebe dodá: “Uvidíme se tam.”

Zásah policistů v Českém Krumlově další den pak začne vyšetřovat inspekce: policisté bez označení tam zatkli ženu a násilím ji nacpali do neoznačeného auta, protože dala facku policistovi. Omylem. Podle svědků nevěděla, že je to policista.

Dnes, ve čtvrtek dopoledne, jezdí Babiš po jižních Čechách dál. Odpůrců je jen pár a zatím, dopoledne, nepískají. Babiš říká lidem to samé, co dosud - o penězích pro Ukrajince, o kartelu, který chtěl rozbít, ale nenechali ho, o tom, že jeho Agrofert dává přes nadaci chudákům samoživitelkám víc než vláda - a jestli někdo o někom chudém ví, ať ho tam pošle.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].